Článek
Česko vstoupilo do jara s alarmujícím deficitem vody. Po zimě, která přinesla o 40 procent méně sněhu než obvykle a zůstala chudá i na déšť, přírodu zasáhlo sucho neobvyklé v tomto ročním období. Téměř polovina území již trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, 13 procent zasáhlo sucho extrémní. Suchem přitom netrpí například jen pole, ale i lesy – 60 procent českých lesních porostů čelí vysokému až extrémnímu stresu z nedostatku vody, což přináší hrozbu opakování kůrovcové kalamity z minulého desetiletí.
Za rozvojem sucha stojí kombinace několika nepříznivých faktorů. Letošní zima byla výrazně chudší na déšť i sníh, než bývá obvyklé. Oproti průměru let 1961 až 2000 napadlo o 40 procent méně sněhu. „Relativně nejvíce ho napadlo na Tachovsku, ovšem jen 88 procent průměru. Horší situace byla na Moravě, kde to bylo méně než 60 procent,“ popsal pro Českou tiskovou kancelář klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu a CzechGlobe. Nedostatek sněhu byl citelný i ve vyšších polohách – nad 800 metrů nadmořské výšky meteorologové zaznamenali jen 56 procent průměrného množství.
Deficit sněhu nepokryl ani déšť. „V řadě okresů to nebylo ani 60 procent průměru, za celou republiku činil průměr 72 procent proti průměru let 1961 až 2000,“ doplnil Zahradníček. Výjimkou bylo například Znojemsko a Třebíčsko, kde srážky dosáhly průměrných hodnot.
Situaci dále zhoršilo nadprůměrné teplo. Prosinec a únor byly výrazně teplejší než obvykle, zatímco leden zůstal chladnější. Celková průměrná teplotní odchylka za republiku dosáhla 1,4 stupně Celsia, přičemž největší odchylky byly zaznamenány na Českomoravské vrchovině, v severních horách a pohořích na hranici se Slovenskem.
„Když se tato situace spojí s podprůměrnými srážkami a hlavně menším množstvím sněhu, jedná se o značné riziko pro rychlý rozvoj půdního sucha na jaře, jak to vidíme letos. Hezkou ukázkou je Českomoravská vrchovina, kde nyní pravděpodobně chybí nejvíce půdní vláhy proti obvyklým hodnotám,“ upozornil Zahradníček.
Půdní sucho do hloubky jednoho metru se začalo postupně rozvíjet v březnu a výrazně se prohloubilo v dubnu, kdy se oteplilo a probouzející se vegetace začala aktivně spotřebovávat vodu. Obzvláště kritická je situace v povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů, a to právě v době, kdy polní plodiny začínají teprve růst. Bez jakýchkoliv projevů sucha přitom zůstává pouhých 14 procent území.
Relativně standardní zásoby vody v půdě se udržují jen na jihu a jihozápadě Moravy, severně a severozápadně od Prahy a zhruba v oblasti mezi Ostravou a Opavou. Paradoxně jde o tradičně sušší oblasti, kde bývají zásoby vody nízké i v normálních letech.
Situace jako před Hřenskem
Obdobně nepříznivá situace byla v tomto ročním období i před čtyřmi lety. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a požáry. Podle zprávy Ministerstva životního prostředí zažila Evropa v roce 2022 nejteplejší léto a druhý nejteplejší rok v historii, a tudíž i největší celkovou plochu zasaženou suchem - více než 630 tisíc čtverečních kilometrů oproti průměrné roční ploše zasažené suchem v letech 2000 až 2022, která činila 167 tisíc kilometrů čtverečních.
V Česku tehdy vedly vysoké teploty a plošně nevyrovnané srážky k rozvoji klimatického, půdního a hydrologického sucha na značné části území. V červenci 2022 zasáhl národní park České Švýcarsko největší lesní požár v historii Česka. Za jeho vznikem sice stál žhář, špatná kondice lesů a sucho ale k šíření plamenů výrazně přispěly. Před čtyřmi lety totiž bylo v oblasti nejintenzivnější za posledních 60 let.
Dopady sucha jsou patrné i v zemědělství. Podle hlášení zemědělců na webu InterSucho jsou ozimy zatím v solidní kondici, avšak jařiny, kukuřice či cukrovka vzcházejí ve vysušené svrchní vrstvě půdy a strádají. Nedostatek vláhy navíc brání kořenům obilnin vstřebávat živiny, což může negativně ovlivnit výnosy.
Sucho nezasahuje jen zemědělskou půdu – silně pociťují jeho dopady i české lesy. Více než polovina lesních porostů, konkrétně 54 procent, se nachází ve stavu vysokého stresu a dalších pět procent dokonce ve stavu extrémně vysokého stresu. Relativně v pořádku je pouze desetina českých lesů.
„Šedesát procent lesů nyní čelí velmi nepříznivým podmínkám, které mohou zásadně ovlivnit jejich vitalitu a stabilitu. To jasně ukazuje na rozsáhlý vodní deficit v lesních ekosystémech,“ uvedl před týdnem na základě sítě DendroNetwork Ústav výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe. Informaci přinesla ČTK.
Nejvíce postižené lesy se táhnou jižní polovinou Čech až na Vysočinu, kritická je situace také v západní části Krušných hor, ve Frýdlantském a Šluknovském výběžku, v Jeseníkách, východní části Beskyd a v moravských pohořích – Hostýnských vrších, Javorníkách a Chřibech.
Co dokáže dlouhodobý nedostatek vody lesům způsobit, bylo možné sledovat zhruba před deseti lety, kdy začaly plošně hynout smrkové lesy. „Stromy jsou náchylnější k napadení škůdci, zejména kůrovcem, ale i k chorobám,“ varují odborníci. Sucho navíc komplikuje obnovu lesů, především umělou výsadbu. Velké množství sazenic se neuchytí a vlastníci lesů musejí sázet znovu, což celý proces prodlužuje a prodražuje. Dospělé stromy vstupují do vegetační sezony oslabené, s nižšími přírůstky a sníženou schopností regenerace.
Situace se podle dostupných předpovědí nebude v blízké době příliš zlepšovat. V následujících dnech se déšť neočekává a podle měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu nelze počítat ani s průměrnými srážkami do poloviny května.
