Hlavní obsah

V ohrožení jsou hlavně děti. Každý druhý den v Česku někdo utone

Foto: Josef Mačí, Seznam Zprávy

Jak vypadá záchrana topícího, ukázali vodní záchranáři v Praze na Vltavě.

Od začátku roku utonulo v Česku už 94 lidí. Každý rok jde zhruba o dvě stovky obětí. Je to dramatické číslo, když ho porovnáme třeba s úmrtími při dopravních nehodách. V ohrožení jsou hlavně děti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Paddleboardista pádluje za teplého prázdninového dopoledne na Vltavě v centru Prahy. Kolem ale projíždí loď a vlna ho rozhodí z rovnováhy natolik, že z prkna padá. Na první pohled to zdánlivě nevypadá, že by měl nějaký problém, ve skutečnosti se ale topí.

V tu chvíli ze břehu skáče vodní záchranář a snaží se k němu co nejrychleji doplavat. Naštěstí jde jen o ukázku záchrany, takže se nikomu nic nestalo. V době vrcholícího léta ale odborníci varují, že nejen děti, ale i plavci jsou riziku utonutí blíž, než si myslí.

„Paddleboardy jsou fenoménem doby. Ale třeba děti může vítr na přehradě zanést někam dále, odkud se už nemohou dostat zpátky. Co je tedy na paddleboardu důležité? Samozřejmě záchranná vesta, a to i pro dospělého,“ popisuje Daniel Vičan, člen prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže.

Nejsou to jen planá varování, sdělení dokumentují také čísla. V Česku se od začátku roku do poloviny července utopilo už 94 lidí. Každoročně je ve statistikách zhruba 200 obětí. Nejčastější příčiny jsou tři: alkohol, podcenění zdravotního stavu a nedostatečný dozor nad dětmi.

„A to jsme vnitrozemský stát bez moře. Tato čísla jsou přitom srovnatelná se státy, které mají tisíce kilometrů pobřeží,“ dodává Vičan.

V ohrožení hlavně děti

Dvě stovky utonutých navíc není „konečné“ číslo, protože velká část lidí, která takovou událost nakonec přežije, si odnáší doživotní následky.

Pro srovnání – z deseti osob, které skončí po dopravní nehodě na ARO, se osm vrátí do běžného života, u tonutí jsou to pouze dvě. Přibližně 20 lidí ročně se ocitne také na vozíku, nejčastěji kvůli skoku do mělké vody.

„Problém je, že tonoucí často vypadá, že si na hladině jenom hraje. Nevolá o pomoc. Děje se to zejména u dětí,“ varuje Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.

Rizika si lidé ale uvědomují daleko méně než například u silničního provozu. Přitom ročně na následky dopravních nehod zemře asi 450 lidí, utonutí tedy není zas tak daleko. Jak už jsme zmiňovali výše – 200 obětí ročně. Právě děti jsou nejrizikovější skupinou.

„Platí bohužel, že čím více osob dítě hlídá, tím méně je pod dozorem,“ říká Fošum s tím, že je potřeba si opravdu jmenovitě říct, kdo v danou chvíli za dítě u vody ručí.

Častější kontroly

Policie proto v posledních letech výrazně navyšuje kontroly, i kvůli tomu, že roste počet plavidel na vodě. Za poslední tři roky se počet akcí zdvojnásobil, stejně tak jako téměř dvakrát narostl i počet zkontrolovaných plavidel.

„Co ale v průběhu léta už řadu let sledujeme, je tonutí dětí v přítomnosti blízkých na zahradě v bazénu nebo jezírku. Někdy stačí jen půl minuty. Děti špatně dopadnou nebo se nenadechnou a rodina rázem prožívá obrovskou tragédii,“ varuje Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.

Odborníci proto opět zdůrazňují základní doporučení: nespouštět děti u vody z očí, nepřeceňovat své síly a plavecké schopnosti, nepít alkohol před vstupem do vody, využívat pouze bezpečná koupací místa a vědět, jak poskytnout pomoc při topení, ale hlavně neohrozit sebe.

Doporučované