Článek
Cena litru benzinu nad 40 korunami a cena nafty atakující 50 korun, k tomu navíc pokračující nestabilní situace v Íránu, na který už měsíc útočí USA i Izrael.
To jsou hlavní důvody obav, že se může v následujících týdnech a měsících zdražování silně dotknout zranitelných skupin domácností v České republice.
„Objektivně vidíme, že je potřeba pomoci lidem a domácnostem. A podmínka je, aby to bylo adresné,“ řekl v diskuzním pořadu na televizi Prima Marian Jurečka, bývalý ministr práce a sociálních věcí a současný poslanec KDU-ČSL. Podle něj jde o mimořádnou situaci a má smysl udělat kroky, které budou znamenat vyšší výdaje státu.
„S adresnými dávkami žádný problém nemám, naopak,“ reagoval současný ministr práce Aleš Juchelka (ANO) v diskuzi a mluvil o tom, že v pondělí proběhne setkání s pěti největšími distributory pohonných hmot.
„Je důležité se s nimi sejít a komunikovat. A upřímně se podívat i do střev marží. A podívat se i do budoucna, jestli se konflikt v Íránu nestabilizuje. Za mě je to důležité setkání,“ dodal ministr práce Juchelka.
Případně změny v rozpočtu pak komentoval tak, že jestli něco takového bude nuné, politicky to vládní koalice prodiskutuje i s opozicí.
Dotkne se to všech, řekl Hřib
Vyloženě proti není nejsou ani další zástupci opozice. „Nic takového si nepřeji, ale pokud by se to přelilo do větších problémů, tak můžeme přistoupit k nějakým plošným opatřením,“ uvedl Jan Skopeček, ekonomický expert a poslanec ODS v pořadu Partie Terezie Tománkové a dodal, že to je pro něj až krajní, poslední možnost.
„Nevyčítal bych vládě, že nemění státní rozpočet. Na to teď chvíle není. Za co ji kritizuji, je, že když se podívám na okolní země, tak už něco dělají,“ konstatoval Skopeček.
„Budeme o tom jednat. Ano, vnímáme, že je to záležitost, která se dotkne všech. Říkáme, že správná cesta je vrátit peníze lidem, sami se rozhodnou co s nimi budou dělat,“ reagoval pak na otázku podpory změny rozpočtu Zdeněk Hřib, předseda Pirátů.
Státní rozpočet pro letošní rok Poslanecká sněmovna schválila během března. V aktuální podobě mají výdaje být o 310 miliard korun vyšší než příjmy. Stát plánuje hospodařit s příjmy 2 117,8 miliardy korun a výdaji 2 427,8 miliardy.
