Hlavní obsah

Vyvíjí testy na HHC: Kriminalizovat i kratom by mi přišlo už hodně za hranou

Foto: Unsplash, Seznam Zprávy

K dočasnému zákazu HHC a dalších dvou psychoaktivních látek by mělo dojít během několika týdnů. (Ilustrační foto)

Reklama

Produkty s HHC si sice v následujících týdnech už v Česku nekoupíte, odborníci ale předpokládají, že se jejich prodej se zákazem přesune na černý trh. Tým z VŠCHT nyní vyvíjí testy, které budou odhalovat přítomnost látky u řidičů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda v minulém týdnu schválila zařazení HHC na seznam návykových látek. S tím se pojí zákaz prodeje výrobků, které v sobě tuto psychoaktivní konopnou látku obsahují. Podle vědce Martina Kuchaře už tady ale nyní existuje početná skupina jejích uživatelů.

„To, že se dá HHC na seznam zakázaných látek, neznamená, že tu nebude, jenom se částečně přesune na černý trh, protože si už svoji skupinu konzumentů dávno našlo,“ říká Martin Kuchař, vedoucí laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT).

Výzkumu těchto látek se věnuje už dlouho a na začátku roku společně s kolegy začal pracovat na vývoji imunochemických testů, které policii umožní odhalovat intoxikaci HHC u řidičů.

Součástí projektu by mělo být i vytvoření samostatného testu ze slin na kratom.

S finálním produktem chtějí vědci přijít do tří let a jeho potenciál do budoucna vidí i v tom, že by mohl s odhalováním intoxikací pomáhat i lékařům.

Na projektu, v rámci kterého budete testy vyvíjet, spolupracujete s Ministerstvem vnitra. Odkud přišel prvotní impuls?

Jedná se o veřejnou grantovou soutěž, v rámci níž může výzkumná skupina podat jakýkoliv projekt, který koresponduje s bezpečnostním výzkumem. Pro nás je to už několikátý v řadě, který v oblasti forenzní analýzy řešíme, a jednoduše se ukazuje, že ta potřeba tady je. My máme navázanou spolupráci s ředitelstvím dopravní policie, přičemž oni sami deklarovali potřebnost vytvoření těchto testů do budoucna.

Foto: Magdalena Kulasová

Martin Kuchař v laboratoři forenzní analýzy biologicky aktivních látek na VŠCHT.

Já za sebe nejsem úplně příznivcem kriminalizace držení těchto látek, jako je třeba kratom, ale jsem zastáncem jejich přísné regulace, tedy toho, aby byly za velmi jasně deklarovaných podmínek k dispozici.

Zároveň ale musím jedním dechem dodat, že bych byl velmi nerad, aby pod vlivem těchto látek někdo řídil. Takže proto jsme si řekli, že by bylo dobré mít nástroje, jak tyto neukázněné uživatele za volantem postihovat.

V jaké fázi je projekt nyní?

Začali jsme letos 1. ledna a jde o projekt na tři roky, což znamená, že finální prototyp budeme mít až za několik let. To je dlouhá doba a my si to uvědomujeme. Nicméně v době, kdy jsme ho psali – to je téměř před rokem –, tak ta situace ukazovala, že je to ještě běh na dlouhou trať a nepočítalo se s tím, že ten zákaz přijde téměř ze dne na den.

Rozhovor s protidrogovým koordinátorem o zákazu HHC

Aktuálně se věnujete způsobům, jak bude možné látky v těle odhalovat. Jak by mělo následně vypadat přenesení těchto poznatků do praxe?

Chtěli bychom to dotáhnout až do stadia prototypu, to znamená do fáze už funkčního testovacího kitu, který bude v podstatě vypadat úplně stejně jako třeba test na covid. To bude finální produkt, nicméně stran certifikace už předpokládáme partnerství se soukromou sférou.

Tušíte, jak dlouho po užití dané látky bude následně možné ji „dostopovat“ v těle?

U látek, jako je HHC, záleží na způsobu podání – při vapování je nejvyšší koncentrace v krvi relativně rychle po aplikaci a zase vcelku rychle odezní. Při orální konzumaci se první projevy dostaví v závislosti na obsahu žaludku třeba až za půl hodiny a déle a také intoxikace trvá po řadu hodin. Nelze říct, že třeba za osm hodin už bude bezpečné řídit, ale myslím si, že třeba u kratomu tam ta hranice nejspíš bude. Ale právě toto jsou věci, které teprve musíme zjistit.

