Hlavní obsah

Nejen Vánoce na blátě. V Česku se mění celá zima, sněhu je o polovinu méně

Foto: Shutterstock.com

Klimatické změny se podepisují i na zimě v Česku. Za posledních šedesát let se oteplila o 2,2 stupně.

Reklama

23. 12. 2022 7:12

ANALÝZA. Klimatická změna oslabuje zimu v České republice. Namísto sněhu častěji prší. Za 60 let o polovinu ubylo dní, kdy na zemi leží sněhová pokrývka.

Článek

Co se v analýze dočtete

  • Každou dekádou se zimní období v České republice oteplí asi o 0,4 stupně Celsia.
  • Na našem území ubývá mrazových i ledových dní, zimní období se zkracuje.
  • Zimy mají být stále mírnější. Hlavně po roce 2050, pokud lidstvo výrazně neomezí skleníkové plyny.
  • Níže položená lyžařská střediska mohou zanikat, protože stále častější umělé zasněžování se nebude ekonomicky vyplácet.

Čeští vědci upozorňují, že „Vánoce na sněhu“ jsou hlavně v nížinách už spíše rarita. Měnící se klima z nich v budoucnu udělá fenomén ještě vzácnější.

Zimní období je kratší a teplejší, sníh se stává v některých oblastech stále větší vzácností. „Za posledních 60 let se nám zima oteplila o 2,2 stupně Celsia, ale měsíce prosinec a leden dokonce o 2,6 stupně,“ vysvětlil Pavel Zahradníček, klimatolog a meteorolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který mimo jiné sleduje teplotní proměny v uplynulých dekádách a zpracovává klimatické modely. „Naopak, což je hodně zajímavé, únor se nám sice otepluje, ale podstatně méně a není to stále statisticky významná změna. Chladná část roku se nám také zkracuje a samozřejmě ubývá i množství sněhové pokrývky.“

Šance na bílou romantiku je rok od roku nižší. Samozřejmě záleží na lokalitě a nadmořské výšce, nicméně tvrdá data z detailních měření hovoří jasně.

Experti se shodují, že pravidelné Vánoce ikonicky vyobrazené Josefem Ladou byly hlavně v nížinách mýtem i za života slavného malíře, nicméně četnost těchto svátků zasypaných sněhovými vločkami bude dál klesat.

A to obzvlášť v největších českých městech, která většinou stojí v níže položených oblastech. To se jasně projevuje v novém tisíciletí. „Na pražských stanicích ležela na Štědrý den sněhová pokrývka naposledy v roce 2010. Bylo to od čtyř do patnácti centimetrů,“ sdělila Lenka Crhová z Českého hydrometeorologického ústavu.

V Brně se na Ježíška naposledy dočkali většího sněhu přesně před dvaceti lety, kdy na zemi zůstávalo okolo patnácti centimetrů. Ale vánoční poprašek si tam užili i loni. „V posledních letech zde ležel sníh v roce 2012, 2016 a na stanici v brněnských Tuřanech i loni, konkrétně tři centimetry,“ doplnila klimatoložka.

Ve věcném srovnávání dvou největších měst v tomto ohledu vychází lépe Brno, ležící na jižní Moravě. V Praze měli od roku 2001 bílo jen čtyřikrát, v Brně šestkrát. A platí to i při vyhodnocení za posledních sto let. „V Praze zůstává 83 procent Štědrých dnů beze sněhu. V Brně je šance na sníh na Štědrý den o trochu větší. Tam bylo v minulosti ‚jen‘ 68 procent těchto dnů bez sněhu,“ popsal Zahradníček.

Za sněhem na Vánoce jedině do hor

Také Ostrava je na tom se sněhem o Vánocích v posledních době špatně. Na Štědrý den tam sníh měli před jedenácti lety. Na Boží hod už však poprašek roztál. „Loni na Štědrý den nebyl ještě žádný sníh, na Boží hod a na Štěpána dva centimetry,“ uvedl meteorolog Martin Štros ze serveru meteocentrum.cz.

Vánoční sněhové výkyvy však nejsou úplná novinka. V letech 1961–1970 naměřili v Brně sněhovou pokrývku na Štědrý den hned v osmi případech, v letech 1971–1980 ani jednou.

Milovníci bílých Vánoc tak za nimi musejí do horských oblastí. „Například na Lysé hoře od roku 1900 bylo pouze osm Štědrých dnů bez sněhu. V roce 2005 tam bylo například 188 centimetrů sněhu a minulý rok 59 centimetrů. Pro zajímavost před dvěma roky byly jedny z mála Vánoc, kdy na Lysé hoře sníh nebyl,“ dodal klimatolog.

Měnící se podnebí utváří i nový ráz celého prosince. Vzpomínání babiček na častější dovádění na sněhu a ledu není jen sentimentem po mládí, ale holým faktem.

Mohlo by vás zajímat

Na planetě probíhá klimatický rozvrat – přesvědčeno je o tom už 90 procent Čechů. A 20 procent Čechů je dokonce odhodláno kvůli blížící se klimatické katastrofě raději nemít děti či zrušit dlouhodobé projekty.

„Podle proložené lineární přímky řadou průměrných prosincových teplot na našem území za období 1961–2021 se teplota vzduchu zvyšuje v průměru o 0,4 stupně Celsia za deset let. V letních měsících (červenec a srpen) a zimních měsících (leden a prosinec) je trend nejvýraznější,“ zdůraznila Crhová.

