Článek
Svoboda volby rodičky ohledně místa a způsobu porodu není absolutní, končí tam, kde začíná povinnost chránit život a zdraví dítěte, rozhodl Nejvyšší soud (NS). Odmítl dovolání podmínečně potrestané matky, která je zároveň profesí porodní asistentka.
Rozhodla se pro domácí porod koncem pánevním i přes varování lékařů. Dítě utrpělo těžké poškození mozku a po několika týdnech v nemocnici zemřelo. NS o rozhodnutí informoval v tiskové zprávě.
„NS svým rozhodnutím potvrdil, že ačkoliv český právní řád garantuje rodičce právo na volbu místa a způsobu porodu, toto právo je limitováno povinností nejednat v přímém ohrožení života a zdraví dítěte v případech, kdy jsou předem známa vysoká medicínská rizika,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Lékaři ženu varovali, že domácí porod by byl rizikový. Přesto porodila doma. Okresní soud v Semilech jí uložil deset měsíců vězení s podmínečným odkladem na 15 měsíců. Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutí potvrdil.
„NS zdůraznil, že každý je povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na životě a zdraví jiného. Obviněná porušila tuto povinnost tím, že vědomě vystavila dítě riziku, o kterém jako odbornice věděla. NS zároveň odmítl argumentaci obhajoby, že plod před úplným narozením není subjektem práv. V souladu s ustálenou judikaturou požívá dítě trestněprávní ochranu od okamžiku, kdy začne opouštět tělo matky,“ uvedla Tomíčková.
Pokud rodička bez přiměřených důvodů spoléhá, že smrtelný následek nezpůsobí, ačkoliv je o konkrétních rizicích informována, může naplnit znaky zavinění z vědomé nedbalosti, uvedl také NS.
Ústavní soud v roce 2024 v jiné kauze zamítl stížnosti matky a duly, které dostaly šestiměsíční tresty vězení s podmínečným odkladem na jeden rok kvůli plánovanému domácímu porodu s tragickým koncem. Dítě zemřelo. Soud v nálezu zdůraznil, že domácí porody jsou v Česku legální, což ale nevylučuje trestní odpovědnost aktérek, pokud porod skončí tragicky. Záleží na okolnostech. V kauze, kterou se ÚS zabýval, rodička podle nálezu věděla o rizicích a dula překročila své kompetence.
„Domácí porody představují legální alternativu k porodu ve zdravotnickém zařízení. Dovolenost domácích porodů však sama o sobě nevylučuje, aby jejich realizací byl za specifických okolností spáchán trestný čin,“ stálo tehdy v nálezu.
Plánované domácí porody jsou v některých evropských zemích poměrně běžné, v Česku ale představují ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, větší část lékařské obce je odmítá jako hazard. Domácími porody a souvisejícími problémy se dlouhodobě zabývají také české soudy.
V září 2024 Ústavní soud průlomově rozhodl, že porodní asistentky mohou vést domácí porody. Doplnil však, že to nelze z hlediska právní úpravy považovat za poskytování zdravotní péče, na rozdíl od porodu, který asistentka vede ve zdravotnickém zařízení. Na domácí porod s asistentkou se tak nevztahují garance, které se pojí s běžnou zdravotní péčí, a rizika nese matka, případně ženy, které jí pomáhají.
V jiném sledovaném sporu vysoudila porodní asistentka Ivana Königsmarková 700 000 korun a omluvu za nemajetkovou újmu, kterou utrpěla v době nezákonného stíhání kvůli komplikovanému domácímu porodu. Žena již dříve dostala zhruba 870 000 korun jako náhradu ušlého zisku.
