Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Upoutat pozornost lidí stojí méně známé politické kandidáty mnohdy velké úsilí. Přesvědčili se o tom například Starostové, a to hned na několika posledních zastávkách své probíhající kampaně.
Například na odpolední akci s názvem Dobrý piknik na pražské Kampě se před několika dny u stánku mnoho kolemjdoucích nezastavuje. Jednička pražské kandidátky, náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák se sice lidi snaží oslovovat, dostává se mu ale někdy až komických reakcí.
„A to jste vy ten lídr?“ ptá se procházející žena, když jí Dvořák podává růžový letáček s nápisem Dobrá volba a svým obličejem umístěným hned vedle fotky šéfa strany Víta Rakušana.
Jakmile se vedle ostatních kandidátů objeví právě předseda a ministr vnitra, odezva je rázem živější. „Samozřejmě, že když s sebou máme Rakušana, lidi reagují okamžitě, fotí se s ním a tak,“ připouští i pražská starostka Olga Hromasová, která je v Praze dvojkou.
Na další ze zastávek „Dobrého pikniku“ lidem u cyklostezky v pražském Braníku spolu s dalšími kandidáty nabízí Hromasová opékání špekáčků a láká i na zpěv u ohně. Pár projíždějících bruslařů nebo cyklistů se sice zastaví, ale jinak hlouček lidí u ohně tvoří převážně samotní kandidáti a organizátoři. „Nebudeme si lhát do kapsy, jsou tady spíš lidé spojení se STAN,“ připouští i Martin Šáda, číslo 24 na kandidátce.
Nepřítomnost všeobecně známého politika pak přináší v kontaktní kampani i další úskalí. Kolemjdoucí si skupinu lidí u stánku v křiklavě růžovo-žlutém provedení často nespojí se Starosty. „Na co se nás lidi ptají nejčastěji? Kdo jsme a co jsme zač. Stalo se nám, že si nás i spletli s Foodorou,“ připouští s humorem Hromasová.
Podobná situace se opakuje u kandidátů koalice Spolu v pražském parku na Pankráci. Tady se ale do nízké návštěvnosti promítne i nepřízeň počasí, když mítink naruší silný déšť. V rozlehlém parku reportérka chvíli nemůže akci ani najít. Skupinku zhruba dvaceti lidí kolem poslance za KDU-ČSL Toma Philippa, který kandiduje v hlavním městě ze 6. místa, nakonec najde schovanou před deštěm na terase kavárny.
Koalice Spolu sice na Facebooku v pozvánce poutala i fotkou špiček kandidátky - ministrů obrany a zahraničí Jany Černochové a Jana Lipavského, ti se ale přitom vůbec nezúčastnili. „Všude dávají Petra Fialu nebo ministry, aby nalákali, my mladí nikde moc nejsme,“ říká k tomu kandidát a člen ODS v Praze Jack Ryan.
Poslanec Philipp odchází z akce s deštníkem zhruba po hodině a sami kandidáti přiznávají, že se zde sešli téměř výhradně jen členové mladé ODS a dalších stran Spolu.
„Vedení kontaktních kampaní v krajích je vždy individuální – styl i tón určuje regionální lídr spolu se svým týmem. Všude ale stavíme na důrazu na autenticitu místních osobností,“ odpovídá mluvčí ODS Jakub Skyva na dotaz, jak v kampani zvažují, kdy poslat na mítink i předsedu strany nebo někoho z viditelných ministrů.
Efekt superhrdiny
Efekt lídra či předsedy strany přitáhnout a zaktivizovat lidi na předvolebním mítinku je přitom silný. „V okamžiku, kdy lidem na akci slíbíte toho superhrdinu, kterého znají z médií a televize, dodává jim to pocit důležitosti, protože potkají ‚ty nejvyšší‘. Jdou se s nimi vyfotit, mohou si na ně sáhnout, něco se začne dít a stánky začnou ožívat,“ vysvětluje politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity. Jenže ve srovnání s tím pak podle něj naopak působí mítink, kde jsou jen neznámí politici oslovující kolemjdoucí, často až rozpačitě.
Ve STAN si uvědomují, že lidé jdou primárně za tvářemi, počítají proto s tím, že Rakušan, byť kandiduje ve středních Čechách, bude dělat kampaň celostátně. „Za poslední dva roky z naší zkušenosti vychází, že nejvíc táhne možnost osobně se setkat nebo dokonce konfrontovat s Rakušanem,“ popisuje manažer mediálního odboru STAN Lukáš Novák.
Dodává, že narazit dnes na ulici na propagaci politické strany je běžné, ale pokud kolem sebe lidé vidí někoho, jako je Rakušan či poslankyně STAN Barbora Urbanová, které znají z televize či sociálních sítí, je to něco jiného.
