Hlavní obsah

Dosáhli, čeho chtěli. Podnikatel líčí příběh tchajwanského daru

Foto: Archiv Seznam Zprávy

Podle Tomáše Dudáka může být za darem z Tchaj-wanu i jiná firma než Autoland.

Reklama

30. 1. 9:25

Tchajwanská firma Autoland nechtěla spolupracovat s českými subjekty, které mají závislost na Číně. Podle šéfa firmy SPUR Tomáše Dudáka ale první dvě linky na ochranné pomůcky, které od Autolandu převzali, byly vyrobeny v Číně.

Článek

Poté, co se loni v září vrátil předseda Senátu Miloš Vystrčil z návštěvy Tchaj-wanu s příslibem hodnotného daru v podobě pěti linek na výrobu roušek a respirátorů od tamní společnosti Autoland Technology, majitelé zlínské rodinné firmy SPUR zpozorněli. Jako jediní v Česku totiž už s linkami od Autolandu měli zkušenosti a pro výrobu respirátorů disponují i plnou certifikací. S tchajwanskými firmami spolupracují už 15 let.

Byli tudíž první na ráně, když čeští politici a úředníci začali řešit, kdo by linky mohl pro obdarovaný český stát provozovat. Sami prý ale o ně nijak zvlášť nestáli – i ty současné byly donedávna zčásti nevyužité.

„Měli jsme snahu pomoci vládě jako konzultant, a podotýkám, že zcela zdarma, bez ohledu na to, kde budou linky následně umístěny,“ uvedl v rozhovoru Seznam Zprávy generální ředitel a místopředseda představenstva firmy SPUR Tomáš Dudák.

Celý příběh se nakonec vyvíjel podle jiného scénáře, než jak politici původně mínili. Po rozmíškách darované linky přebírají – už bez spoluúčasti české vlády – dvě jiné domácí privátní firmy InoCure a Good Mask. Pro tyto účely založily Evropské centrum pro vývoj a výrobu respirátorů. První dvě linky měly v pátek dorazit do Česka letecky, další dvě cestují lodí. Firmy slibují, že po urychleném rozjezdu budou 5 procent produkce respirátorů dávat na humanitární účely.

Stát má z Tchaj-wanu nakonec darem získat pouze jedinou linku, a to navíc vyrobenou jinou firmou, než je Autoland.

Vy znáte ty úplné začátky tohoto příběhu. Jak vaše firma dovezla první linky od Autolandu z Tchaj-wanu?

Když loni vypukla pandemie covidu-19, naše firma jako mnohé jiné poptávala technologie na výrobu roušek a respirátorů. Byla to nepřehledná a hektická doba. Už ani nebylo možné cestovat do Asie, abychom osobně dohodli spolupráci. Navíc se každým dnem zvyšovala poptávka. Náš dlouhodobý a spolehlivý partner na Tchaj-wanu v oblasti výroby plastikářských strojů nám doporučil jejich tamního partnera na automatizaci, právě firmu Autoland Technology.

Do té doby Autoland žádnou obdobnou technologii na ochranné pomůcky nevyrobil, ale ve spolupráci se svými obchodními partnery z Číny nám byl schopen nabídnout poměrně krátkou dodací lhůtu. Dohodli jsme se tedy, že nám zajistí dvě linky vyrobené jednou společností v Číně, přičemž Autoland na sebe převezme veškeré garance. Jak technické, tak obchodní. Jedna linka byla objednána na roušky, druhá na respirátory.

Díky tomuto zapojení do dodávky z Číny už Autoland získal dostatečné know-how, zřejmě licenčním nákupem konstrukční čínské dokumentace, a proto jsme se s ním následně dohodli, že třetí a čtvrtá linka již bude vyrobena přímo u nich na Tchaj-wanu. A musím říct, že co se týče řešení technických a servisních záležitostí – s přihlédnutím ke specifickým podmínkám nynější doby –, ta naše dosavadní spolupráce byla víceméně bezproblémová.

Máte výrobní linky jenom od Autolandu, nebo jste kupovali i jinde?

Abychom uspokojili zájem o dodávky ochranných pomůcek a současně diverzifikovali riziko spojené s možným zpožděním dodávek technologie, objednali jsme loni v létě paralelně ještě další tři linky na respirátory přímo v Číně, a to ve spolupráci s jiným obchodním partnerem.

