Hlavní obsah

Ústavní soud odmítl stížnost dcery Slánského, žádala zvláštní příspěvek k důchodu

Foto: Radek Miča, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Marta Slánská, dcera komunistického politika Rudolfa Slánského, žádala o zvláštní příspěvek ke starobnímu důchodu kvůli omezení osobní svobody v 50. letech. Ústavní soud její stížnost zamítnul.

Článek

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Marty Slánské, dcery komunistického funkcionáře Rudolfa Slánského popraveného v politickém procesu. Žádala o zvláštní příspěvek ke starobnímu důchodu v souvislosti s omezením na svobodě v první polovině 50. let

Po otcově uvěznění se musela s rodinou vystěhovat z původního bydliště a byla internována na různých místech. Úřady ani soudy žádosti nevyhověly. Na její situaci se zákon nevztahuje, plyne z anonymizovaného usnesení.

Omezení osobní svobody trvalo od listopadu 1951 do listopadu 1955, na začátku byly Martě Slánské dva roky, na konci šest let. Slánská před časem dosáhla soudní rehabilitace. V návaznosti na to požádala Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o zvláštní příspěvek ke starobnímu důchodu podle zákona o ocenění účastníků národního boje. Příspěvek činí 2500 korun měsíčně, říká zákon.

ČSSZ žádost zamítla, Slánská neuspěla se žalobou k Městskému soudu v Praze ani s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. V následné ústavní stížnosti znovu poukazovala na paragraf, podle kterého mají nárok na zvláštní příspěvek lidé, kteří byli déle než rok neoprávněně ve výkonu trestu nebo ve vazbě, a kteří dosáhli rehabilitace. Její internace trvala čtyři roky, a proto se domnívá, že podmínky splňuje.

ÚS připustil, že rehabilitační zákony se musí v hraničních případech vykládat ve prospěch rehabilitace, podle zásady „in favorem rehabilitionis“. To však neznamená, že soudy musí vždy a za každou cenu vyhovět.

„Rozšiřující výklad in favorem rehabilitionis neznamená, že soudy mohou zcela opustit znění zákona či aktivně dotvářet zákon takovým způsobem, že by fakticky nahrazovaly zákonodárce a vytvářely nové kategorie oprávněných osob, zejména jde-li o plnění ze systému důchodového zabezpečení,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Tomášem Langáškem.

Zákon výslovně pamatuje na vězněné odpůrce režimu, nikoliv na internované děti. „Byla to mimořádná věc, těchto případů je minimum,“ řekl ČTK právní zástupce Slánské Lubomír Müller. Zásadní je podle něj to, že Slánská dosáhla soudní rehabilitace.

Slánský byl významný československý komunistický politik, generální tajemník ústředního výboru KSČ v letech 1945 až 1951. Stal se však jednou z nejznámějších obětí čistek a vykonstruovaných procesů.

Související témata:

Doporučované