Hlavní obsah

Drsný pohled z nebe na zničené lesy. Za ekologickou katastrofou v Jeseníkách stojí globální změny

Záběry z dronu ukazují zdevastované hory. Do Jeseníků ve středu přijeli odborníci, kteří konstatovali, že za katastrofu může především změna počasí.Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy

 

Reklama

Do tří let se podle expertů z Ministerstva životního prostředí na Bruntálsku úplně rozpadnou smrkové porosty starší 50 let. Nevídaný rozsah ekologické katastrofy, za kterou stojí změny klimatu, ukazují šokující záběry z dronu. Ve středu se v Jeseníkách sešli experti, kteří konstatovali, že zkázu lesů má na svědomí především sucho.

Článek

Dlouhodobý nedostatek srážek a výkyvy teplot ničí české, ale aktuálně především moravské a slezské lesy. „V těch státních spravovaných podnikem Lesy ČR se loni vytěžilo sedmkrát víc dříví poškozeného suchem a dalšími vlivy než před 20 lety, bezmála 3,5 milionu metrů krychlových. Vykácené plochy se zalesňují a v porostech významně přibývá listnatých stromů,“ potvrdila ve středu v Jeseníkách mluvčí lesů České republiky Eva Jouklová.

Voda chybí nejvíc smrkům

Klimatickou změnu pozoruje Jiří Groda, lesní správce z Vítkova v Moravskoslezském kraji, už od roku 1992. Právě jeho lesní správa spolu s městy Albrechtice, Bruntál a Šternberk patří k těm, na nichž se na severovýchodní Moravě rozpadají lesní porosty ve velkém. Vloni bylo v důsledku sucha na těchto správách vytěženo 1,6 milionu metrů krychlových dříví, před deseti lety jen přes půl milionu. „Voda chybí nejvíc smrkům, které mají mělký kořenový systém. Při déletrvajícím nedostatku srážek a poklesu hladiny spodní vody v půdě je právě smrk jako první ze všech dřevin oslaben. Vodu totiž potřebuje k tvorbě pryskyřice coby obranné tekutiny. Bez vody ztratí schopnost se bránit a škůdci ho zahubí,“ vysvětlil Groda.

Lesy, které dnes v oblasti Nízkého Jeseníku chřadnou, zakládali lesníci před desítkami let v polohách s relativně vhodnými přírodními podmínkami. Ty se ale od té doby výrazně změnily. Průběh počasí a zvyšující se teploty během celého roku nahrávají všem škůdcům, včetně hlodavců, kteří tak lehce přežívají. Na přelomu dubna a května pak začíná první rojení kůrovce. Ten suchem oslabené stromy spolu s václavkou, jež napadá kořenový systém, likviduje. „Naším cílem je bránit les proti kůrovcům včasným vyhledáváním a zpracováním napadených stromů a vysazovat v lesích sazenice smíšených dřevin, které změněným klimatickým podmínkám odolají. Zatímco v roce 2008 byl smrk na uvedených správách vysazován v podílu 28 procent, dnes jej nalezneme pouze na 17 procentech. Naopak významně vzrostl podíl listnatých dřevin na současných 71 procent,“ řekl Tomáš Pospíšil, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů České republiky.

Vojenské lesy a statky České republiky spravují na severovýchodní Moravě rozsáhlou lokalitu Oderských vrchů v předhůří Jeseníků, kde se na 25 tisících hektarech rozkládá vojenský újezd Libavá. Lesníci se v posledních letech soustředí především na zalesnění postižených oblastí druhově pestrou výsadbou.

Státní podnik letos vysadí dvojnásobek sazenic lesních dřevin, než bylo obvyklé v uplynulých letech – celkem 20 milionů. Bezmála dvě třetiny z nich budou tvořit listnaté dřeviny a většina produkce zamíří právě na Libavou. „Libavá je ze všech oblastí, které spravujeme, nejpostiženější. Za posledních sedm let zde zalesňované plochy stouply na pětinásobek. Naší prioritou je obnova v co nejkratším termínu a následná výchova porostů lesních dřevin, které stabilizují tuto lokalitu. Investujeme také na Libavé 16 milionů do výstavby malých vodních děl v krajině, především nádrží a rybníků. Ty zadrží v lokalitě více vody,“ uzavřel výrobní náměstek Libor Strakoš.

Reklama

Doporučované