Hlavní obsah

Sochu Attatürka měli povolit, kritizuje bývalý velvyslanec rozhodnutí Prahy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Hakob Asatryan

Zamýšlená podoba sochy. I s podstavcem by měřila skoro pět metrů. Situována měla být na Břevnově v parku u ulic Ankarská a Na Větrníku.

Reklama

Praha 6 rozhodla, že neumožní postavit sochu vojevůdce a tvůrce světského Turecka Mustafy Kemala Atatürka. Podle bývalého velvyslance a turkologa Tomáše Laněho je toto rozhodnutí krok špatným směrem.

Článek

„Myslím, že na Praze 6 by si měli uvědomit, co Atatürk znamená pro Turecko a pro Evropu, a to je opozice vůči náboženskému režimu, který se nyní v Turecku znovu utužuje,“ vysvětluje Laně. Pomník by měl podle něj pro tureckou diasporu v Čechách zásadní význam.

„Postavit Atatürkovu sochu by bylo pro Turecko zásadní. Jeho osobnost je pro Turecko otázka identity a stojí jasně proti tomu, kdo tam teď vládne,“ poukázal turkolog na geopolitický rozměr sporu o sochu.

Atatürk přivedl Turecko od náboženství k světskému státu. Jak ale v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla politoložka a specialistka na Turecko Lucie Tungul, současný prezident Recep Tayyip Erdogan apeluje v rámci sílícího autoritářství čím dál víc na identitu náboženskou.

Symbol státnosti

S žádostí o možnost postavit sochu se na Prahu 6 obrátil turecký velvyslanec Egemen Bagis, upozornil před pár dny Deník N (odkaz vede na placený obsah). Sochu chtěli postavit u příležitosti oslav 100 let od založení samostatného tureckého státu. Místo si vyhlídli na Břevnově v parku u ulic Ankarská a Na Větrníku.

Nápad však vyvolal negativní reakce ze strany Arménů žijících v Česku. „Pro nás je něco takového nepředstavitelné. Tento člověk měl na svědomí genocidu Arménů, Řeků a Asyřanů,“ uvedl pro PrahaIN.cz Hakob Asatryan, šéfredaktor arménského magazínu Orer.

Turecko a Arménie sdílejí krvavou minulost, která dodnes zůstává bolestivým tématem. Jedná se hlavně o genocidu spáchanou na arménském obyvatelstvu během první světové války.

Turkolog nicméně odmítá výklad, že by měl bývalý prezident přímý podíl na genocidě.„Atatürk byl v přímém rozporu s vládou, která tu genocidu prováděla. Určitě by se proto neměla zakazovat výstavba jeho pomníku,“ míní Laně, první velvyslanec České republiky v Turecku.

Zatímco v arménských očích je Atatürk v zásadě negativní figurou, pro Turky je dodnes ztělesněním turecké státnosti. Zasloužil se o vznik samostatné Turecké republiky a svými četnými reformami přispěl nejen k industrializaci země, ale hlavně k zakotvení Turecka jako sekulárního státu a mimo jiné i k emancipaci žen.

Seznam Zprávy kontaktovaly turecké velvyslanectví, zda bude o sochu usilovat například v jiném městě, ale na dotazy nereagovalo.

Reakci na zamítavé stanovisko nemá ani Praha 6. „Velvyslance jsem o rozhodnutí informoval a budeme mít oficiální schůzku, která se teprve připravuje,“ řekl starosta Prahy 6 Jakub Stárek. Podle něj jde ale spíše o formalitu a žádný vývoj ve věci neočekává. Věc považuje za uzavřenou.

„Celou věc jsme důkladně posoudili, zabýval se tím jednak náš odbor územního rozvoje a konzultovali jsme to také s Ministerstvem zahraničních věcí a rozhodli jsme se instalaci sochy nerealizovat,“ vyjádřil se starosta.

Podle Stárka byly kromě arménského odporu k odmítnutí návrhu i jiné důvody. „Genocida Arménů v tom může hrát určitou roli, ale jedná se spíše o soubor důvodů, kvůli kterým koalice návrh nepodpořila,“ uvedl bez bližších detailů.

Pro něj osobně byla ale problematika turecko-arménských vztahů klíčová. „Můj názor je takový, že vzhledem k situaci na diplomatickém poli, která je nyní velmi výbušná, přidávat v rámci komunální politiky další rozbušku je prostě zbytečné,“ vyjádřil se Stárek. Sejít se chce ještě i s arménským velvyslancem.

Už druhý pokus

Není to poprvé, kdy byl podobný návrh zamítnut. Obdobná situace nastala v roce 2015, kdy se objevila žádost o postavení sochy tureckého státníka v Karlových Varech. I tehdy byl návrh kvůli odporu arménské menšiny zamítnut.

Podle Laněho je tedy možné, že přijde odezva ze strany Turků. Nepředpokládá ale, že by mělo dojít ke konfliktu ze strany arménské ambasády.

„Arméni se proti tomu vymezují, protože je to součást jejich identity, ale to není diplomatická záležitost. Nepředpokládám, že by se arménská ambasáda vymezovala proti Atatürkovu pomníku, to by bylo naprosto neprozíravé. Arménie naopak dnes zlepšuje styky s Tureckem,“ uzavřel turkolog.

Reklama

Související témata:

Doporučované