Článek
Štědrý den neboli pomyslné srdce Vánoc každoročně připadá na 24. prosince. Jedná se mimo jiné o poslední den adventu a v České republice také o den, kdy se pod vánočním stromečkem rozbalují dárky.
Zvyky a tradice
Svůj název dostal nejen podle vzájemné štědrosti mezi lidmi, ale i podle štědrosti boží, protože Bůh dal lidem svého syna. Podle tradice usedají lidé ke štědrovečerní večeři, pak následuje nadílka u ozdobeného stromečku, jí se cukroví. Dárky si lidé dávali jako výraz úcty v této době navzájem odnepaměti, nadílka pro děti se rozšířila v 19. století. Balíčky se nejprve kladly k betlému, vánoční stromek se objevil v domácnostech až později.
V lidové tradici je Štědrý den vnímán jako významný časový předěl, k němuž se soustředilo mnohou obyčejů zaměřených na příznivé ovlivnění nadcházejícího období a na poznání budoucnosti v čase, kdy se s nadvládou tmy zvyšuje působení nepřátelksých sil, uvádějí Eva Večerková a Věra Frolcová v knize Evropské Vánoce. Svět živých vstupuje do kontaktu se světem mrtvých a všichni se musí snažit si je naklonit, aby jejich působení na rodinu či hospodářství bylo příznivé. Odtud pochází například tradice nechat jedno místo u stolu volné nebo to, že se po večeři neuklízel a jídlo na něm se nechávalo pro dušičky nebo andělíčky.
Co se na Štědrý den dělá, a co naopak ne
- Během dne se postí, aby se u večeře zjevilo zlaté prasátko
- Na tradiční štědrovečerní večeři patří rybí či luštěninová polévka a smažený kapr s bramborovým salátem
- V tento den nesmí viset prádlo, které do domu přináší neštěstí
- U štědrovečerní tabule nesmí sedět lichý počet hostů
- Pod talíře se dávají šupiny z kapra pro štěstí
- Zpívají se vánoční koledy
- Chodí se do kostela na půlnoční mši
- Před mší se nesmí šít ani plést, jelikož by dílo zničily myši
Další zvyky
Věšení jmelí
V domech se věší jmelí. V ochrannou sílu zelených nebo pozlacených větviček věřili lidé dlouho předtím, než se začaly slavit Vánoce. Do Česka tento zvyk přišel zhruba před více než sto lety z Anglie.
Krájení jablka
Hvězdička po rozkrojení znamená zdraví a štěstí. Komu se však objeví červ nebo křížek, ten v příštím roce onemocní, nebo dokonce zemře.
Lití olova
Kořeny lití olova sahají k pohanským rituálům. Později se spojil s křesťanskými svátky, od 19. století je součástí Štědrého dne, kdy se z odlitků věští budoucnost.
Házení střevícem
Nejstarší neprovdaná dívka se postaví zády ke vchodovým dveřím a hodí přes rameno botou. Pokud její špička ukazuje ke dveřím, dívka se do roka provdá a odejde z domu. Jestliže špička ukazuje kamkoli jinam, dívka zůstane neprovdaná doma.
Pouštění lodiček
Ořech byl považovaný za věšteckou plodinu. Lodičky vyrobené ze skořápek se svíčkou se pouštějí v lavoru nebo v umyvadle. Jejich plavba pak naznačuje, jaká bude další cesta životem.
Mohlo by vás zajímat
‘
