Byl červenec chladný? Kdeže. Jen zase dokázal, jak moc se klima otepluje

„Červenec 2025 na území ČR hodnotíme jako teplotně normální, průměrná teplota vzduchu za tento měsíc (17,9 °C) byla o 0,4 °C nižší než normál 1991–2020. V řadě průměrných červencových teplot od roku 1961 se letošní červenec řadí asi doprostřed, tj. jako 31.–33. nejteplejší (nebo chcete-li 33.–35. nejchladnější),“ uvedl ČHMÚ.

Potvrdilo se tak to, na co meteorologové a klimatologové v posledních dnech a týdnech upozorňovali. Léto 2025 se nám zatím zdá chladné minimálně z části i proto, že jsme si kvůli klimatické změně už zvykli na vyšší teploty.

Pocitu jistě mohla přispět i oblačnost a další faktory nesouvisející s teplotou. Faktem ale je, že teplota 17,9 °C je podprůměrná hlavně optikou posledních dekád. Průměr z let 1991-2020 pro červenec je 18,4 °C, za 1981-2010 už to je ale 17,8 °C a za 1961-1990 dokonce jen 16,9 °C (data najdete zde).

I letošní chladný červenec je tedy vlastně o dost teplejší než třeba většina červenců v 60. a 70. letech, což jen potvrzuje, jak moc naše počasí ovlivňuje klimatická změna.

Na té ostatně jeden chladnější měsíc ve střední Evropě nic změnit ani nemůže. To je jasné už z principu, protože jde o příliš malý časový i prostorový úsek. Když se navíc podíváme do světa, tak jasně vidíme, že letošní léto a celý rok 2025 jsou zatím velmi teplé.

Nemusíme přitom chodit daleko, teplo je i v Evropě.

Silná vlna veder v červenci udeřila například na Skandinávii, přičemž třeba Finsko zaznamenalo 15 dní s teplotou nad 30 °C. V Turecku padl nový národní rekord nejvyšší naměřené teploty v historii, když tam bylo naměřeno 50 °C. Ten navíc vydržel jen pár dní, než byl přepsán na 50,5 °C.

Vlny veder letos opakovaně zasáhly tradičně i Středomoří a Balkán, přičemž asi nejextrémnějším jevem byly rekordní teploty Středozemního moře, které bylo až o šest stupňů teplejší, než je průměr, a v nejteplejších místech přesáhlo teplotu 30 °C.

A takhle bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Rekordy padají po celém světě a globálně dosavadní měsíce roku 2025 patří k těm nejteplejším v historii měření.

Vysoká je i průměrná teplota vzduchu.

Aktuální průměrná globální teplota vzduchu ve srovnání s ostatními roky:

Horké zůstávají i oceány.

Aktuální průměrná denní teplota světových oceánů ve srovnání s ostatními roky:

Na jaře byl zaznamenán i rekordně nízký rozsah mořského ledu v Arktidě a jeho úroveň zůstává dosud velmi nízká i globálně:

Například podle čerstvě publikované analýzy Carbon Brief odkazující se na data od předních světových institucí zabývajících se klimatem včetně NASA nebo Copernicus má rok 2025 zatím „našlápnuto“ na to stát se druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii měření. Překonání rekordního roku 2024 je nepravděpodobné, ale není v ničem překvapivé, protože ten ještě ovlivňoval teplý atmosférický a oceánský jev El Niño.

Ještě důležitější pro celou tuto debatu ale je skutečnost, že i kdyby tyto ukazatele tepla letos nebyly tak výrazné, nebo se třeba v druhé půlce roku globálně ochladilo, v kontextu změny klimatu by to nic moc neznamenalo. Ta se totiž sleduje v dlouhodobějších časových řadách. Klima se nevyvíjí jen na základě množství skleníkových plynů a má i svou přirozenou variabilitu. Je tedy normální, že po teplých letech přijdou roky o něco chladnější, jenže si můžeme být jisti, že je později vystřídají další teplé roky, které budou navíc zase o něco teplejší než ty předtím.