„Příkladem byl únětický volejbal, kam lidi přišli vysloveně za Vítem Rakušanem, chtěli s ním mluvit pár minut o samotě, ani ne třeba přímo o politice, ale spíš například celkově o společenské situaci. A to je asi nejčastější požadavek,“ dodává.
Politolog Eibl poznamenává, že pokud politici nedostatečně poutají pozornost, je to spíš vinou domovských stran. „Lidé politika v parku nepotřebují nutně poznat, to je úkolem politika dělat maximum pro to, aby vešel ve známost. Pokud se to nepovede, je to spíš manko stran, které trpí personálním nedostatkem. V okamžiku, kdy někoho nechají vyrůst, tak už nedávají prostor těm dalším. Pak se to projeví právě ve chvíli, kdy nasadí na čelo kandidátky lidi neznámé v regionech. A je to problém,“ říká.
Svatá trojice ANO
Poněkud odlišný příběh je to ale podle Eibla u hnutí ANO, kde nemusí hrát tak velkou roli, kdo vede kandidátky v regionech. Popularita se dělí mezi tři hlavní špičky. „Vždy, když na mítink přijde někdo ze svaté trojice – předseda Andrej Babiš či místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček –, má to úspěch. V krajích, kde tito tři nekandidují, je celkem jedno, kdo kandidátku vede, protože lidi i tam zkrátka půjdou volit Babiše, Schillerovou a Havlíčka,“ vysvětluje politolog.
Havlíček, který vede kandidátku v Praze, například nyní jezdí po různých místech a točí lidem pivo a malinovku. Často se s ním sice objevují i další politici z kandidátek jako Robert Králíček, Věra Adámková nebo Barbora Rázga, ale lidé jdou většinou hlavně za Havlíčkem. „Vy jste tak hezký chlapec,“ lichotila mu například postarší paní na mítinku v pražských Modřanech.
Soustředění pozornosti na hlavního lídra souvisí s personalizací volebního chování, které zkoumá sociolog a politolog Lukáš Linek ze Sociologického ústavu Akademie věd. „Dochází ke ztotožnění a identifikaci lídra se stranou. Rozdíl mezi stranou a lídrem jakoby neexistoval. Co je hnutí ANO bez Babiše nebo SPD bez Tomia Okamury?“ vysvětluje Linek.
Popularita lídrů se však podle něj projevuje ve voličské přízni odlišně v závislosti na typu strany. „Lídr je ztělesněním strany v případě Okamury – jinými slovy význam Okamury pro hlasování lidí pro SPD je dramatický a významnější, než je význam třeba Petra Fialy pro hlasování voličů ODS,“ dodává sociolog.
Pokles zájmu o veřejné dění
Nízká návštěvnost stranických mítinků může mít kořeny v celkově klesajícím zájmu lidí o politiku. Vedle toho ale hraje roli i letní období, kdy lidé obvykle nemají chuť trávit čas s politikem u stánku. Eibl zároveň vidí příčiny současného nezájmu také ve zkušenostech z 90. let.
„Když byla podepsaná opoziční smlouva, došlo k velkému zklamání voličů a zájem opadl. Mobilizace společnosti nyní probíhá jenom v krizových okamžicích, viděli jsme to naposledy třeba na demonstraci Milionu chvilek na Letné. Ale v každodenním provozu zkrátka politika zas tak důležitá není, byť se současná kampaň snaží zdůraznit, že se hraje o další směřování státu,“ poznamenává Eibl.
Také Lukáš Linek popisuje, že v 90. letech se lidé zajímali o politiku podstatně víc. „Vyplývá to z dotazníkových šetření. První polovinu 90. let se lidé zajímali víc a po první dekádě od revoluce došlo k poklesu,“ popisuje. Změnu dává do souvislosti s vyšší politizací lidí v době revoluce a transformace. „Pak to postupně vyprchávalo, protože se už řešily běžné problémy. Už nešlo o režim, svobodu či zásadní věci,“ doplňuje.
Každopádně i proto se dnes politici musí více než třeba před dvaceti lety snažit, aby si pozornost lidí získali. „Přibyly další možnosti poutání pozornosti, přitom původní nezmizely, pořád máme televizi a noviny, ale ke všemu se přidaly ještě sociální sítě,“ nastiňuje Linek.
Právě pro dosah v online prostoru mají mítinky stran, a to i s ne příliš známými kandidáty a bez záplavy návštěvníků, silný význam. Důležité podle politických expertů je, aby na sociálních sítích politiků nebylo vidět, že přišlo málo lidí.
Podle Eibla je to zpráva voličům, kteří profily politiků sledují, že o ně je zájem. „Je to hlavně psychologický vzkaz ve smyslu: nejste sami, kdo nás zvažuje volit. Podívejte, kolik lidí se o nás zajímá a tito lidé jsou podobní jako vy, takže se můžete cítit bezpečně ve vaší volbě. Vytrvejte,“ popisuje politolog.
