Primář vyhnal výrobce umělého mléka. „Už žádné vínečko, jsem svobodnější“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na jeho novorozenecké oddělení v Havířově se jezdí dívat z celé republiky. O důležitosti kontaktu „kůže na kůži“ maminky s dítětem školí i lékaře z Polska.

Hynek Canibal je ale především jedním z mála lékařů, kteří se rozhodli přerušit veškeré vazby na výrobce mléka. Už žádné víno a večírky, jak říká. „Jsem svobodnější, i když mezi neonatology jsem za podivína, protože jsem se rozhodl dodržovat Mezinárodní kodex marketingu výrobců mléka,“ říká.

Během rozhovoru pro Seznam Zprávy se několikrát rozohní. A to ve chvíli, kdy mluvíme o počtu kojených dětí v Česku nebo účasti předních lékařů v Nadačním fondu založeném společností Nutricia, později Danone. „Je to špatně, měli by skončit,“ říká Hynek Canibal.

Kdy jste se rozhodl, že ukončíte vazby na výrobce mléka?

Je to asi pět let zpátky. Tehdy jsme začali měnit celý přístup k péči o matku a dítě. Samozřejmě tu mléka máme. Odebíráme je z lékárny jako jakýkoliv jiný výrobek. Ale s výrobci nevedeme už žádnou diskuzi.

Co bylo tím důvodem?

Zaprvé jsme chtěli výrazně podpořit kojení, protože jsme přišli do porodnice, která byla nejhorší v regionu, počtem dětí i výsledky. Já a vrchní sestra jsme se rozhodli navázat spolupráci s Mamilou a jejich podmínkou bylo, aby celé oddělení dodržovalo Mezinárodní kodex marketingu výrobců náhradního mléka.

Jak do té doby vypadal váš kontakt s výrobci?

Přicházeli několikrát do roka. Většinou nám přinesli nějaké dobré vínko, jak to dělají i jiné firmy, to není nic neobvyklého. Nabízeli nám letáky ke svým výrobkům, vysvětlovali nám novinky. Poseděli jsme, popovídali jsme si. Bylo běžné, že nám platili večírky. Někteří mladí lékaři měli sponzorovaný výjezd na kongres. Ne že by se jim platil hotel, ale měli zaplacený poplatek na kongresech. Teď si to platíme sami. Vedení nemocnice nás podporuje, vysvětlili jsme mu, proč chceme Kodex dodržovat, i když to bude stát nemocnici něco navíc.

Řekněte mi, vnímal jste na sobě, když jste přijímal takové dárky, že to na vás má nějaký vliv?

To si nemyslím, nevím o tom. Ale když vám firma zaplatí deset až 15 tisíc za večírek, tak od ní potom berete na oddělení více mléka. My teď nikoho nepreferujeme, odebíráme mléko napříč firmami. A když se stane, že žena nekojí, a na to má samozřejmě právo nebo to někdy z nějakých výjimečných důvodů nejde, tak si vybere sama. Všechna mléka plní potřebná kritéria čili je úplně jedno, které vybere.

Co říkáte tomu, že sponzoring je podle ministerstva v porodnicích běžná věc?

Myslím si, že větší problém to je v ordinacích pediatrů.

My jsme vydali i článek o působení předních lékařů v Nadačním fondu zřízeném Danone, který vydává doporučení pro širokou veřejnost, zveřejňuje průzkumy, školí právě dětské praktické lékaře…

Vím o tom, že tam jsou.

Co tomu říkáte?

Že to je špatně. Je to v naprostém rozporu s Mezinárodním kodexem. Některé z nich dobře znám a vím, že nejsou morálně špatní, ale tímto zakládají na dojem, že jsou ovlivněni. Měli by tyto funkce opustit. My víme, že reklama má opravdu negativní vliv na kojení. Mezinárodní kodex je velmi správná věc.

Zaznamenal jste, že by se ve vaší porodnici zvýšil počet kojených dětí právě v souvislosti s ukončením spolupráce s výrobci?

My se celkově zaměřujeme na podporu kojení, takže se to zlepšuje. Ale nedokážu říct, jestli to souvisí s tím, že jsme přestali rozdávat letáky a že nekomunikujeme s těmito firmami.

Víte, my tu máme maminku s dítětem dva nebo tři dny. To je velmi krátký čas na to, abychom mohli něco ovlivnit. Proto si myslím, že zásadnější jsou v této věci dětští praktičtí lékaři. Ti nesmějí být lobbováni. Ti musejí dát ženě podporu. Protože dítě má být plně kojeno do půl roka svého věku. Ale když pak nastane nějaký problém a praktici mají tendence říkat ženě, že má málo mléka a dítě potřebuje dokrm, že je dítě neklidné, protože má alergii na bílkovinu kravského mléka, která se vyskytuje jen ve dvou procentech případů? Rozumíte? To je problém.

To vypadá, že vás to hodně rozzlobilo.

Ano, protože naše výsledky kojení v půl roce věku dítěte nebo v jeho roce jsou katastrofální. My tady máme mít v šesti měsících sto procent plně kojených dětí. A my jich máme něco kolem 20 procent! Cílem je minimálně 50 procent, takže jsme brutálně pod tímto číslem. Největší problém je, že dealeři chodí za těmito dětskými praktiky a nabízejí jim mléka na různé zdravotní problémy, které má mléko vyřešit. A pak si umím představit, že přijde dítě do ordinace, rodič si stěžuje, že špatně spí, a on mu doporučí konkrétní mléko.

Tohle říkají?

No jistě, vždyť máte mléka na konkrétní problémy, to je prostě špatně. Je pravda, že v porodnicích jsou průšvih dokrmy, ty by měly být indikované velmi přísně a jen tam, kde to je nezbytně nutné. To je problém, který si musíme řešit my. Jenže žena může mít problém s kojením za tři týdny po odchodu z porodnice. Bohužel naši praktici jsou většinou starší generace, když byli mladí, kojení nebylo vůbec podporované. Takže říkají matkám, že půl roku stačí, a pak jim řeknou, ať přejdou na pokračovací mléka. Což je dnes úplně v rozporu s doporučeními Světové zdravotnické organizace.

Dělaly tyto firmy i pro vaše zdravotníky školení?

Ano, než jsme to utnuli, tak sem chodily, představovaly nám svoje novinky. Výrobce se samozřejmě snaží mléko obohacovat o celou řadu biologicky aktivních látek, to mléko není špatné. Nemám vůbec nic proti umělému mléku. Když je indikované, bohudík za to, že ho máme a že ho máme v této kvalitě.

Někteří lékaři a neonatologové, například jejich šéf Jan Malý tvrdí, že lékaři musejí s výrobci být v kontaktu, aby věděli, co mají pacientům nabídnout. Je to podle vás tak?

Ne, to není vůbec nutné, taková argumentace není podle mě vůbec v pořádku. Všechna mléka musejí splnit jasné podmínky, aby mohla být uvedena na trh. Proto tvrdím, že můžete sáhnout po jakémkoli mléce na polici, je to jedno. Jakmile někdo začne uvažovat o tom, co by doporučil, tak je to nesmysl. Na prvním místě je kojení. Ta mléka nikdy nebudou lepší než mateřské mléko a každý neonatolog ho má podporovat jako naprosto elementární věc. Pokud žena nemůže kojit, tak je úplně jedno, které mléko vybere. Lékař si přece o mléce může přečíst jako o jakémkoli jiném léku.

Jak moc jste s těmito názory mezi neonatology výjimečný?

Ne všichni se mnou souhlasí. Jednak je štve to moje dodržování Mezinárodního kodexu, ale je to i způsob péče, který jsme nastavili v porodnici, a to v péči o fyziologického novorozence. Máme téměř nulovou separaci matky a dítěte, i u stavů lehce patologických. Máme standardizované, jak postupovat u císařských řezů a po fyziologickém porodu. Několik let jsme to ladili. Teď nás kontaktovali Poláci, kterým pomáháme s nastavením těchto standardů, speciálně po císařském řezu. Točíme pro tamní zdravotníky podcasty právě o důležitosti kontaktu „kůže na kůži“ po císařském řezu.

To je v Česku stále problém, což má vliv na počet kojených dětí.

Je. Ty ženy jsou velmi dlouho bez dětí.

Přijíždějí se k vám inspirovat i z českých porodnic?

Ano, jezdí sem. Pro toho, kdo má zájem, máme otevřenou náruč.

Česká neonatologie stojí ve světovém srovnání na špičce. V čem máme podle vás ještě rezervy?

Neonatologie je hlavně o péči o patologického novorozence. Jsme opravdu špičkoví v terapeutických věcech, ve vyšetřování, v tom jsme zkrátka boží. Co mi tam chybí, je větší vědomí toho, že i nemocné dítě potřebuje mámu, a když to jen trochu jde, tak dítě dát k mámě. Jakékoliv vyšetření může probíhat na jejím těle nebo vždy alespoň v její blízkosti. Na to si stěžují i maminky, někdy jsou děti zbytečně v inkubátoru na několik hodin. To je jedna z věcí, kterou bych chtěl změnit.

A proč děti stále separujeme? Je to z opatrnosti, ze strachu?

Ano, v české medicíně a v pediatrii se spoustu věcí dělá pro jistotu. Když pustíte domů dřív dítě s maminkou po ambulantním porodu, tak se straší, že dítě doma umře. Statistiky ukazují, že se to neděje a že není třeba lidi strašit. Jenže my je pořád strašíme. I když to možná děláme v dobré víře. Tato praxe musí skončit, protože není správná a není založená na medicínských důkazech.

Mohu se zeptat, co byste dělal, kdyby vám dneska zaťukal na ordinaci nějaký výrobce náhradního mléka a přinesl vám lahev vína? Co byste mu řekl?

Víno bych si samozřejmě nevzal, kodex je kodex. A řekl bych, že děkuju, leták si klidně přečtu a na shledanou. Oni sem chodí a je to opravdu velmi rychlý rozhovor.

Jaký to je pocit?

Trošku mě štve, že jsme v tom ojedinělí, a mrzí mě, že mnoho přátel, které jsem měl mezi neonatology, mě teď bere jako podivína. Přitom bychom měli všichni táhnout za jeden provaz. A dodržování Mezinárodního kodexu je součást naší práce. Když ho přijmete, vyjádříte tím zcela jednoznačnou podporu kojení. Je to jako třešnička na dortu toho všeho ostatního, co děláte. A myslím si, že i vy ženy se na to začnete dívat. A bude to takový punc kvality.

Mezinárodní kodex je součástí programu Baby Friendly Hospital. Mnoho porodnic užívalo tuto značku, přitom principy porušovalo, jak zjistil stát. Teď certifikáty porodnice stahují, jsou neplatné. Nebyla tato značka znehodnocena?

Bude muset dojít k restartu. A celé to napravit, to ano. Ale porodnictví se velice mění k lepšímu. Žijeme v konkurenčním prostředí. Když začnete něco dělat jinak, ženy k vám jezdí, ostatní to začnu dělat také. Ženy rozhodují o tom, kam půjdou rodit.

Takže vidíte naději v matkách?

Jednoznačně. Myslím si, že to budou ženy, které budou vyžadovat dodržování tohoto Mezinárodního kodexu. Nemyslím si, že se ta změna odehraje na úrovni firem, ale že to půjde odspodu.