A na základě čeho budete určovat míru, kdy už dochází k ovlivnění konkrétní látkou, a není tudíž namístě, aby si daný člověk sedal za volant?

Uvědomujeme si, že je velmi těžké zhodnotit míru ovlivnění řidičů pouze na základě koncentrace dané látky v krvi řidiče. Zatím chybí empirická zkušenost, kdy při konkrétní hladině by měl být řidič ovlivněn tak, jak to umíme vcelku dobře zhodnotit třeba u alkoholu. Osobně si myslím, že test by měl být nastaven tak, aby byl pozitivní u skutečně ovlivněných řidičů, kdy dochází k významnému ovlivnění kognitivních funkcí. V tomto budeme spolupracovat s Národním ústavem duševního zdraví, kde už v minulosti proběhl výzkum ovlivnění při užití konopí s obsahem THC.

Už teď nicméně odborníci upozorňují na to, že se zákazem HHC problém nekončí a přijdou jiné látky…

A proto jsme i my v rámci našeho projektu mysleli dopředu a počítáme s tím, že by test mohl zahrnovat větší skupinu semi-syntetických kanabinoidů. A to z toho důvodu, že do budoucna se počítá s legislativní úpravou, která některé z nich zařadí na seznam psychomodulačních látek. Takže jejich držení sice nebude trestné, ale jejich užívání se bude řídit určitými pravidly, podobně jako třeba u alkoholu, takže lze počítat s tím, že řízení pod vlivem těch látek nebude možné.

V případě, že tu ale bude další legální látka prodávaná s podobnými pravidly jako alkohol, tak se dá předpokládat, že tady bude i více jejích uživatelů, s čímž naroste i pravděpodobnost, že si některý z nich sedne pod vlivem za volant.
Martin Kuchař, expert v oblasti psychoaktivních látek

Druhá věc je, že je tady celá řada zakázaných látek, na které ty testy potřeba stále jsou. Máme tady testy na metamfetamin, na kokain, na heroin. Ono totiž HHC nezmizí. To, že se dá na seznam zakázaných návykových látek, neznamená, že tu nebude, jenom se částečně přesune na černý trh, protože si už svoji skupinu konzumentů dávno našlo.

Takže si myslím, že tady bude i větší pravděpodobnost, že bude někdo řídit pod vlivem HHC nebo jiného semi-syntetického kanabinoidu než třeba THC, protože legalizace konopí je zatím relativně v nedohlednu, tam to ještě může trvat relativně dlouhou dobu.

Řada lidí přešla na HHC z THC

Dokážete říct, kolik uživatelů HHC může v Česku aktuálně být?

Prevalenci užívání je těžké odhadovat. Předběžné výsledky celopopulační studie užívání návykových látek, za kterou stojí Národní monitorovací středisko, uvádí celoživotní prevalenci 1,9 %. V posledních dvanácti měsících kolem 1 % a 0,5 % v posledních třiceti dnech, což mohou být desetitisíce pravidelných uživatelů.

Stejně tak odhad spotřeby odpovídá desítkám tun spotřebovaného HHC za rok, což když si přepočítáte na dávky, je obrovské číslo. V jednom gumídku je třeba 10 miligramů, takže dohromady to jsou miliony, možná miliardy dávek.

Když to takhle kvantifikujete, zní to jako hodně vysoké číslo…

Prevalence užívání je už po dvou letech, kdy tady ta látka je, obrovská. Byla tady totiž celá řada lidí, kteří na HHC přešli z THC, nebo kombinují konopí s produkty s HHC, protože na rozdíl od konopí za to nehrozil žádný postih.

Extrakty konopí. Co je THC, CBD a HHC?

Konopí v sobě má desítky kanabinoidů.