Skutečný dárce je v pozadí

Předsedu Senátu Miloše Vystrčila doprovázela na přelomu srpna a září při jeho ostře sledované cestě na Tchaj-wan početná skupina podnikatelů. Letěl jste s ním také?

Ne, nikdo z naší firmy v této delegaci nebyl. Naše spolupráce s tchajwanskými firmami je u nás natolik dlouhodobá a intenzivní – trvá už od roku 2005 –, že z pohledu samotného byznysu to nebylo nutné.

Kdy a jak jste se tedy dozvěděli, že tam byl dojednán dar České republice pěti linek od firmy Autoland?

Ve stejném momentu, kdy byl dar firmou Autoland oficiálně představen na obchodních jednáních spojených s onou delegací pana Vystrčila. Současně nám bylo ale sděleno, že skutečným dárcem 1 milionu eur na oněch 5 linek pro Českou republiku není firma Autoland, ale jiná významná tchajwanská společnost, která ale kvůli svým obchodním zájmům v Číně nechce být v této souvislosti medializována.

Usilovali jste, aby i tyto darované linky skončily u vás ve Zlíně?

Měli jsme snahu pomoci vládě jako konzultant, a podotýkám, že zcela zdarma, bez ohledu na to, kde budou linky následně umístěny. SPUR měl v té době již vybudovány dostatečné kapacity a další technologie pro výrobu ochranných pomůcek byly tou dobou ještě „na cestě“. Z naší strany proto už nebyl velký zájem o další výrobní technologie.

Nebyl zájem dát všechno jednomu

Od počátku byl zásadní problém, jak to udělat, aby tento dar nebyl vnímán jako nedovolená veřejná podpora jednomu podnikatelskému subjektu. Jak moc se to podle vás projevilo v jednání?

Toto riziko bylo zřejmé od prvního momentu a varianta prostého umístění ve firmě SPUR nebo kdekoli jinde u nějaké soukromé firmy nepřipadala v úvahu. Je logické, že ministerstvo průmyslu nechtělo, aby všechny linky skončily darem u jedné firmy, ale upřednostňovalo ponechat technologii ve státních rukách a zajistit zprovoznění linek několika subjekty.

Už při prvním jednání byly ze strany ministerstva nastíněny možné varianty. Mělo jít o kombinaci, kdy část linek by byla umístěna i u nás ve SPUR pro potřeby státu, ale zdůrazňuji, že nadále v majetku státu. Ale byla zde i možnost umístění v dalších českých firmách. Zvažovalo se i osazení jedné z linek v některé z věznic, ministerstvo průmyslu ve spolupráci s CzechInvestem oslovilo také univerzity a výzkumné instituce. Zúčastnili jsme se řady jednání a zájem státu určitě nebyl dát všech pět linek jednomu subjektu, nýbrž portfolio uživatelů diverzifikovat. Nebyl ani zájem dát linky firmě, která nemá potřebné certifikace.

Firma Autoland s tímto řešením a vaší účastí tehdy souhlasila?

Firma Autoland se zpočátku k uvažovanému využití daru příliš nevyjadřovala. Někdy na konci září se ale v celé záležitosti začala angažovat nově založená Česko-tchajwanská obchodní komora, zastupovaná panem Pavlem Divišem, který také potom jednal i s ministerstvem průmyslu. Nutno dodat, že k naší určité úlevě.

Mezitím naši firmu navštívili zástupci Správy státních hmotných rezerv, Vězeňské správy, Senátu ČR a dalších organizací. Chtěli námi využívané technologie od firmy Autoland na místě posoudit, zda jsou vůbec schopny je složky státu provozovat. Jak se ale postupně ukazovalo, zapojení vícero subjektů se šéfovi firmy Autoland, panu Kuo Li-lin, nezdálo dostatečně efektivní a přijatelné. Sdělil, že třeba umístění linek ve věznici se mu nelíbí, a začal projevovat nespokojenost i s umístěním části linek v naší firmě.

Proč by mu to mělo vadit, když jste do té doby spolupracovali? To nedává moc logiku.

Když o tom teď přemýšlím, tak vedení Autolandu mělo jiné chápání toho, co znamená poskytnout někomu dar. Autoland to patrně chápal spíše jako projekt, kdy si on bude vše do posledního detailu diktovat a česká strana musí bezvýhradně plnit jejich přání a požadavky. Upozornění, že někteří jím preferovaní příjemci linek nemají pro výrobu respirátorů potřebnou certifikaci a že by proto nebylo rozumné jim svěřit všechny linky, byla ze strany Autolandu ignorována.

Autoland zjevně neměl zájem linky rozdělit podle scénáře přínosného z hlediska České republiky. Chtěl dát všechny jednomu zvolenému subjektu, který mu bude vyhovovat. Vývoj dnešní situace kolem tohoto daru to jen potvrzuje.

Komunikoval jeho bratr

To je váš názor, ale tušíte, kvůli čemu vyvstal s firmou Autoland onen klíčový konflikt?

Na mě to dělá ten dojem, že firma Autoland a pan Kuo od určitého momentu začali preferovat „b2b řešení“, tedy vztah dvou ryze komerčních subjektů, protože mu česká strana nebyla logicky schopna odsouhlasit všechny podmínky, které si postupně stanovoval, nebo je měnil. Jaký měl problém s naší firmou, dodnes nevím.

Ministerstvo průmyslu však bez bližších detailů uvedlo, že firma Autoland vyjádřila i jisté pochybnosti o odborné způsobilosti vaší firmy. To asi muselo mít nějaký reálný důvod.

Je to asi otázka spíše na firmu Autoland a pana Kua. Ve svém nedávném mediálním vyjádření ale uvedl, že nechtěl spolupracovat se subjektem, který je „závislý na dodávkách z Číny“. To byla zjevně narážka na nás. Jak k tomuto závěru přišel zrovna on, je mi záhadou. Jak jsem již na začátku uvedl, linky na respirátory začal vyrábět díky naší vůbec první objednávce a tyto si nechal vyrobit v Číně.

Pravdou je, že při instalaci jejich poslední linky jsme měli jisté komplikace. Ale s přihlédnutím k faktu, že vše probíhalo bez osobní účasti našich techniků u nich a jejich techniků u nás, je to jistě pochopitelné. Navíc jsme tentokrát museli modifikovat určité části a parametry technologie Autolandu tak, aby vyhovovaly evropské a české legislativě, především v oblasti bezpečnosti práce, což nás trochu zdrželo.

Bylo třeba říct dost

Jaroslav Hrouzek, který pro pana Kuo Li-lin pracuje jako překladatel, se v Deníku N vyjádřil velmi kriticky na adresu náměstkyně z ministerstva průmyslu Martiny Tauberové. Některé její výroky, kdy zpochybnila nezištné úmysly pana Kua, označil dokonce za „prasárnu“.

Já osobně považuji paní náměstkyni Tauberovou za zcela nestranného odborníka a profesionála. Od počátku k převzetí daru přistupovala s maximální seriózností a nasazením. Aktivně komunikovala s celou řadou potenciálních uchazečů. Nabídla senátoru Vystrčilovi a panu Kuovi různé varianty řešení, ale Autoland na jednáních svolávaných v Senátu nereagoval. O to více šokující pak pro mě byla tato zcela neadekvátní kritika a dehonestace ze strany pana překladatele.

Jak se tedy díváte na to, že darované linky nakonec přijmou české firmy InoCure a Good Mask?

Vyplynulo to z těch událostí. V jednu chvíli bylo třeba už říct požadavkům Autolandu dost. Senátor Vystrčil koncem listopadu požádal tchajwanské ministerstvo zahraničí, aby s firmou Autoland projednalo dvě možné varianty: buď budou souhlasit s darem České republice a nechají na naší vládě, jak s linkami naloží, anebo příjemce linek určí sami, ale potom už nepůjde o oficiální dar ČR, ale o čistě jejich obchodní záležitost.

Na následném jednání Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář potvrdila, že se Autoland rozhodl dát linky firmě InoCure. Autoland dosáhl, čeho chtěl. Protože se jedná o příspěvek pro zajištění soběstačnosti domácí výroby ochranných pomůcek, nikdo to ani nekritizuje. A myslím si, že tchajwanské ministerstvo zahraničí, které bylo u všech jednání v Senátu prostřednictvím pražské Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře přítomno, je z postupu Autolandu nešťastné.

Z čeho tak usuzujete?

Nakonec nabídlo, že české vládě poskytne jednu linku darem vláda-vládě. A oficiálně na svých webových stránkách také uvedlo, že dar tchajwanského státu se týká jen této jedné linky a vše ostatní je už soukromý byznys pana Kuo a jeho firmy Autoland. Je třeba dodat, že tato jedna linka nakonec ani není vyrobena firmou Autoland, ale jiným tchajwanským výrobcem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené