Stačí jen postel, stůl a židle. Hanušovice lákají mladé na moderní bydlení

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Kéž nám Bůh staví dům a chrání nás,“ předříkává římskokatolický farář a svěcenou vodou polévá kus skály z nedalekého lomu. „Dej zdar práci našich rukou,“ opakují po něm lidé, kteří se účastní slavnostního zahájení stavby bytového domu ve zhruba třítisícových Hanušovicích u Šumperku.

Na louce už bagry hloubí základy a náklaďáky odvážejí půdu. Z jedné strany leží park a řeka Morava, z druhé kopec a hluboké lesy. Příjemné místo k bydlení ve městě označovaném jako křižovatka Jeseníků.

Za patnáct měsíců by na okraji Hanušovic mělo vyrůst ve dvou blocích 34 bytů. Od jednopokojových studií po čtyřpokojové. Plně vybavené. „Zájemce si přinese jen postel, stůl, čtyři židle a může bydlet,“ žertuje starosta Hanušovic Marek Kostka (Generace Y). Důvod, proč se město do unikátní výstavby družstevního bydlení pustilo, je podle něj prostý: demografie.

„Hanušovičáci stárnou, jsou sociálně slabší, mladí nám odcházejí a my tu musíme udržet nebo přilákat střední třídu. Do paneláků ze šedesátých a sedmdesátých let bydlet nepůjdou, chtějí a potřebují důstojnější a modernější bydlení,“ popisuje realitu nejen zdejšího maloměsta, ale i okolí bývalých Sudet. Za patnáct let ubylo Hanušovicím zhruba 500 obyvatel.

Na radnici vymysleli koncept dostupného, nového, moderního nízkoenergetického bydlení, které ve městě chybí. Vložili do něj pozemek, vybudovali infrastrukturu, nechali vypracovat projekt a vybrali zhotovitele stavby. Cena celkem zhruba 140 milionů korun.

„Je to čistě městský projekt, bez developera, bez podpory státu, bez dotací, žádné sociální bydlení a koncept družstevního bydlení zaručuje, že to neskoupí spekulanti na pronájem, ale lidé tam budou normálně žít,“ popisuje starosta Kostka.

„Kdybychom se vydali cestou apartmánového bydlení, tak už máme všechny tři fáze postavené a prodané. Ale neplnilo by to funkci, kterou očekáváme. My tu chceme mít moderní bydlení pro mladé lidi a město, aby mělo co nabídnout třeba lékařům, učitelům, nebo zdravotním sestrám, aby u nás zůstali,“ doplňuje starostu předseda bytového družstva H-Blok a současně hanušovický radní Ondřej Vilček (nez.).

Ceny bytů se pohybují od dvou do šesti milionů korun. Metr čtvereční vychází na zhruba 65 tisíc korun. V nedaleké Malé nebo Dolní Moravě jsou podle vedení města ceny nových apartmánů o třetinu vyšší.

„Výhoda družstevního bydlení je v tom, že má přísnější pravidla, například ohledně možnosti dlouhodobého nebo krátkodobého pronájmu. Město a ostatně i družstevníci tak mají dohled nad tím, kdo s nimi bydlí a k jakému účelu byt využívá,“ zdůrazňuje hlavní benefit radní Vilček.

Ačkoliv se teprve poklepává na základní kámen, dvě třetiny bytů jsou už prodané. Deset jich koupilo město (zaplatilo 11 milionů korun), osm zájemci z okolí a čtyři jsou rezervované. Jedním z kupců jsou manželé Novákovi.

„Měli jsme dvě nemovitosti, ale nebyly peníze na opravu ani jedné z nich. Na chalupě jsme od jara do zimy, přes zimu jsme byli v paneláku, byt nám byl ale zbytečně velký, už jsme dávno bez dětí. Rozhodli jsme se ho prodat a jít do Hanušovic,“ říká Helena Nováková.

Družstevní podíl si v zatím papírovém projektu koupila i učitelka místní školy Vladimíra Žídková.

„Mohla jsem si koupit byt v paneláku, ale není to moc hezké prostředí a navíc to musíte zcela zrekonstruovat. Třeba za milion korun. Je rozhodně výhodnější vzít ten milion a vložit ho do tohoto bytu a pak jen splácet,“ popisuje Vladimíra Žídková.

Unikátnost H-Bloku spočívá ve financování. Město založilo bytové družstvo, které si od banky vzalo půjčku. K získání bytu je třeba zaplatit čtvrtinu ceny, a až se nastěhují, tak 30 let splácet takzvanou anuitu (splátku úvěru).

„Až po zaplacení celého členského vkladu převede družstvo byty do osobního vlastnictví. Do té doby mají pouze družstevní podíl na celém projektu,“ vysvětluje radní Vilček, jak projekt H-Blok funguje.

Zásadní roli sehrála banka, která úvěr poskytla. Pro ČSOB to je první takový projekt.

„Většinou financujeme developery nebo municipality a tato netypičnost spočívá v tom, že 105 milionů korun jsme nepůjčili městu, ale přímo bytovému družstvu, byť město je v něm významným podílníkem,“ popisuje specifičnost ředitel pobočky ČSOB v Olomouci Martin Vysoudil.

„Pro lidi to má řadu výhod. Nemusí si brát hypotéku, na kterou by možná ani nedosáhli, a jejich majetek není zatížený zástavou, protože úvěr si bere družstvo a družstevník ho družstvu splácí. A navíc my logicky družstvu půjčíme za výrazně lepších podmínek než jednotlivci na hypotéku,“ vysvětluje Martin Vysoudil.

Ze zkušenosti prý ví, že nesplácení úvěrů družstevníků je minimální a zapojení města ještě více riziko snižuje. „Od toho je v rezervním fondu ta čtvrtina ceny bytu.“

Radní Vilček uvádí příklad na bytu o velikosti 3kk, který vyjde na zhruba 4,5 milionu korun. Po zaplacení čtvrtiny ceny (milionu korun) se měsíční splátka anuity pohybuje kolem 14–15 tisíc měsíčně. K tomu je třeba připočíst zhruba 3,5 tisíce korun na náklady na provoz bytu.

„V paneláku v Hanušovicích člověk zaplatí o dvě třetiny víc jen na energiích a na nákladech na byt,“ uvádí zkušenost od lidí z jeho okolí. A vyjmenovává benefity: nízkoenergetické bydlení na úrovni „B“, vytápění tepelnými čerpadly, na střeše fotovoltaika a elektřina se dá sdílet.

Seznam Zprávy oslovily i bývalou starostku a opoziční zastupitelku Ivu Vokurkovou, ale ta projekt nechtěla komentovat.

Město myslí i na ty lidi, pro něž je i zaplacení čtvrtiny ceny bytu problém. Je-li jim pod čtyřicet let, mohou využít nabídky programu H-Blok Hope. Už mají první zájemkyni. Studentku zdravotnické školy, která po studiích nastoupí do místního zdravotnického střediska.

„Město ten byt pro družstevníka koupí, podepíše se nájemní smlouva a má pět let na to, aby těch 25 procent odloženě splatil,“ popisuje. Podle něj se jedná o takzvanou win-win situaci pro město, lidi i banku.

„Ano, vydali jsme se v Česku naprosto unikátní, neprobádanou cestou, ale věříme, že budeme inspirací i pro další města, která mají stejnou motivaci,“ je přesvědčený Marek Kostka, starosta Hanušovic, ale také výrobce populárních koloběžek.