Hlavní obsah

Známkování není objektivní. První kraj chce změnit jeho váhu u přijímaček

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

2. 6. 5:00

Známky ze základní školy mohou nyní do velké míry rozhodovat o přijetí nebo nepřijetí na střední školu. Středočeský kraj chce jejich vliv umenšit. Školní inspekce doporučila, aby k nim školy přihlížely maximálně z 15 procent.

Článek

Jedna dvojka v osmé třídě a žák se kvůli ní nemusí dostat na vysněnou střední školu. Problém je v nerovnoměrné váze, kterou jednotlivé školy přisuzují známkám ze základní školy při přijímacím řízením.

Středočeský kraj chce praxi sjednotit. Radní pro školství Milan Vácha (STAN) se proto obrátil na Českou školní inspekci s dotazem, jak velkou relevanci mají vlastně střední školy známkám z osmé a deváté třídy přikládat.

„Některé naše střední školy v přijímacím řízení dávají výsledkům ze základních škol mnohdy velkou relevanci a průměr známek ze ZŠ výrazně ovlivní celkové pořadí přijímaných žáků,“ píše radní Vácha školním inspektorům v dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Podle zákona sice musí školy brát vysvědčení při nabírání žáků v potaz, mají ale poměrně velkou volnost, jakou důležitost známkám přisoudí. Nejméně ze 60 procent musí o přijetí rozhodovat jednotná přijímací zkouška, zbytek může tvořit vysvědčení nebo případná další kritéria. Školy tak mohou jednak přidat váhu státnímu testu, zároveň ale smí přihlédnout například k výsledkům z olympiád, školnímu testu nebo pohovoru.

Povinné součásti přijímaček

Hodnocení výsledků přijímacího řízení

(1) Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle:

a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,

b) výsledků jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení,

c) výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,

d) případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

Zdroj: Školský zákon § 60d

Maximálních 40 procent přikládá známkám v maturitních oborech vlašimská střední průmyslová škola, obchodní akademie v tom samém městě 30 procent. Slánská obchodní akademie ještě o 10 procent méně, protože z pětiny přihlíží také k osobnímu portfoliu. Gymnázium v Hostivici dá na známky ze základní školy jen z 9 procent, zbytek nechává na jednotné přijímací zkoušce.

Lepší test, horší známka

„Velkou vahou kritéria klasifikace ze ZŠ může fakticky docházet k ‚trestání‘ žáků, kteří navštěvují školy přísněji klasifikující,“ říká k tomu pro Seznam Zprávy radní Vácha.

K tomuto závěru dospěli i odborníci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE-EI. Podle jejich analýzy se hodnocení na základních školách liší o celý stupeň, i když žáci dosahují stejných akademických výsledků.

Rozdíly ve známkování mezi jednotlivými školami vyšly i z loňského testování žáků v 5. a 9. ročnících Českou školní inspekcí. Průměrně sice žáci s lepší známkou dosáhli vyšší úspěšnosti i v testu. Zároveň ale početná skupina dětí zvládla test lépe, než by odpovídalo jejich hodnocení na vysvědčení.

„Celkem jasně se ukazuje, že korelace mezi známkou a úspěšností v testu je nízká. Je ale potřeba říct, že výsledek testování je velmi úzký. Známka zahrnuje hodnocení i dalších dovedností žáka, které test nemůže postihnout,“ popisuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Rozdíl panuje i mezi chlapci a dívkami. I když chlapci získali za test z matematiky více bodů, dívky měly přesto průměrně lepší známku na posledním vysvědčení.

„Z tohoto důvodu považujeme za vhodné a přiměřené zahrnout prospěch ze základní školy do přijímacích kritérií v rozmezí 10–15 %. Větší počet zohledněných předmětů a delší časové období (například více ročníků) by mohlo snížit vliv rozdílné přísnosti jednotlivých učitelů, avšak pravděpodobně pouze v omezené míře,“ uvádí v odpovědi pro radního Váchu ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Podle doporučení inspektorů by tak o přijetí žáka měly rozhodovat známky ze základní školy maximálně z 15 procent. Středočeský kraj chce v tomto směru zpracovat doporučení pro vlastní školy, aby postupovaly jednotně. A nedocházelo tak k nespravedlnostem, že žáci z přísněji hodnotících základek budou u přijímací zkoušek znevýhodněni.

Debata se ale povede ještě kolem učebních oborů. Uchazeči o ně totiž neskládají jednotné státní testy, a známky ze základní školy tak často hrají klidně jedinou roli pro přijetí.

„U učebních oborů neukazuje průměr známek vůbec studijní předpoklady pro konkrétní obor. Čím větší odbornost, tím je důležitější školní část přijímacího řízení,“ dodává radní pro školství Středočeského kraje.

Vácha chce rovněž doporučení přenést i na jednání Asociace krajů tak, aby také ostatní regiony mohly nastavení kritérií u svých škol sjednotit. I Ministerstvo školství ale hodlá téma známek a přijímacího řízení otevřít. Jak už Seznam Zprávy informovaly, v dlouhodobém záměru úřadu přibyl po připomínkovém řízení závazek, že klasifikace přestane být povinným hodnotícím kritériem v přijímacím řízení na střední a vysoké školy.

Reklama

Doporučované