Článek
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) neuspěl s kárnou žalobou na pražskou exekutorku Zuzanu Grosamovou. Požadoval pro ni pokutu 400 tisíc korun za nečinnost při zastavování drobných exekucí.
Žena podle něj nechránila práva dlužníků a zároveň poskytla výhodu věřitelům. Kárný senát ale dospěl k závěru, že se skutek nepodařilo prokázat. Grosamová zdůrazňovala, že se držela zákonného postupu. Tejc se může proti středečnímu rozhodnutí pražského vrchního soudu ještě bránit odvoláním.
Grosamová vede Exekutorský úřad Praha 6. Tejc v žalobě poukazoval na to, že na sklonku roku 2021 – tedy těsně před účinností novely o zastavování bagatelních exekucí - se tam dostavila řada neznámých lidí, kteří přicházeli uhradit 50 až 200 korun v existujících exekučních řízeních. U pokladny se tvořily fronty. Vystavené pokladní doklady zněly na jména konkrétních drobných dlužníků, ti ale podle ministerstva ve skutečnosti částky nesložili. Někteří z nich ani nemohli, protože v dané době byli ve vězení.
„Soudní exekutor je povinen přijímat plnění i od třetích osob,“ konstatovala předsedkyně kárného senátu Radka Šimková. Četnost návštěv plátců podle ní mohla ovlivnit i skutečnost, že v lednu 2022 končilo tzv. milostivé léto, tedy mimořádná úleva pro lidi v exekucích. „Nebylo prokázáno zejména to, že toto jednání bylo vedeno účelově za účelem zvýhodnit oprávněného,“ uvedla soudkyně. „Účelovost prokázána nebyla, a tudíž nebyl prokázán ani nedostatek dohledu exekutorky nad jejími zaměstnanci,“ doplnila. Stát má Grosamové podle rozsudku nahradit náklady, jež vynaložila na kárné řízení.
Ministerstvo poukazovalo na to, že úřad Grosamové přijal ve dnech 27. až 30. prosince 2021 na 270 hotovostních plateb, přičemž za celý následující měsíc jich bylo pouze 51. „Tento jev výrazně vybočoval z obvyklého fungování exekutorského úřadu. Jednalo se o velmi neobvyklou a podezřelou situaci, která vzbuzovala oprávněné pochybnosti o účelu plateb,“ uvedla zástupkyně ministerstva. Podle ní šlo o jednoznačné obcházení zákona. „Je obtížně představitelné, že by právě po Vánocích a před Silvestrem chodilo několik stovek povinných platit na pokladnu exekutorského úřadu - tedy před účinností právní úpravy, která je měla exekucí zbavit,“ dodala.
Tejc Grosamové vytkl jednak neschopnost rozpoznat a vyhodnotit mimořádně nestandardní situaci, jednak i následnou nečinnost. Od ledna 2022 totiž měla podle zákona povinnost vyzvat věřitele u bezvýsledných drobných exekucí ke složení 500 korun, přičemž nesložení této zálohy na náklady řízení by vedlo k jeho zastavení. Podle kárné žaloby takto Grosamová nevyhodnotila nejméně 49 exekucí, které dál pokračovaly.
Věřitelské firmy nakonec samy navrhly zastavení exekucí pro nemajetnost dlužníků. Podle ministerstva se tak stalo krátce poté, co jiný kárný senát uložil v obdobném případě pokutu 200 tisíc korun dalšímu pražskému exekutorovi Juraji Podkonickému. Podle kárného senátu byla ale Podkonického kauza skutkově odlišná, protože se v ní prokázalo, že platby byly přijaté účelově.
Grosamová v středeční závěrečné řeči uvedla, že ve veřejném právu není prostor pro úvahy či spekulace, a i kdyby jí situace připadala podezřelá, neměla by možnost postupovat jinak, než platby přijmout. „Musím se řídit zákony, což taky dělám. Nemůžu předvídat, s čím možná bude mít ministerstvo spravedlnosti problém,“ podotkla s tím, že kárná žaloba je postavená na vodě. Její advokát argumentoval také promlčením věci či tím, že v dané době neexistovala související judikatura.
Exekutorka už dříve na dotaz ČTK sdělila, že v předmětném období zastavila stovky až tisíce bagatelních exekucí a že si počínala odpovědně a v dobré víře. Odmítla, že by systematicky zvýhodňovala kohokoliv z účastníků exekučního řízení.