  • Tetrahydrokanabinol (THC) je hlavní psychoaktivní látkou v konopí a je v něm nejvíce zastoupeným kanabinoidem. V Česku je pěstování látek obsahujících více než jedno procento THC zakázané.
  • Kanabidiol (CBD) je po THC nejvíce zastoupenou látkou v konopí. Na rozdíl od THC není psychoaktivní. Jeho prodej je legální, syntetizuje se z něj i HHC.
  • Hexahydrokanabinol (HHC) je v malé koncentraci v konopí, může se ale syntetizovat i z kanabidiolu (CBD) jako tzv. polosyntetická droga.

Ukazuje se, že je tady početná skupina lidí, která chce něco užívat a hledá takové cesty, aby za to nemohli být postihovaní. Takže hledají určité legální náhrady, které jsou ideálně co nejméně rizikové. Tedy určitou alternativu k alkoholu a tabáku, u kterých nelze o zdravotních rizicích pochybovat.

Co si mám představit pod méně rizikovými alternativami?

Já si myslím, že dlouhodobým cílem by mělo být vytvoření skupiny psychomodulačních látek, se kterými se pojí velmi malé riziko, jak z pohledu toxikologického, tak společenského. Jsou to látky, u kterých bude hodnocení rizik vyhodnoceno jako nízké, a tedy nespadají do kategorie návykových látek. Na druhou stranu – a to není jenom můj názor – si myslím, že by i tyhle látky měly být určitým způsobem regulovány, aby se k nim nedostaly děti a fungovala ohledně nich společenská osvěta.

Kratom se v některých zemích používá už po staletí

Na VŠCHT se psychomodulačním látkám věnujete už poměrně dlouho. Když před dvěma lety přišlo na trh HHC, předpokládal jste, že situace dospěje až do bodu, kdy se dostane na seznam zakázaných látek?

Tím, že je náš trh poměrně hladový po nějakých látkách, které nejsou zakázané, tak jsem v okamžiku, kdy se HHC objevilo, předpokládal, že se tady masivně rozšíří. To bylo vcelku logické vyústění a nakonec se i potvrdilo. I proto jsme ten projekt napsali, protože jsme předpokládali, že potřeba diagnostiky intoxikace tady jistě bude.

Je to látka, která je navíc velmi farmakologicky zajímavá. Tím, jak je stabilnější než THC, tak si do budoucna myslím, že bude mít i medicinální potenciál. Protože když budete někde za pokojové teploty na vzduchu skladovat THC, tak moc dlouho nevydrží, vznikají tam různé oxidační produkty, některé nejsou dobře prozkoumané, a jsou to třeba i různé epoxidy, které mohou být toxické.

Trochu jsme ale upozadili kratom, který by měly vaše testy v budoucnu také odhalovat. Můžete přiblížit, v čem je specifický?

Kratom se trochu vymyká tím, že je to - oproti HHC - látka čistě přírodní. Jde o rostlinný materiál, který se v některých oblastech světa jako Indonésie, Thajsko, Malajsie používá už po staletí. Pochopitelně není to tam tak, že by tam užívali nějaké extrakty, ale konzumují tam mleté listí, případně žvýkají celé listy. Při nízkých dávkách v řádu 1 až 3 gramů má mírně povzbudivý účinek, přičemž oni si to dávkování samozřejmě kontrolují. Nedokážu si představit, že by tam byly zástupy závislých lidí.

Nicméně společnost jako ta naše, která se s tím vlastně úplně nesetkala, tak zpočátku trochu experimentuje. To jsou ty případy obzvlášť mladých lidí, kde vzniká závislost, kde jsou případy předávkování. Ta látka ale samozřejmě není určena pro každodenní užívání.

Foto: Magdalena Kulasová

Vědci mají v laboratoři i vlastní rostlinu kratomu. „Do budoucna bychom si sem chtěli pořídit skleník,“ směje se Kuchař.

Nicméně chápu správně, že podle vás není nutné vůči kratomu zaujímat podobně represivní opatření jako třeba vůči HHC?

Já si nemyslím, že je třeba kratom legislativně stavět na úroveň pervitinu nebo heroinu. Už jen z toho hlediska, že je tady celá řada lidí zásobená kratomem a často to jsou studenti nebo sportovci, kteří tu látku využívají bez viditelných nežádoucích účinků. Takže si nedokážu představit, že bychom měli zákazem kratomu kriminalizovat desítky tisíc, možná nižší stovky tisíc slušných občanů. To mi přijde už hodně za hranou.

Reklama

Doporučované