Hlavní obsah

Dubnový armagedon. Průmysl se propadl o třetinu

Ilustrační foto.

Reklama

8. 6. 9:56

Průmyslová výroba v Česku po očištění o kalendářní vlivy zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad byl ve všech odvětvích, nejvyšší byl u výroby aut. Propad hlásí také Německo.

Článek

Hůř už bylo jen v roce 2001, ukázala čísla Českého statistického úřadu. V březnu a dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem, což se podepsalo na výkonu celého průmyslu.

„Tuzemská průmyslová výroba zaznamenala v dubnu nejcitelnější meziroční propad v novodobé historii Česka a překonala doposud nejvýraznější meziroční pád ve výši 22 procent z února 2009, kdy kulminovala globální finanční krize,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

„Výrazné propady odrážejí bezprecedentní situaci, kdy tři české automobilky po většinu měsíce nevyráběly, což zasáhlo i jejich dodavatele a celý řetězec. Dá se očekávat, že v dalších měsících se čísla trochu zlepší díky nahromaděné odložené poptávce,“ okomentoval výsledky Petr Smutný, partner PwC a expert na poradenství firmám v krizi.

„Propad výroby motorových vozidel byl jednak mnohem výraznější než u dalších odvětví zpracovatelského průmyslu a představoval také s přehledem nejvýraznější příspěvek k celkovému meziročnímu propadu průmyslové výroby: na zmíněném poklesu celkové výroby o 33,7 % se výroba motorových vozidel podepsala v rozsahu 15,7 procentního bodu,“ doplnil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Padaly i nové zakázky

Propad v autoprůmyslu se odrazil také v zahraničním obchodu. Ten v dubnu vykázal schodek 26,9 miliardy korun, což byl meziročně o 42,9 miliardy horší výsledek. Obchodní bilance byla nejnižší od vstupu země do Evropské unie, její celkovou výši ovlivnil zejména propad obchodu s auty.

Hodnota nových zakázek v dubnu meziročně klesla o 42 procent. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 44,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 36,3 procenta. Nejvíce, téměř o 78 procent, se propadly nové zakázky u výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů.

Ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků byly nové zakázky nižší o čtvrtinu, stejně jako u výroby strojů a zařízení.

Propad hlásí i Německo

Průmysl se propadl také v Německu. Ve srovnání s předchozím měsícem klesl o 17,9 procenta, v meziročním srovnání pak o 25,3 procenta. To je nejvíce od znovusjednocení země, respektive od ledna 1991, kdy se tyto údaje za celou zemi začaly znovu sledovat. Oznámil to Spolkový statistický úřad.

Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali propad výroby o 16 procent.

Statistici také zpřesnili čísla o vývoji výroby za březen. Meziměsíčně se výroba po revizi snížila o 8,9 procenta, předběžné údaje uváděly pokles o 9,2 procenta.

Bez zahrnutí produkce energie a stavebního sektoru se dubnová výroba propadla meziměsíčně o 22,1 procenta. Z toho produkce kapitálového zboží se snížila o 35,3 procenta a produkce spotřebního zboží o 8,7 procenta. Produkce polotovarů klesla o 13,8 procenta. Výroba automobilů se propadla o 74,6 procenta.

Produkce energie se oproti březnu snížila o 7,2 procenta. Stavebnictví zaznamenalo pokles o 4,1 procenta.

Páteční zpráva ukázala, že zakázky německého průmyslu v dubnu v důsledku koronavirové krize klesly rovněž nejvíce od roku 1991, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat. Ve srovnání s březnem klesly o 25,8 procenta, slabší byla přitom jak domácí, tak i zahraniční poptávka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené