Hlavní obsah

Vánoce v Evropě: Ježíšek naděluje zdaleka nejen v Česku

24. 12. 2021 18:00
aktualizováno • 25. 12. 2021 8:39

Evropským dětem naděluje nejen Ježíšek, ale i vánoční muži, skřítci nebo čarodějnice. Ježíšek pak naděluje i jinde než v Česku. Odkud a kdy do Česka vlastně přišel?

Reklama

Článek

Podívejte se, kdy se slaví Vánoce v Evropě a kdo nosí dárky nejen našim sousedům.

Kliknutím na vybranou zemi v mapě se zobrazí detaily, kdo zde naděluje dárky a jak vypadají vánoční tradice.

V Česku roznáší dárky Ježíšek, na Slovensku Ježiško a v Maďarsku Jézuska. Christkind (Christ = Ježíš, Kind = dítě) naděluje také v Rakousku a části Německa. V Lužici chodí v době adventu Dźěćetko (Ježíšek).

Jmenuje se jinak, ale jde o stejnou postavu. V sousedním Německu si trh s vánoční nadílkou rozdělili Vánoční muž Weihnachtsmann a obdoba českého Ježíška – Christkind. Ježíšek nosí dárky také v Rakousku. I v Polsku znají Ježíška, ale mnohem častěji tam potkáte svatého Mikuláše.

Protestanti vytlačili Mikuláše

Dodržujeme tradice, ale které? Ve středověku se nadělovalo buď na Mikuláše 6. prosince nebo 28. prosince na svátek neviňátek.

Štědrý den, tedy 24. popřípadě 25. prosinec, se postupně zavedl až v 16. století.

Němečtí protestanti nepřistoupili na uctívání svatých podle římskokatolické církve, a tedy ani na sv. Mikuláše. Přišli s postavou svatého Krista (německy heiliger Christ).

Nahrazení Mikuláše Ježíškem se připisuje reformátorovi Martinu Lutherovi, který také přesunul vánoční nadílku na 25. prosince, den narození Ježíše Krista.

O svatého Mikuláše jsme úplně nepřišli, rozdává dětem drobné dárky 5. prosince večer, ale klasickou vánoční nadílku spojujeme s narozením Ježíše. Mikuláše v době Vánoc tak potkáme už jen ve většině Polska a v západní části Ukrajiny.

Ježíšek v Česku naděluje ani ne 200 let a přišel z Německa

Představa Ježíška vznikala postupně. Andělské připodobnění má pravděpodobně původ ve vánočních průvodech a v církevních hrách, které se hrávaly 24. prosince v kostelech.

Ježíška (Christkind) zpodobňovalo bíle oděné a v závoji zahalené děvče, jež doprovázela řada andělů.

Ježíšek s vánoční nadílkou, ale třeba také adventní věnec a vánoční stromeček se rozšířil nejprve v evangelických částech Německa a později se prosadil i v katolických regionech jižního Německa a v Rakousku, později Rakousku-Uhersku.

Od 40. let 19. století začali praktikovat štědrovečerní nadílku s Ježíškem nejprve čeští Němci, a poté se vžila i u bohatých českých rodin. Ježíšek se nakonec usadil také ve Švýcarsku.

Protestantský Ježíšek se udržel u katolíků

Ježíška původně zavedli protestanté, jeho tradice se ale paradoxně udržela právě v katolických oblastech Evropy, kde je dál uchovávána: v České republice, Maďarsku, jižním Německu, Rakousku, na Slovensku, ve Švýcarsku, v Jižním Tyrolsku (Itálie), Lichtenštejnsku, části Chorvatska a Polska.

Evropa je pestrá podle pohanských i náboženských tradic

Při pohledu na mapu je zřejmé, jak se vánoční bytosti liší podle převažujícího náboženství. Reformované křesťanské oblasti mají většinou Ježíška. Na protestanských územích nyní naděluje Otec Vánoc nebo Vánoční muž, který má předobraz ve sv. Mikuláši.

Dle pojmenování lze pozorovat i různý věk: od miminka ve střední Evropě, přes otce a muže v západní a jižní Evropě, který na východ od nás ještě více stárne a stává se dědem.

V pravoslavné Evropě naděluje děd

Pravoslavný církevní kalendář posunuje Vánoce v Rusku, Bulharsku, Chorvatsku a Srbsku až na 6. leden. Vánoční svátky jsou důležitou církevní, ale i společenskou událostí. Dárky v těchto státech nerozdává Ježíšek, ale nejčastěji postava v kmetském věku (Děd Vánoc, Děda Mráz).

Otec Vánoc, Vánoční muž i Santa Claus – stále jeden Mikuláš

Santa Claus, Father Christmas, Christmann, ale také Pere Noël nebo Papa Noel mají předobraz ve sv. Mikuláši.

V raném středověku se v Evropě, hlavně na území Nizozemska, prosadila legenda o Sinterklaasovi, jehož původ lze vystopovat v příbězích svatého Mikuláše, řeckého biskupa ze 4. století z Myry, která se dnes nachází v Turecku.

Jeho sláva se rozšířila po celé středověké Evropě poté, co byly na konci 11. století jeho relikvie převezeny z Myry do Itálie. Mikuláši se připisovala celá řada zázraků. Podle jednoho příběhu vzkřísil tři mladíky poté, co je hostinský zavraždil a naložil do sudu.

V jiném příběhu se setkal s chudým mužem, který málem prodal vlastní dcery do otroctví. Pod rouškou tmy mu světec anonymně hodil do komína tři pytle zlata, aby dívkám zajistil věno. Zlato přistálo v jejich punčochách, které se sušily u ohně.

Z vyprávění o jeho činech časem vznikla tradice nechávat dětem dárky v noci před 6. prosincem, což byl Mikulášův svátek. V Nizozemsku vznikly speciální trhy, kde se při této příležitosti prodávaly hračky a pamlsky, a Mikuláše neboli Sinterklaase napodobovali lidé oblečení do červených biskupských kostýmů, aby potěšili davy.

Podle tradice Mikuláš vstupoval do domů zamčenými dveřmi nebo sestupoval komínem, aby zanechal dárky v botách a punčochách.

Červená a bílá barva, kterou si dnes spojujeme se Santa Clausem i dalšími muži Vánoc, pochází právě od sv. Mikuláše. Červená barva značí symbol úřadu a bílá barva představuje znamení svatosti. Pro Mikuláše je typická jeho mitra, neboli čepice s křížem, červená kápě, rovněž s křížem, přehozená přes bílý spodní oblek a jeho berla.

Na Štědrý den většina Evropy a celého světa pracuje. Česko patří k výjimkám

Zatímco obyvatelé Čech a Moravy si až na výjimky užívali volný den, většina lidí na Zemi musela ráno do práce. 24. prosinec je dnem volna ještě v 11 zemích Evropy a jen třech dalších zemích ve světě: na Filipínách, v Nigérii a Venezuele.

Samotný Štědrý den se podle křesťanských církví nepovažuje za součást Vánoc, jedná se o poslední den adventního období, kdy vrcholí přípravy na Vánoce.

Dříve byl na tento den nařízený přísný půst, což někteří katolíci dodnes dodržují, byť to již církev nestanovuje jako povinnost. S postní tradicí souvisí pověst o zlatém prasátku, která měla zpříjemnit půst dětem. Následující půlnoční mše pak je pozůstatkem noční vigilie, bdění, které původně předcházelo všem významným křesťanským svátkům.

Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince (Boží hod vánoční) a následující den 26. prosince se slaví svátek sv. Štěpána prvomučedníka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované