Článek
Odvolací soud v Londýně potvrdil nárok česko-švýcarského podnikatele Josefa Šťávy na miliardové odškodné v kauze Diag Human za překažený obchod s krevní plazmou v 90. letech. V pondělí o tom informoval server Odkryto.cz. Ministerstvo financí ČTK v reakci sdělilo, že rozsudek v pondělí obdrželo, nyní ho vyhodnocuje a až poté zváží další postup. Nárok na odškodné přiznali Šťávovi mezinárodní arbitři v roce 2022. Jaká bude konečná výše odškodného, není úplně jisté. Původní nález arbitrů přiřkl Šťávovi osm miliard korun.
Polovinu sumy tvoří způsobená škoda ze strany státu, druhá polovina jsou úroky, které naběhly mezi lety 1992 a 2007. Celková suma ale zároveň roste o další úrok, a to o 1,3 milionu korun denně, a počítá se od roku 2007. Aktuálně se tak částka pohybuje okolo 17 miliard korun.
Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco. Z té druhé se později stala firma Diag Human. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že výběrové řízení nevyhrála a v dopise od ministerstva zdravotnictví pro firmu Novo Nordisk zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca. Šťáva se od té doby s Českem soudí a ani po téměř 35 letech spor není u konce.
Do Londýna se případ přesunul poté, co se Česká republika proti původnímu nálezu arbitrů z roku 2022 odvolala. Letos v květnu londýnský soud rozhodl, že z původních dvou úspěšných žalobců, tedy Šťávy a jeho firmy Diag Human, má nárok na náhradu škody pouze Šťáva. Firmu Diag Human soud ze sporu vyřadil.
Londýnský odvolací soud se případem aktuálně zabýval proto, že ani jedna ze stran sporu, tedy Česká republika ani Šťáva, se nedokázala shodnout, co vyřazení Diagu prakticky znamená, vyplývá z veřejně dostupného rozsudku. V půlce července se proto v Londýně konalo ústní jednání, na kterém advokáti obou stran přednesli své pohledy. Česká strana podle serveru tlačila na to, že s vyřazením Diagu padá i nárok Josefa Šťávy. Odvolací soud ale nárok potvrdil.
„Ministerstvo financí v pondělí obdrželo rozsudek londýnského odvolacího soudu, který nyní vyhodnocuje, a poté zváží další postup. Žádné další detaily proto v tuto chvíli uvádět nebudeme,“ řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura.
Server Odkryto.cz také informuje, že v aktuálním rozsudku je zmíněno, že na začátku července rezignovali všichni tři rozhodci, kteří v roce 2022 přiřkli nároky Šťávovi a Diagu. Rezignace přišla na žádost české strany, která zpochybnila jejich nestrannost. „Učinili tak s tím, že zpochybnění jejich nestrannosti považují za zcela bezdůvodné, ale že argumenty, které proti nim Česká republika vznesla, poškodily povahu jakéhokoli možného budoucího řízení…,“ stojí v rozsudku.
Chronologie kauzy Diag Human: Dopis, jenž vedl ke dvěma arbitrážím
PŘEDEHRA
1991: Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhlásilo výběrové řízení na zpracovatele krevní plazmy. Přihlásilo se 12 subjektů, vybrána byla rakouská firma Immuno Wien, druhou volbou byla španělská Instituto Grifols.
1992: Celá kauza naplno odstartovala 9. března 1992, kdy tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar napsal dopis viceprezidentovi dánské firmy Novo Nordisk, v němž jej informoval, že ve výběrovém řízení na zpracovatele plazmy jejich firma neuspěla i kvůli „pochybnosti o solidnosti“ firmy Conneco (pozdější Diag Human), za níž stál Čechošvýcar Josef Šťáva.
Důsledky tohoto kroku podle serveru zatím nejde bezpečně předjímat, ale sami rozhodci upozornili, že může nastat situace, kdy bude třeba ustanovit nový senát. V Londýně totiž stále u soudu běží ještě jedna část sporu, uzavřel server.