Jasně je to vidět z grafu, který ukazuje vývoj průměrné globální teploty. Po novém rekordu zpravidla přijde propad, ale pak se znovu a s vyšší intenzitou oteplí. V dlouhodobém pohledu je pak naprosto evidentní, že teploty se postupně zvyšují:

Je tedy vlastně docela překvapivé, že už třetí rok po sobě je celosvětově tak moc teplo. Tato série teplých měsíců musí dřív, nebo později skončit a klimatologové na to sami upozorňují. Rozhodně neříkají, že už navždy budou teploty růst a úplně každý rok bude teplejší než ten předchozí.

Je možné, že takový dojem může člověk nabýt ze sledování titulků v médiích. Obzvlášť pak těch bulvárnějších, v nichž se opravdu objevují články vyznívající tak, že existují nějaké zaručené předpovědi, podle kterých bude za několik měsíců na jisto rekordně teplo, nebo rekordně chladno. Děje se to ale proti vůli poctivých meteorologů, kteří se sice dlouhodobým předpovědím nevyhýbají, ale nikdy je neformulují tak radikálně a upozorňují na míru nejistoty.

„Zatím za sebou máme šest extrémně teplých měsíců. Série rekordních měsíců jednou skončí, protože tak je to vždycky –⁠⁠⁠ poté, co globální průměrná teplota dosáhne nového vrcholu, na nějakou dobu zase klesne. Kontinuálně se ale pořád zvyšuje, což uvidíme i v dalších letech a dekádách,“ dotknul se přesně tohoto tématu v loňském rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf klimatické služby Copernicus (C3S) Carlo Buontempo.

„Pro Evropu se nám dlouhodobější předpovědi dělají hůř než pro ostatní části světa (poměrně dobře předvídatelné střídání fází El Niño a La Niña nemá na Evropu velký vliv, pozn. red.), přesto ale nějakou máme. Modely naznačují, že léto bude v Evropě pravděpodobně teplejší než obvykle, a to obzvlášť ve Středomoří. Zatím to úplně nepozorujeme, ale očekávání jsou taková, že na jižní straně kontinentu bude výjimečně teplo a že tam bude i větší sucho, než je běžné. Tuto předpověď je ale potřeba brát s rezervou,“ odpovídal v půlce loňského července na otázku, jaký bude zbytek léta 2024.

Tolik pro ilustraci, jak vypadají skutečné dlouhodobé předpovědi. Žádné „sliby“ historických rekordů v nich nenajdete.

Zastavme se ale ještě na chvíli u Česka, protože i přímo u nás sledujeme nespočet zcela jasných příznaků klimatické změny.

Stačí se podívat na minulý měsíc, který na rozdíl od července patřil k desítce nejteplejších od roku 1961:

Jednoznačný je trend i ve vývoji průměrné roční teploty, který vypadá následovně. Můžete si všimnout, že i na našem území dochází ke značnému meziročnímu kolísání teplot. Dlouhodobý trend je ale jasný. Je to úplně stejné jako s globální teplotou.

Výrazně je dopad klimatické změny vidět také na teplotních extrémech, což nás vrací k tomu, že léto 2025 se nám zdá tak studené hlavně proto, že si už poměrně dlouho zvykáme na intenzivnější a delší vedra, než jaká tu byla dřív.

Další statistiky, například ohledně výskytu tropických nocí nebo dní s teplotami výš nad 30 °C, najdete tady.

Mohli bychom pokračovat dalšími grafy ohledně úbytku mrazivých dní a sněhu a tak dále, ale ze všech vyplývá to samé – i Česko se zcela evidentně otepluje a chladný červenec 2025 na tom nemění vůbec nic.

Pokud vás zajímá, jak dobře je prokázané, že oteplení je způsobené lidskou činností, můžete si to přečíst v tomto článku.