Hlavní obsah

Soud uložil dalším dvěma obžalovaným v kauze Stoka peněžité tresty

Foto: René Volfík, Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Soud schválil devátou a desátou dohodu o vině a trestu v kauze Stoka. Peněžitý trest dostal podnikatel Luboš Krejčí a jeho firma.

Článek

Krajský soud v Brně v úterý uložil v korupční kauze Stoka podnikateli Luboši Krejčímu peněžitý trest 250 tisíc korun, jeho firmě UNO trest 200 tisíc korun. Soud schválil jejich dohody o vině a trestu, kterou uzavřeli se státním zástupcem. Tresty jsou mírnější, než které jim soud uložil v roce 2022.

Jde o devátou a desátou schválenou dohodu v kauze údajného ovlivňování zakázek na městské části Brno-střed. Rozhodnutí jsou pravomocná. Obžalobě čelilo původně 11 lidí a dvě firmy. Soud schválit dohody může, ale nemusí.

Krejčímu i firmě soud uložil trest za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a podplacení. Podobně jako u dalších již odsouzených jsou tresty o něco mírnější proti roku 2022. Tehdy Krejčímu soud uložil jeden rok podmíněně odložený na dvě léta a peněžitý trest 250 tisíc korun.

Firmě UNO soud uložil peněžitý trest 300 tisíc korun a zákaz účasti na veřejných zakázkách na tři roky. Rozsudek později po odvoláních zrušil vrchní soud, krajský soud se tak kauzou od minulého týdne zabývá znovu.

Minulý týden ve čtvrtek soud schválil v kauze Stoka pět dohod o vině a trestu, včetně dohody místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), který byl podle žalobce hlavou organizované skupiny. Soud mu uložil sedm let a osm měsíců vězení. Rozhodl také o propadnutí části Švachulova majetku za miliony korun.

V pátek schválil další tři dohody. Kromě dvou dohod projednávaných chybí už jen dohoda, kterou se státním zástupcem uzavřel obžalovaný Saman El-Talabani. Zbylí dva obžalovaní dohodu neuzavřeli. Jde o obžalované, které před třemi lety soud viny zprostil.

Korupce na radnici městské části Brno-střed se podle žalobců odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Podle původního rozsudku krajského soudu šlo o organizovanou skupinu. Její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace dávaly úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent z ceny zakázky. Zmanipulované zakázky byly zhruba za 250 milionů korun, obžalovaní údajně získali úplatky za desítky milionů.

Doporučované