Hlavně v níže položených sídlech je to však zásadní parametr pro podobu zimy a srážek. „V nížinách průměrně nasněží za celou sezónu 46 centimetrů nového sněhu, ale v posledním desetiletí to bylo jen třicet centimetrů. Důvodem je samozřejmě zvýšení průměrné teploty vzduchu v České republice. Ta byla v zimě v letech 1961–1990 minus 1,7 stupně Celsia, v poslední dekádě už byla jen 0,0 stupně a v nižších polohách teplota vzduchu samozřejmě už tuto hranici překonala. No a když nemrzne, tak ani nesněží, ale prší, což je jednoduchá rovnice,“ vysvětlil Zahradníček.

V Česku v zimním období přibývá množství srážek, ale množství sněhu klesá, a to hlavně v nižších a středních polohách. „Krásná ukázka je zima 2019–2020 na jižní Moravě. Zde spadlo o šest procent více srážek, než je dlouhodobý průměr, ale sněhu bylo jen 23 procent toho, co je zde obvyklé,“ doplnil vědec.

Markantní změny dokládají i celková data za posledních šedesát let detailního měření v Česku. Počet dnů se souvislou sněhovou pokrývkou se za tu dobu snížil o polovinu a množství dnů s výškou sněhu nad deset centimetrů dokonce kleslo o dvě třetiny.

Zkáza českých lesů

Česko vinou klimatické změny zažívá největší zkázu lesů za poslední dvě staletí. Přibývá tropických dní. Období veder i suché etapy budou podle klimatologů častější. Stát ovšem na změny dál reaguje ospale.

„A sněhová pokrývka se nám mění i v prosinci. V průměru za Českou republiku v letech 1961–1990 napadlo v prosinci 22,5 centimetru nového sněhu. V poslední dekádě to už bylo jen 11 centimetrů,“ srovnal Zahradníček.

O slábnoucí zimě vypovídají také ubývající počty ledových a mrazových dní, což jsou v meteorologii takzvané „charakteristické dny“. V mrazovém dni teplota klesne pod nulu, v ledovém dni zůstává pod bodem mrazu po celou dobu.

Foto: Seznam Zprávy

V mrazovém dni klesne teplota pod nulu, v ledovém dni vydrží pod bodem mrazu po celý den.

Průměrné období, kdy se mrazové dny vyskytují, je ohraničené 14. říjnem a 30. dubnem, ale teploty pod nulu občas klesají i mimo tuto časovou výseč. Hlavně v dubnu a květnu mohou nadělat mnoho starostí zemědělcům a ovocnářům. Mrazových dní bylo v dekádě 1961 až 1970 v průměru 127, ale v posledním desetiletí už jen sto.

Foto: Seznam Zprávy

Období s výskytem mrazových dní se krátí.

Výhled je přitom ještě varovnější. Odborníci modelují několik variant scénářů, které odráží úspěšnost lidstva v boji se snižováním emisí oxidu uhličitého. „Do konce století se počítá, že tento pokles bude pokračovat, a to na 32 až 68 dnů za rok podle toho, jak se budou vyvíjet emise. Délka, kdy se vyskytuje zimní sezona, by šla určit například podle výskytu prvního a posledního celodenního mrazu. Toto období se nám za posledních šedesát let zkrátilo o 24 dnů,“ doplnil.

Foto: Seznam Zprávy

V Česku se zkracuje zimní období.

I při menším množství skleníkových plynů ve vzduchu bude zima v Česku dál slábnout. „V příštích dekádách zas tak výraznou změnu oproti posledním deseti letům nebudeme pozorovat, protože ty již byly dosti extrémní. Pozvolna tedy bude ubývat roků s bohatší sněhovou pokrývkou a častěji ji budou nahrazovat mírnější zimy,“ řekl Zahradníček. Trend má ještě zrychlovat po roce 2050, pokud už teď lidstvo nepřikročí k výrazným změnám.

Foto: Seznam Zprávy

V dalších dekádách má ubývat dní s vyšší sněhovou pokrývkou.

V nižších polohách mohou přijít i roky, kdy sníh za celou zimu nenapadne ani jednou. Třeba na měřicí stanici v Doksanech v Ústeckém kraji se před dvěma lety sníh poprvé objevil až prvního března, tedy paradoxně po konci oficiální zimy. „To stejné platilo s minimálními teplotami, kdy nikde v České republice za zimu 2019–2020 neklesly pod hranici minus 20 stupňů Celsia, což je také dost nevídaný jev. Na druhou stranu se musíme připravit, že přijdou i tuhé zimy s velkou sněhovou nadílkou a krutými mrazy. To je standardní chování klimatického systému. Jen takto krutých zim by mělo být v poměru k těm teplým podstatně méně,“ dodal Zahradníček.

Slabší zima se tak propíše do mnoha oblastí našeho života. Níže položená lyžařská střediska mohou zanikat, protože stále častější umělé zasněžování se nebude ekonomicky vyplácet.

Sníh při postupném odtávání postupně doplňuje zásoby povrchové i podzemní vody. Také pomáhá rostlinám lépe přečkat zimu. Dřívější tání a vyšší teploty probouzejí přírodu, jenže když vegetace začne dříve růst, je náchylnější k poškození jarními pozdními mrazy, které přicházejí prakticky každoročně.

Ohrožuje to třeba ovocnářství. „V současném klimatu je pravděpodobnost poškození pozdními jarními mrazy na jižní Moravě asi čtvrtinová, do budoucna to má být až šedesát procent,“ dodal Zahradníček.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované