Článek
Dětí, které nemají svého praktického lékaře, je v Česku celkem 105 tisíc. To je asi pět procent z celkového počtu dětských pojištěnců. Může se to zdát jako vysoké číslo, ale za poslední roky se situace zlepšila. Ještě v roce 2023 hlásil Ústav zdravotnických informací a statistiky 182 tisíc dětí bez registrace u lékaře.
Neznamená to však, že by přes sto tisíc dětí bylo aktuálně úplně mimo zdravotnický systém. Největší část z tohoto čísla totiž tvoří cizinci, kteří podle Ministerstva zdravotnictví často ani nemají zájem o registraci u lékaře. Na preventivní kontroly nebo očkování ale většinou chodí.
Když se podíváme jen na děti s českým občanstvím a trvalým pobytem v Česku, tak bez registrace u praktického lékaře jich je 34 tisíc. Přesto 11 tisíc dětí bylo v posledních dvou letech na pravidelné prohlídce. Vůbec žádnou péči nečerpá 12,6 tisíce dětí.
„Pravděpodobně jde o děti, které se v České republice nezdržují. Těžko si dokážu představit dítě, které během dvou let nečerpá vůbec žádnou péči,“ vysvětluje Adam Ander, vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven a mezinárodní koordinace Ministerstva zdravotnictví.
Do systému se pozvolna dostává více lékařů, k tomu v posledních letech dochází k poklesu porodnosti, díky těmto faktorům se daří částečně největší problémy řešit. To ale neznamená, že zejména v okrajových částech republiky i nadále nebudou dětští lékaři velmi chybět.
„Stále platí, že 50 procent kapacit praktických lékařů pro děti a dorost je potenciálně v důchodovém věku. O to větší poděkování patří těmto lidem, že se o své dětské pacienty dál starají. I v dalších letech tak ještě bude pokračovat úbytek míst poskytování péče,“ popisuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Změna po kritice
Jednou z možností, kterou Ministerstvo zdravotnictví pro řešení situace má, je podpora rezidenčních míst. Tedy dotace pro lékaře, kteří míří k atestaci. V oblasti dětského lékařství ministerstvo ročně podporuje 70 míst.
Loni ale rozdělení financí kritizovalo jak Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, tak část politiků, jak Seznam Zprávy už dříve popisovaly. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) totiž sliboval, že se budou podporovat rezidenční místa tam, kde je největší nedostatek lékařů. A ne na odděleních fakultních nemocnic.
Přesto 19 míst ve fakultních nemocnicích skončilo, dalších 14 pozic pak dostaly ostatní nemocnice. Dohromady šlo tedy skoro o polovinu všech přidělovaných míst. Letos ale resort přistoupil ke změně a daleko více se zohledňuje skutečný nedostatek míst v regionech.
„Jako klíčový požadavek jsme dali regionální dostupnost na úrovni obcí s rozšířenou působností,“ potvrzuje ministr Válek.
Z letošního přehledu úspěšných žadatelů skutečně vyplývá, že jsou dotovaná místa méně koncentrovaná do velkých měst a nemocnic. Letos například ve fakultních nemocnicích skončila jen tři místa.
„Je potřeba Ministerstvo zdravotnictví pochválit, že se po loňské kritice opravdu snažilo, aby se kritéria upravila tak, že byla respektována mapa o nedostupnosti péče a i malé ordinace měly možnost mít rezidenta,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Ačkoliv tak stát v minulosti zaspal s plánováním zdravotní péče o děti, v posledních letech přibývá studujících lékařů. Do budoucna by tak situace nemusela být natolik kritická jako v minulých letech.
