Hlavní obsah

Důchodkyně chtěla vykopat přípojku. Řemeslník jí už 8 let dluží 160 tisíc

Foto: Profimedia.cz

Žena má nárok na 160 tisíc kvůli nevráceným zálohám za smlouvu o dílo.

Reklama

2. 3. 2020 6:14

Nejen dlužníci, ale i věřitelé se častokrát ocitají v bezvýchodné situaci bez naděje na vyřešení situace. Své o tom ví Miloslava Pešková z Prahy. 70letá důchodkyně žije ze starobního důchodu, už 8 let se ale neúspěšně domáhá dluhu za 160 tisíc korun. Důvod? Chtěla u rodinného domu vykopat kanalizaci.

Článek

Začalo to ústní dohodou o vykopání kanalizační přípojky u rodinného domu na kraji Prahy. Práce nanejvýš na několik týdnů, za pár desítek tisíc.

Miloslava Pešková – tehdy 62letá majitelka domu – si k tomu na doporučení od svého známého zavolala řemeslníka Davida Breberu. A krátce po uzavření dohody mu vyplatila zálohu 20 tisíc korun.

Muž, který slíbil, že „melouch“ po víkendech a mimo svoji pracovní dobu vykoná, s ní brzy také začal. S Peškovou se ale brzy názorově rozešli v tom, jak by měla práce vypadat.

„Měli jsme profesionálně zpracovaný plán. Pan Brebera ale v souladu s ním vůbec nepostupoval. Byl tam nepořádek a kopal jinde,“ líčila jejich rozkol poškozená žena. Muž jí však slíbil, že všechno stihne – řádně a v souladu s poskytnutým plánem. A ženina partnera přesvědčil ještě k druhé záloze za necelých 60 tisíc. Údajně na materiál k plynovému vedení, o němž předtím nemluvili.

Celková cena záloh za práci i materiál? 78 tisíc korun.

„Řekl mi, že peníze jsou na nákup materiálu. A tak jsem mu sdělila, že do konce června chci mít všechno hotové,“ dodala Pešková. Muže už ale na zahradě neviděla. A tak s ním kvůli nespokojenosti 8. července rozvázala smlouvu.

Záměr byl jednoduchý – ukončit spolupráci, získat zálohu zpět a předat práci jinému řemeslníkovi. Jenže zdánlivě běžná situace přerostla v osmiletou tahanici o poskytnuté peníze. Muž jí totiž od ukončení smlouvy z roku 2012 vrátil jen 5 tisíc korun.

A svůj zbylý dluh ve výši 83 tisíc sice písemně uznal, ale už nikdy nic nezaplatil.

„Dnes je mi 70 let. Onemocněla jsem cukrovkou a žiju pouze ze starobního důchodu. Moji pohledávku ale už asi nikdo nevymůže. Pan Brebera totiž kromě mých peněz dluží další milion,“ říká žena, která se o desítkách dalších exekucí svého řemeslníka dozvěděla až příliš pozdě a o naději na vrácení dluhu už skoro přišla.

Dluh uznal, ale už 8 let neplatí

„Uznávám svůj dluh vůči paní M. Peškové, který vznikl v průběhu měsíce června 2012 z důvodu nedodání materiálu na kanalizaci a plyn,“ píše se v písemném prohlášení, které David Brebera v roce 2013 podepsal.

„Zavazuji se tento dluh beze zbytku vyrovnat pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 tisíc korun každý měsíc. Pokud nedodržím byť jen jednu splátku, beru na vědomí, že se vystavuji nebezpečí soudního stíhání, což by pro mne znamenalo podstatně vyšší náklady.“

Osvědčení o uznání dluhu ale k ničemu nevede. Ke konci ledna roku 2020 už celý dluh Davida Brebery za nevrácené zálohy činí 162 tisíc, včetně 30tisícové výlohy pro exekutora.

Proč? Vyšlo najevo, že dluh u Miloslavy Peškové je pro muže zanedbatelný. Dohromady totiž podle informací dostupných v rejstříku podléhá 40 exekucím za více než milion korun, s neznámou adresou svého skutečného bydliště.

Zpronevěru ani podvod neprokážeme

Jak může věřitel postupovat, pokud na vymožení svojí pohledávky čeká v dlouhé frontě za dalšími věřiteli – a soudem uznaný nárok na náhradu škody nepomůže?

Bránit se může i podáním trestního oznámení kvůli podvodu nebo zpronevěře. I to Miroslava Pešková po roce 2012 vyzkoušela. Zjistila ale, že postup jejího řemeslníka nenaplňuje jejich skutkovou podstatu.

Policejní orgán její podnět odložil s odvoláním na judikát Nejvyššího soudu.

„Tím, že objednatel zaplatí zhotoviteli cenu za provedení díla, se příslušná částka stává majetkem zhotovitele. To se plně vztahuje i na poskytnuté zálohy na cenu za zhotovení díla,“ cituje státní zástupkyně s tím, že vykonavatel takového díla se zálohou může nakládat zcela volně.

Jinými slovy – zálohy, které měl muž v ruce po ukončení smlouvy, patřily jemu, a tak se nemohl dopustit zpronevěry.

Policie navíc neprokázala, že peníze u sebe ještě měl. Spokojila se totiž s jeho vysvětlením, že částka už je utracená.

Za co? „Částku užil na zaplacení dopravy a svému známému, jehož jméno neuvedl, na nákup materiálu,“ stojí v usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5.

Navíc se podle prokuratury nejednalo ani o úmysl. Se stavebními pracemi totiž – i když k nespokojenosti objednatelky – začal.

„Ze spisového materiálu je patrno, že dílo započal, prováděl výkopové práce, což ostatně dokladuje i pořízená fotografie. V případě, kdyby poškozená od smlouvy neodstoupila a nepožadovala by vrácení peněz, práce by postupně dodělal,“ píše prokuratura.

„Takže i když se jáma musela celá zakopat, ve spisu to nejde napadnout, protože práci začal,“ doplňuje Pešková.

Nemožnost podezřelého obžalovat z žádného trestného činu později potvrdilo i nadřízené Městské státní zastupitelství v Praze.

Miloslava Pešková tak ve svoje peníze za nevrácené zálohy může doufat jen tak, že se exekutorovi po osmi letech neúspěchu podaří peníze získat.

„Už nevěřím tomu, že mi je vrátí sám od sebe, ale udělám pro to všechno,“ líčí žena, která v minulosti čelila i jeho výhrůžkám. V SMS zprávách jí především v noci chodily jeho urážky.

„A když jsem je předala policii, dali mi jednoduchou radu. Kdybych po něm nechtěla peníze, tak by mi nevyhrožoval,“ uzavírá Pešková i o svém boji se státem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované