Článek
V lednu se uskromnily – začaly šetřit na nákupech, odepřely si výdaje za volný čas. Na jaře sledované domácnosti šly o krok dál – snižovaly doma teplotu, v obchodech šly po slevách.
Aktuálně, desátý měsíc v „úsporném režimu“, dospěly do bodu, kdy zvažují investice, které by spořily za ně.
Čtyřčlenná rodina od Brna je před rozhodnutím pořídit si solární panely. „Kdyby se to podařilo, tak bychom se do toho pustili na jaře, nám končí fixace energií někdy v průběhu příštího roku, takže by nám to úplně sedlo,“ říká Stanislava žijící s manželem a dvěma syny.
Osamoceně žijící seniorka chce vyměnit topení v koupelně a zvažuje nákup nové ledničky. „Známý mi půjčil měřák, do kterého si zapojím ledničku. A podle toho, jakou bude mít skutečnou spotřebu za 24 hodin, se rozhodnu, jestli se mi nevyplatí pořídit si novou ledničku,“ vypráví důchodkyně Dana, která musí i v důchodu pracovat, aby zvládla sama péči o domek na Berounsku.
SPECIÁL: Jak zvládnout krizi
Vše na jednom místě: Máme pro vás kalkulačky, přehledné návody, energetickou poradnu, přehled všech dotací a odpovědi na další otázky, které vám pomohou snížit dopady zdražování.
Současně seniorský pár z Prahy, který představuje poslední domácnost účastnící se časosběrného článku Seznam Zpráv, naplno využívá toho, že si vedle plynového kotle ponechali možnost topit dřevem a že mají vlastní zahradu.
„Máme zahradu, nadělala jsem si zeleninové pytlíky do mrazáku. Byli jsme párkrát na houbách, tak jsem si je zavařila. Z toho pak vaříme. Děláme si leča a různá jídla ze zeleniny,“ popisuje paní Jarmila.
Rodina: Zvažujeme fotovoltaiku
Čtyřčlenná rodina žijící nedaleko Brna v lednu přepínala do úsporného režimu, protože zjistili, že v loňském roce začaly převažovat výdaje nad příjmy a tenčila se jejich finanční rezerva.
Inflaci se snaží během roku čelit systematickými kroky - rodina si odpustila zahraniční dovolenou. Místo toho si častěji užívali přes léto, zašli si například do kina nebo na jídlo. Stejně tak začali více koukat po cenách pohonných hmot a přestali být věrní jedné čerpací stanici.
Do šetření zapojili i moderní trendy – potraviny nakupují on-line s argumentem, že mají pevně stanovenou částku, a pokud se do ní nevejdou, tak se jim snadněji z virtuálního košíku vyndávají položky.
Teď paní Stanislava mluví o tom, že s manželem vážně uvažují nad investicí do solárních panelů. Jsou připravení si kvůli tomu i půjčit peníze.
„Měli jsme to v původním projektu na dům. Je tady dost sluníčka a máme dobře situovaný dům. Ale při stavbě byly jiné priority a nestačily peníze. Takže se to odsunulo. Teď jsme o tom začali přemýšlet,“ říká Stanislava s tím, že reálně už jsou i přes vysoké pořizovací náklady prakticky rozhodnutí a pouze čekají na to, jestli jim obec a dodavatel energií umožní připojit panely do elektrické sítě.
Příběh tří domácností: Jak letos hledají úspory?
Časosběrnou formou od ledna popisujeme, jak se ke zdražování staví tři české domácnosti: čtyřčlenná rodina, seniorský pár a samostatně žijící seniorka.
V prvním lednovém dílu domácnosti popisovaly, na čem se rozhodly během letošního roku ušetřit:
Na jaře musela rodina i senioři přidat další preventivní kroky, například snížit teplotu, přestat nakupovat maso nebo prát v noci:
V létě se rodina rozhodla uspořit na dovolené, naopak důchodkyně se odměnila a vyjela k moři. Seniorský pár se už začal připravovat na novou topnou sezonu a sbíral dřevo:
„Náklady jsou přes půl milionu korun. Nechali jsme si udělat dva návrhy, jeden byl na 10 panelů. Tam byla částka nižší a návratnost za zhruba šest let. A maximum je 20 až 22 panelů. Vstupní částka je vyšší, ale návratnost tři a půl roku,“ rozebírá Stanislava.
Rodina má k dispozici měsíčně kolem 50 až 55 tisíc korun. Aktuálně se její příjem trochu zvýšil i díky tomu, že Stanislava od září do konce roku pracuje na plný úvazek namísto částečného.
Na hypotéku a energie rodina vydává téměř 20 tisíc korun. Na jídlo mají rozpočet 12 až 15 tisíc korun měsíčně s dovětkem, že během roku mají výdaje tendenci růst.
„Občas jsem musela pevně stanovenou částku na nákup zvednout, jindy nenakoupím a jedeme ze zásob, z mrazáku a špajzu. Netrápíme se hlady, ale člověk si musí výdaje hlídat a jsem překvapená z cen,“ vypraví Stanislava.
Matka dvou synů se už ale psychicky obrnila, ceny potravin popisuje jako „brutální“, už se jí ale nestává, že by se nad nimi vytočila. „Člověk už zapadne do stereotypu, tak mu to nepřijde divné,“ doplňuje.
