Hlavní obsah

Pád porodnického snu v Litoměřicích. Tragédie může změnit směr péče v Česku

Foto: Město Litoměřice, Seznam Zprávy

Lékař Petr Holba letos v září, kdy se v Litoměřicích dokončila rozsáhlá rekonstrukce Centra porodní asistence.

Projekt litoměřické porodnice za 100 milionů korun, který měl ambici stát se výkladní skříní respektující péče a moderních přístupů, může místo slávy čekat pád. Stejně jako další snahy o změnu v českém porodnictví.

Článek

Na každý den v roce vychází jedno úmrtí novorozence. Většina z nich je předčasně narozených. Těch donošených pak zemře přibližně sto za rok, jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS). Mezi tato černá čísla patřila i dvě úmrtí, která se před třemi týdny odehrála v litoměřické porodnici během jedné noční směny. A která nyní šetří policie. Možnost, že se sejdou dvě úmrtí do jednoho dne v jedné porodnici, existuje, ale je velmi vzácná.

Podle informací Seznam Zpráv byla u obou porodů lékařka, která má těsně před atestací, a také primářka porodnického oddělení. Mimo službu byla postavená následně jen jedna z nich - lékařka bez atestace. Druhým na překážkách je vedoucí lékař a šéf porodních sálů Petr Holba, i přestože u obou porodů vůbec nebyl.

Právě Holba začal před dvěma a půl lety budovat Centrum porodní asistence (CPA) v rámci litoměřické porodnice. Dokázal na celý projekt sehnat peníze a podporu. Porodnice, která prošla rozsáhlou rekonstrukcí za sto milionů korun, byla otevřena začátkem listopadu.

Holba se těšil ohromné oblibě. Dostal se mezi padesátku nejlepších lékařů magazínu Forbes a sbíral i další ceny. Odvážně pojmenovával bolesti českého porodnictví a razil respektující péči o matky a děti. Přestože ostatním porodnicím počty žen klesaly, v Litoměřicích zaznamenali za minulý rok růst na 527 porodů, a ten měl pokračovat i letos. Ženy sem jezdily z celé republiky. V internetových diskuzích pějí na Holbu jen chválu. Jak vyplývá z dat litoměřické porodnice, za posledních devět let tu zemřel krátce po porodu jen jeden novorozenec.

Foto: Krajská zdravotní a.s., Seznam Zprávy

Petr Holba získal v roce 2024 cenu Anděl mezi zdravotníky.

Lidé z Holbova okolí, se kterými Seznam Zprávy mluvily, hovoří o tlaku, kterému měl v nemocnici čelit už delší dobu, a to právě kvůli svým moderním přístupům. Další lékaři hovoří o tom, že byl pro mnohé trnem v oku.

„Doktor Holba je ženami skvěle hodnocený lékař, vzdělaný, odvážný v tom, co říká, s obrovským tahem na branku a respektem k ženám. Není to někdo, kdo by seděl nenápadně v koutě, je vidět, což mnohé dráždí. On tou prací žije a je neuvěřitelný srdcař,“ říká o Holbovi senátor a přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky ve FN Ostrava Ondřej Šimetka.

Sám Holba, kterého Seznam Zprávy oslovily, se nemohl k případu vyjádřit. Vedení nemocnice nesouhlasilo, aby poskytl rozhovor, uvedla mluvčí Miloslava Kučerová.

Holba tak pouze odkázal na své prohlášení na sociálních sítích, kde s hlubokým smutkem vyjádřil soustrast rodinám a odkázal se na probíhající vyšetřování.

Média v souvislosti s litoměřickou tragickou událostí také informovala, že Holba byl několik hodin předtím u dvou porodů, kde došlo k resuscitacím dvou novorozenců. V jednom z případů šlo podle dobře informovaného zdroje Seznam Zpráv o porod vexem, kdy posléze zdravotníci dítě prodýchávali (jde o porod, při kterém lékař přiloží na hlavičku dítěte podtlakový zvon a pomůže ho vytáhnout ven – pozn. red.). Ve druhém případě mělo jít o akutní císařský řez, z důvodu poměrně vzácného, ale velmi závažného předčasného odloučení placenty, kdy matka ztratila větší množství krve. U obou dětí byla pomoc úspěšná.

