Třídy v izolaci, zákaz sportu i kroužků. Žloutenky rychle přibývá

Jedna ze tříd pražské základní školy na náměstí Svobody musela přejít do takzvaného „zvláštního režimu“. U jednoho z žáků se totiž potvrdila nákaza žloutenkou typu A. Zatímco nemocné dítě zůstává doma, jeho spolužáci teď téměř dva měsíce budou muset dodržovat přísná pravidla.

Třída je úplně oddělená od zbytku školy. Výuka sice pokračuje podle běžného rozvrhu, děti ale tráví veškerý čas jen ve své učebně. Přestávky mají v jiný čas než ostatní, používají vlastní toalety a na obědy chodí jindy než zbytek školy.

„Třída se učí čistě ve své učebně, nechodí nikam jinam. Při angličtině, kde jsou děti dělené, půlka zůstává ve své třídě, druhá půlka je na chodbě před třídou a střídají se, když potřebují interaktivní tabuli,“ popisuje opatření Michaela Rybářová, ředitelka ZŠ a MŠ náměstí Svobody 2.

„Je to třída na prvním stupni, takže je to jednodušší, než kdyby to bylo na druhém, kde se střídají učitelé,“ podotýká.

Izolace zasáhla i volnočasové aktivity. Děti nesmějí navštěvovat kroužky ani zůstávat po vyučování ve družině s ostatními, proto je rodiče musí vyzvednout nejpozději do čtyř hodin odpoledne.

„Normálně družina funguje do šesti, ale tyto děti jsou ve své třídě, s ostatními se nepotkávají. A do čtyř hodin si je musíme brát domů,“ popisuje otec jednoho z dětí. Jméno redakce zná, rozhodla se ho však nezveřejnit.

Ve zvláštním režimu bude třída fungovat celkem 50 dní. Děti tak přijdou o několik školních akcí. „Je to příšerné. Děti se nesmí účastnit společných aktivit školy, takže nebudou moct jít třeba na letecký den. Mohou chodit s paní vychovatelkou ven, ale ne do prostor, kde si hrají ostatní třídy. Neměly by vykonávat příliš náročné sportovní činnosti, protože jsou vystaveny náročnější situaci imunitního systému,“ poukazuje na další omezení ředitelka Rybářová.

Počet nakažených žloutenkou typu A v Česku rychle roste – je nejvyšší od roku 1996, a dokonce druhý nejvyšší od roku 1989. Do konce září lékaři podle dat Státního zdravotního ústavu zaznamenali 1776 případů, zatímco loni jich bylo za celý rok 636.

V souvislosti se žloutenkou typu A letos Státní zdravotní ústav eviduje 21 úmrtí, pět úmrtí přibylo v září. Loni byli zemřelí dva.

Téměř 40 procent případů připadá na Prahu, kde hygienici mluví o lokální epidemii. „Týdenní nárůsty počtu nemocných odpovídají číslu za celý loňský rok. Nyní evidujeme v hlavním městě 740 případů onemocnění hepatitidou A od začátku roku, loni to bylo 47,“ komentuje mluvčí pražských hygieniků Petra Batók.

„Pomáhá zvýšená hygiena, ale virus je velmi odolný a rychle se šíří, proto doporučujeme především očkování, které chrání dlouhodobě a spolehlivě,“ dodává.

Žloutenka se – podobně jako jiné vysoce nakažlivé nebo nebezpečné nemoci – v Česku musí povinně hlásit hygienickým stanicím. Hygienici poté zjišťují, kde a jak se mohl nemocný nakazit, a zároveň vyhledávají osoby, se kterými přišel do kontaktu.

„Pokud nemocný nepřišel do styku s dalšími lidmi, může šetření trvat půl hodiny. Pokud se ale jedná například o dítě ze školní třídy, kdy je nutné prověřit všechny spolužáky, kontaktovat jejich rodiče a pediatry, nařídit lékařský dohled a zajistit očkování, jde někdy o práci na celé dny,“ popisuje ředitelka protiepidemického odboru pražské hygieny Martina Marešová.

Lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženým, jsou takzvaně pod lékařským dohledem po dobu maximální inkubační doby, tedy zmíněných 50 dní. Zpravidla jim lékaři třikrát odeberou krev, aby zjistili přítomnost protilátek.

„Jen za loňský rok hygienici v celé ČR zaznamenali při trasování 6375 kontaktů. V Praze jsme už teď – a přitom jsme teprve ve druhé třetině roku – na polovině tohoto čísla. To ukazuje, jak vážná situace v hlavním městě je,“ doplňuje Batók.

Pokud od kontaktu s nemocným neuplynulo více než 14 dní, je možné nabídnout očkování, které může onemocnění zabránit nebo alespoň zmírnit jeho průběh. Vakcínu v takovém případě hradí stát.

To je i čerstvá zkušenost rodičů dětí, které přišly do styku s nakaženým žákem z úvodu textu. „Děti, které byly v kontaktu, mohou být zadarmo očkované. Takže jsme šli na odběry kvůli testům na protilátky, potom na očkování. Hygiena doktorce zaslala svoji vakcínu,“ popisuje otec jednoho z žáků.

V době lékařského dohledu platí pro kontakty s nemocným omezení – například zákaz návštěvy bazénů, saun nebo dětských akcí, jako jsou tábory či soustředění. Dospělí nesmějí pracovat s nebalenými potravinami. Tato omezení se však nevztahují na očkované osoby.

Nejvíce nyní přibývá případů žloutenky typu A, ale roste i nákaza typy C a E. Odborníci upozorňují, že jedním z důvodů je klesající proočkovanost.

„Za poslední desítky let se udělaly obrovské pokroky v hygieně, sanitaci, máme kvalitní zdroje vody, kanalizaci, kontrolu potravin. Mnoho nemocí zmizelo díky hygienickým opatřením. Ale s tím jde ruku v ruce jistá lehkovážnost a pocit, že už není potřeba se chránit,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, Pavel Dlouhý.

Statistiky přitom jasně ukazují, jak očkování funguje. Příkladem mohou být žloutenky typu B a C. Na prvně jmenovaný typ máme k dispozici očkování, na druhý ne. „Je krásně vidět, jak ,béčko‘ klesá, ,céčko‘ jde nahoru. Přitom jsou to choroby přenášené stejně – sexuálně nebo krví,“ doplnil místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Cyril Mucha.

Proti hepatitidě B jsou od roku 1989 očkované všechny děti v rámci takzvané hexavakcíny. „Díky tomu jsme od začátku letošního roku zaznamenali jen sedm případů. Dříve jich byly stovky a tisíce. Je to krásný příklad, jak očkování funguje,“ souhlasí Dlouhý.

Žloutenka typu A byla takřka vymýcená, zanikla tak ale kolektivní imunita. Když se nákaza objeví, šíří se proto rychle a snadno. Vakcínu si zájemce platí sám. První dávka chrání už za jeden až dva týdny, druhá poskytne dlouhodobou ochranu.