Ubylo „propadlíků“, lyžařů i odkladů. Problém školství se však přesouvá jinam

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nový školní rok začne již za několik málo dní, a tak se nabízí ohlédnout za tím uplynulým, který podrobnou statistikou zmapovalo Ministerstvo školství. Čísla například jednoznačně ukazují, že přelévání silných ročníků ze základních škol na střední nabírá na síle.

Zatímco ve školním roce 2019/2020 bylo v českém středním školství celkově bezmála 424 tisíc studentů, tak v aktuálně končícím roce 2024/2025 už více než 503 tisíc.

Naopak počet žáků na základních školách má poslední dva roky spíše sestupnou tendenci, jak odhalují data resortního Statistického informačního systému.

„Zaznamenala jsem i příběhy rodin, kdy poslali děti studovat do jiného kraje. Z Prahy třeba do Moravskoslezského kraje za babičkou. Protože tam se s body na gymnázium dostanou a v Praze ne,“ líčí Nikol Šrámková, analytička obecně prospěšné společnosti EDUin zaměřující se vzdělávání.

Karel Gargulák, analytik vzdělávací politiky v PAQ Research, potvrzuje, že jedno z nejslabších míst tuzemského vzdělávacího systému je skutečně na středních školách, kde reálně chybějí místa. „Nebavíme se jen o poptávaných oborech, ale prostě o každém oboru,“ zmiňuje.

„Ještě než nastoupila současná vláda, tak se upozorňovalo, že během jejího působení se budou nejsilnější ročníky přesouvat na střední školy. A aby se na to kapacitně připravily,“ poznamenává analytička Šrámková a nastiňuje možné řešení z pohledu uchazečů, které nemusí být udržitelné: Mladiství začnou studovat obor, o který nemají zájem a následně se jím neživí, případně obor nedostudují a změní zaměření, nebo ještě hůře ze vzdělávání odejdou úplně.

„V symbolické rovině vláda uvolnila ruce zřizovatelům rozšiřovat kapacity u zvláště poptávaných oborů,“ upozorňuje Karel Gargulák. Vláda ale podle něj zároveň nemotivovala zřizovatele finančně. „Ve smyslu, že by pustila evropské nebo národní peníze na budování kapacit, nechala to na samotných krajích a ty jsou spíše konzervativní,“ upřesňuje.

Data Ministerstva školství přitom ukazují na mírný nárůst počtu nově přijatých studentů gymnázia. A to i v rámci podílu ze všech přijatých uchazečů.

„Jediné, co se stalo, je, že kapacity navýšil soukromý sektor zejména v Praze u neveřejných škol,“ hodnotí mírné zlepšení analytik vzdělávací politiky v PAQ Research.

Školní rok 2024/2025 formálně končící tuto neděli 31. srpna ovšem přinesl v průřezu mateřských, základních a středních škol i další trendy.

Poslední dva roky se snižuje počet žádostí o přijetí do mateřinek, kterým nebylo vyhověno. Tři roky zpátky podle dat resortu nebylo vyhověno u téměř 50 tisíc žádostí, ve školním roce 2024/2025 to bylo necelých 41 tisíc.

Data o neúspěšných žádostech ukazují značné výkyvy v rámci jednotlivých krajů. Redakce Seznam Zpráv propočítala podíl neúspěšných žádostí ve všech evidovaných školkách.

Ukazuje se, že v Jihočeském, Karlovarském kraji a na Vysočině mají rodiče malých dětí výrazně vyšší šanci dostat děti do mateřinek. Naopak v Praze a Jihomoravském kraji školky odmítly každou třetí žádost.

Poslední tři školní roky postupně klesá počet žádostí o odklad školní docházky. V absolutních číslech jde o pokles z více jak 26 tisíc žádostí na 23,6 tisíce žádostí.

Klesá i podíl odkladů vůči celkovému počtu žádostí, a to ze 17,3 procenta na 14,2 procenta.

„Stále je to vyšší číslo, byť lehce klesá. Jsou regiony, kde jsou odklady vyšší. Roli hraje hodně faktorů. Někde nejsou kapacity na školách, nebo rodiče chtějí mít konkrétního učitele, nebo i adekvátní podpora. Častěji mají odklady kluci než holky, vysvětlení může být i tím, že diagnostické nástroje jsou koncipované spíše ve prospěch dívek,“ konstatuje Nikol Šrámková z EDUinu.

Podle Karla Garguláka z PAQ Research mohlo v poklesu sehrát roli i to, že se téma odkladů začalo více veřejně probírat.

Data odhalují i menší počet dětí, které během základní školní docházky musely opakovat ročník. Za poslední tři roky je to o zhruba tisícovku žáků méně.

„Posledních deset let se více mluví o metodách práce se žáky se sociálním znevýhodněním. Spadají pod to veškerá znevýhodnění kromě těch zdravotních, která ovlivňují úspěch žáka ve vzdělávání. Může to být tím, že se nabídla podpora učitelům a daří se jim lépe identifikovat takové žáky a nabídnout jím lepší podporu,“ zamýšlí se Nikol Šrámková.

V plošných datech se propisuje i trend stále menšího zájmu o školní lyžařské kurzy. Seznam Zprávy už začátkem roku popisovaly, že kvůli stále více nejistému počasí se zimní výcviky přesouvají do zahraničí, a to je zase kvůli ceně méně dostupné pro více rodin.

Podíl dětí s ukrajinským občanstvím na českých základních a mateřských školách v souvislosti s tři roky trvajícími ruskými útoky mírně narůstá.

Data ovšem ukazují, že fakticky zabírají stále jen zlomek kapacity.