„K resuscitacím novorozenců dochází poměrně často“

Z odborných studií vyplývá, že až 10 % dětí potřebuje po porodu pomoc. Podle neonatologa a primáře z porodnice v Havířově Hynka Canibala pak „tvrdou“ resuscitaci potřebuje jedno až dvě procenta dětí. Také mluvčí litoměřické nemocnice Kučerová potvrdila, že resuscitace nejsou v porodnici žádnou abnormalitou. „Dochází k nim poměrně často, stejně jako v jiných porodnicích, to není nic nestandardního. Mrzí mě, že se tohle spojilo s úmrtím dětí,“ řekla Kučerová.

Postavit Holbu mimo službu bylo podle ní rozhodnutí představenstva nemocnice. Kvůli tomu, aby předešlo spekulacím. „S tím, že bude lepší počkat, dokud se případ neprošetří. Je to abnormální situace. Ten den to nebyl ojedinělý případ. Věřím, že to byla velká souhra náhod, ale musíme počkat,“ řekla Kučerová. Nemocnice případ šetří interně a oslovila i  znalce. K tomu, zda Holba čelil osobním tlakům v nemocnici už dříve, nebo proč nebyla postavená mimo službu také primářka oddělení, se Kučerová nechtěla vyjádřit.

Jenže odstavení Holby není podle oslovených právníků vůbec běžný postup. „Standardně se postaví mimo službu lékař, který byl součástí ošetřujícího týmu. V tomto případě jsou to lékařky, které u porodu byly. Z médií jsem se nedozvěděla důvod, proč byl mimo službu postaven zrovna lékař, který u porodů nebyl,“ řekla právnička Barbora Steinlauf.

S ní souhlasí i další expertka na zdravotnické právo Barbora Dubanská: „Rozhodně to nepovažuji za standardní postup.“

Litoměřická porodnice dál funguje. Ujišťuje nyní své pacientky, že neslevila ze svých standardů. Jak ale potvrdil dobře informovaný zdroj Seznam Zpráv, zdravotníci jsou událostmi zdrcení. V anonymních rozhovorech někteří z nich zmiňují dlouhodobý tlak, kterému čelili, a mají obavy o další budoucnost zařízení. Doufají, že vše vysvětlí výsledky vyšetřování.

Válka odborníků o české porodnictví a její důsledky

Na pozadí tragické události mezitím pokračuje válka o podobu českého porodnictví a péče o matku a dítě. Do té se litoměřický případ může zásadně promítnout. Spory mezi jednotlivými aktéry - porodními asistentkami, lékaři, ale i mezi lékaři navzájem – trvají už řadu let. Přiznávají je všichni. I Ministerstvo zdravotnictví samotné, jak popsaly Seznam Zprávy v sérii dřívějších textů.

Žádnému ministrovi zdravotnictví se nepodařilo ukončit tuto válku a jasně deklarovat, jakým směrem se posune české porodnictví. A to s sebou nese řadu problémů.

Například chybí národní standardy pro centra porodní asistence. Ani po sedmi letech příprav není schválená vládou slibovaná strategie respektující péče o matku a dítě. Není ani zákonem vyřešená otázka domácích porodů - na absurdní situaci, ve které se ocitly rodičky i porodní asistentky už před rokem a půl, upozornil Ústavní soud a vyzval zákonodárce k nápravě. Bez výsledku.

Právě tyto skutečnosti vytváří podle některých odborníků nedůstojné prostředí pro zdravotníky, ale především ženy.

Přednosta z Bulovky: Stát zcela selhává

Když se litoměřická porodnice začala v první vlně svých vyjádření bránit, že nešlo v její porodnici o žádné alternativní porody, bylo zjevné, na jak nejasných základech pro zdravotníky a rodičky celý koncept stojí.

„Jasná strategie a standardy je něco, po čem voláme už dlouhodobě. Potřebujeme jistotu nejen pro rodičky, ale i jistotu pro zdravotníky. Aby věděli, že to, co dělají, je v pořádku, státem podporované. My sice máme dané zákonem, co musí porodnice splňovat. Ale aby tu jistotu měl také personál, to je jiná věc. Stát prostřednictvím vlády a Ministerstva zdravotnictví v tomto zcela selhává. Nemá jakoukoliv vůli tento problém řešit koncepčně,“ říká přednosta porodnice FN Bulovka Michal Zikán. Právě jeho porodnice otevřela před šesti lety první Centrum porodní asistence v Česku a má úspěch. I tady žen přibývá, navzdory klesající porodnosti.