Osamocená seniorka: Stres mě oslabil, skončila jsem s covidem v nemocnici
Seniorka Dana, které letos bylo 68 let, se také rozhodla doma zkoumat, kde má zbytečné výdaje. Plánuje vyměnit topení v koupelně za modernější žebřík s termostatem.
„Budu vytápět jen na 18 stupňů, to mi stačí. Nemusím mít v koupelně přetopeno a prádlo už při této teplotě schne,“ říká paní Dana.
Jak už bylo uvedeno v úvodu článku, rozhodla se také změřit skutečnou spotřebu své více než deset let staré lednice a zjistit tak, jestli by novější zařízení nebylo dlouhodobě úspornější.
Právě ledničku má přitom podle svých slov nejprázdnější, co kdy měla. Bez brigád k důchodu by totiž nezvládla vyžít a placená je za odpracované hodiny. V srpnu navíc práci vynechala, protože skončila s covidem v nemocnici.
„Nemám jistotu, jsem ve stresu. Celé tři roky jsem covid nechytla a teď najednou…,“ říká a tvrdí, že šlo o souběh všeho – že musí pracovat, že se od začátku roku řeší válka a k tomu zdražování a ještě i covid.
Normálně si měsíčně přivydělá deset tisíc korun, koncem léta naopak deset tisíc korun utratila za léky. „Nebyla to žádná veselohra,“ glosuje svoji situaci.
Seniorka prožívá během letošního roku největší výkyvy. V lednu po pandemii byla bez přivýdělku. Na jaře už hlásila, že našla brigádu, kde jsou s ní velmi spokojení, a tak se její finanční situace zlepšila natolik, že začala uvažovat o dovolené u moře. Tu si nakonec v létě dopřála.
Paní Dana je po aktuální covidové zkušenosti ze všech sledovaných domácností nejvíce kritická vůči vládě. Tvrdí, že se politici snaží víc pomáhat „Ukrajině“ než důchodcům.
„Důchod mi zvedli o stokoruny. Je to směšné. V případě všech důchodců, nejen v mém případě,“ zlobí se.
Na začátku roku hlásila, že její důchod se pohybuje kolem 17 tisíc korun, teď mluví o 18 tisících.
Výdaje se u paní Dany pohybují kolem 13 tisíc. Jen za energie přitom dává 10 tisíc, ovšem to jen díky pomoci syna. Domluvila se s ním, že převezme starosti o energie a ona mu bude dál platit 10 tisíc korun, jak byla zvyklá během roku. Teď kvůli tomu ale nemůže žádat o příspěvek na bydlení.
„Energie nejsou psané na moje jméno. Takže nemám nárok,“ reaguje paní Dana.
Aktuálně sice s klubem seniorů vyrazila na ozdravný pobyt do Jeseníků, zároveň ale zmiňuje, že kvůli cenám potravin zvažuje, jestli letos vůbec péct cukroví.
Seniorský pár: Žijeme ze zásob ze zahrady
Nejšetrněji se od začátku chová seniorský pár z Prahy 8, který bydlí v domě s rodinou svého syna, kde mají vlastní oddělenou bytovou jednotku.
„Dům, který jsme si postavili, stojí velké peníze. Všechno nám zdražili – elektřinu, plyn, vodu, popelnice i léky. Všechno! A teď i potraviny,“ zlobila se nad novou realitou paní Jarmila v lednu.
S manželem mají výdaje rozdělené. On se stará o chod domu, ona se svým důchodem kolem 15 tisíc korun platí jídlo. Za měsíc utratí zhruba 12 tisíc korun, ale přiznává, že se snaží dopřávat hlavně svým vnoučatům. „Chceme jim taky něco koupit. Protože ta nevidí, že je všechno drahé. Těší se, co u nás dostanou,“ popisuje Jarmila.
Už od začátku roku se své výdaje snažili minimalizovat. Během léta popisovala, že začali třeba i z procházek do přírody nosit domů dřevo na zimu. V říjnu dodává, že si už na zahradě vytvořili zásoby.
Růst cen potravin paní Jarmilu dál překvapuje. „Vejdete do obchodu a teď každý den vidíte, že je všechno dražší a dražší. Pořád čekám, kdy se to zastaví. A pořád slyšíte, že to ještě bude horší. To už si neumím ani představit,“ líčí Jarmila.
Dodává, že se nesnaží dělat předvánoční zásoby cukru a mouky a dalších surovin, a to i proto, že má cukrovku. Vánoční cukroví tak napeče jen symbolicky a je domluvená, že budou péct společně v seniorském klubu.
Zatím ještě s mužem nezačali přitápět plynem, přes den pouze topí dřevem. „V listopadu určitě začne větší zima, tak budeme muset pustit plyn. Ráno ho pustíme a odpoledne se to vypne a manžel bude trochu topit dřevem. Bude to tak napůl,“ plánuje Jarmila.
Zatím mají ceny energií zafixované do příštího května. Snaží si proto vytvářet finanční zásobu, aby bylo případně peníze odkud brát.
„Musíme být optimisti. Nezastavíme to, musíme se s tím vyrovnat, nechci si s tím kazit život. Mnoho lidí je na tom hůř, jsme dva a máme děti, které by nám případně pomohly,“ snaží se vidět následující měsíce s nadhledem paní Jarmila.