O rodičky se tu starají před porodem, během něj i po něm zcela samostatně porodní asistentky. Ale pouze za předpokladu, že jde o nízkoriziková těhotenství a porody. Cílem je co nejvíce zajistit kontinuální péči, respektovat přirozený porod a také přenechat vedení porodním asistentkám, které k tomu mají kompetence. Zároveň si stát pohlídal, aby nevznikly samostatné porodní domy, jak je tomu v zahraničí, ale tyto „hybridy“. Ty jsou pod dohledem lékařů a tím se staly českým unikátem.

Jenže už v roce 2022 zrušilo Ministerstvo zdravotnictví metodická doporučení pro tato centra porodní asistence. Bez náhrady. „Současná podoba a způsob provozu center porodní asistence se různí napříč zemí a pokus je standardizovat nebyl úspěšný. Žádné z českých center porodní asistence aktuálně plně neodpovídá mezinárodním standardům,“ píše se v chystané Strategii respektující péče o matku a dítě, která vznikla na Úřadu vlády.

Právě tento dokument znovu eskaloval spory. Odborné společnosti, zastoupené ve Vědecké radě ministra Vlastimila Válka (TOP 09), odmítly celý dokument. A to navzdory rozsáhlé mezinárodní podpoře, kterou si návrh strategie získal. Pozitivní stanovisko k ní vyjádřil například předseda Výboru Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví (FIGO) pro posilování zdravotních systémů a respektující péči Jezid Miranda, který nabídl Česku spolupráci. Podporu vyjádřili také výkonná ředitelka Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) nebo členka Royal College of Obstetricians and Gynaecologists (RCOG).

„Nešlo o ‚smetení ze stolu‘, ale o odborné stanovisko, že dokument v této podobě postrádá potřebné dopadové analýzy, nerespektuje právní a organizační rámec českého zdravotnictví a přejímá zahraniční modely péče bez ohledu na jejich přenositelnost,“ řekl Seznam Zprávám Marián Kacerovský, předseda Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti. Odvolává se, stejně jako další odborníci, na nejnižší perinatální úmrtnost v Evropě, tedy známku toho, že náš systém funguje dobře.

„Naším cílem není blokovat změny, ale zajistit, aby případná reforma péče o matku a dítě byla bezpečná, odborně podložená a udržitelná. Pokud bude strategie přepracována a vznikne na základě skutečného mezioborového konsenzu, jsme připraveni se na tomto procesu konstruktivně podílet,“ říká Kacerovský.

Kacerovskému také vadí, kdo se do celé debaty v Česku zapojuje. Podle něj by to měly být především odborné společnosti. „Není možné přehlížet, že diskuzi o budoucnosti porodnictví dnes významně ovlivňují jedinci a skupiny, které nemají mandát odborných společností a reprezentují minoritní názor lékařské veřejnosti. Tento nesoulad a polarizace skutečně komplikují racionální a konstruktivní práci na národních standardech,“ řekl Kacerovský.

Jenže některé připomínky odborných společností k této strategii mohou vyvolávat otázky ohledně znalosti celého dokumentu. Například Gynekologicko-porodnická společnost návrhu vyčítá, že nemá stanovené cíle, což není pravda.

„Za mě je to nejlepší vládní dokument, jaký jsem kdy četl. Obsahuje velmi detailní, realistický popis současného stavu a cíle, které je nutné naplnit. Tento dokument zároveň dává jistotu zdravotníkům a to je to, co nám zoufale chybí,“ řekl Zikán, který vládní dokument připomínkoval.

On i někteří další lékaři mají obavu, že neštěstí, které se odehrálo v porodnici v Litoměřicích, teď může být zneužito v debatě o dalším směřování celého českého porodnictví. „Přestože ani jeden z těch porodů nebyl tzv. alternativní a vedli ho lékaři, může být nakonec takto účelově označen, což už v diskuzích vidíme. Celý případ tak může mít dopad na zařízení, která jsou vstřícná a podporují přirozené porody. A může to být i záminka k uzavření některých porodnic. Čímž netvrdím, že to není někde třeba, ta síť je velmi hustá,“ řekl Ondřej Šimetka, který je zároveň místopředsedou senátního výboru pro zdravotnictví.

Jeden z dlouholetých a zkušených porodníků, který si nepřál zveřejnit své jméno, pak upozorňuje, že litoměřický případ teď může navíc vést k ještě většímu strachu porodníků z chyby. A tím i k většímu počtu intervencí ze strany lékařů, například císařským řezům.

Doporučované