Hlavní obsah

Duhová madona katolíky neuráží, soud osvobodil polské aktivistky

Foto: Profimedia.cz

Elżbieta Podleśna, jedna z trojice souzených aktivistek. Na tričku má „duhovou madonu“.

Reklama

2. 3. 10:31

Okresní soud v polském Płocku v úterý dopoledne osvobodil trojici aktivistek viněnou z urážky náboženského cítění. Ženy předloni na jaře vylepily kolem kostela samolepky s upraveným portrétem Panny Marie.

Článek

Osvobozující nepravomocný rozsudek zazněl bezmála dva měsíce po začátku procesu za velkého zájmu médií. Prokurátorka žádala pro trojici aktivistek trest odnětí svobody na půl roku. Strany se mohou proti rozsudku odvolat.

Podle obžaloby z loňského července se měly Elżbieta Podleśna, Anna Prusová a Joanna Gzyrová-Iskandarová dopustit urážky náboženského cítění, za kterou podle článku 196 polského trestního zákoníku hrozí pokuta nebo až dva roky vězení. Podle soudu ale obžaloba neprokázala, že by bylo záměrem žen urazit náboženské cítění a že by záměrně urazily předmět náboženského uctívání. Potvrdilo se naopak to, že hájily zájmy diskriminovaných.

Aktivistky měly urazit pocity katolíků tím, že na konci dubna 2019 kolem kostela ve městě Płock vylepily samolepky s obrazem Černé madony čenstochovské, uctívané jako ochránkyně Polska. Ovšem místo zlaté svatozáře měla Panna Marie barvy duhy, které se odkazovaly na hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a dalších sexuálních menšin (LGBT+).

Reakce na „Boží hrob” a situaci v církvi

Ženy se u soudu hájily tím, že šlo o jejich občanskou reakci na dění v kostele a katolické církvi. Velikonoční tradice stavění oltáře do podoby „Božího hrobu“ totiž v kostele sv. Dominika v Płocku spočívala v nahromaděných krabicích, na kterých byly napsané hříchy. A mezi krabicemi s nápisy „nenávist“ nebo „závist“ byly také krabice označené jako „LGBT“, „gender“ nebo „odmítání víry“. Fotografie „hrobu“ se pak masově šířila po sociálních sítích.

„Rozhodly jsme se, že to je ten moment, kdy by měla zasáhnout Panna Marie s duhou,“ vysvětlila letos v lednu v rozhovoru pro server Noizz Joanna Gzyrová-Iskandarová. Samotný nápad na madonu s duhovou svatozáří vznikl už o rok dříve, a upravený portrét se tak na veřejnosti neobjevil poprvé.

K žalobě na trojici žen se přidal jako poškozený katolický kněz Tadeusz Łebkowski, který symbolický „Boží hrob“ v kostele sv. Dominika vytvořil. Kontroverzní duchovní žádal pro aktivistky trest rok a půl ve vězení. U soudu přirovnal duhu, tedy symbol sexuálních menšin, k nacistickému hákovému kříži. Mluvil také o „homo úchyláctví“ a „hříchu genderu“. Mezi žalobci byla i známá prolife aktivistka a fundamentalistka Kaja Godeková.

Foto: Profimedia.cz

Duhová svatozář dodaná do portrétu Černé madony čenstochovské.

Aktivistky vyrazily do Płocku „vyzbrojené“ samolepkami a také nakopírovaným seznamem jmen 24 biskupů katolické církve, kteří podle zprávy sdružení Nelekejte se údajně pomáhali ukrývat a zametat pod koberec případy sexuálního zneužívání páchaného na dětech duchovními.

„Jely jsme do Płocku, abychom církvi ukázaly její příšerné pokrytectví. Představitelé církve štvou společnosti proti lidem LGBT, provokují, říkají o nich, že jsou to devianti a že údajně zneužívají děti, a přitom má církev sexuální predátory ve svých zpropadených řadách a nic s tím nedělá, ba naopak – pachatele ukrývá a usnadňuje jim činnost přesouváním z farnosti na farnost,“ objasňuje motivy akce Gzyrová-Iskandarová.

V té době v Polsku vrcholila kampaň před volbami do Evropského parlamentu, ve které vládnoucí strana Právo a spravedlnost vsadila na odpor proti varšavské Chartě LGBT. Ta má v opozicí řízeném hlavním městě napomoci bojovat s předsudky a nesnášenlivostí. Konzervativci ji ovšem prezentovali jako sexualizaci dětí a indoktrinaci „ideologie LGBT“ a „ideologie genderu“ ve školách.

Odškodnění za protiprávní zadržení

O guerillové akci aktivistek se široká veřejnost dozvěděla až o několik týdnů později kvůli policejnímu zásahu. Elżbietu Podlesńou, jednu z trojice aktivistek, v květnu 2019 v brzkých ranních hodinách přišla do jejího bytu zadržet policie. Po provedené domovní prohlídce jí zabavila počítač a ve vazbě psycholožku držela několik hodin.

Článek 196 polského trestního zákoníku

Kdokoli, kdo uráží náboženské cítění jiných lidí veřejným urážením předmětu náboženského uctívání nebo místa určeného k veřejnému provádění náboženských obřadů, bude potrestán pokutou, omezením svobody nebo odnětím svobody až na dva roky.

„Žádné blábolení o svobodě a ‚toleranci‘ NIKOMU nedává právo urážet pocity věřících lidí,“ napsal k tomu loni tehdejší ministr vnitra Joachim Brudziński ze strany Právo a spravedlnost, dnešní europoslanec. Na podporu Podleśné následovaly protesty po celém Polsku a po sociálních sítích se masově rozšířila „duhová madona“, která se stala známým symbolem.

Případ na sebe upoutal i mezinárodní pozornost. Za aktivistky se postavily organizace jako Amnesty International, Freemuse, Front Line Defenders, Human Rights Watch, ILGA-Europe, Helsinská nadace lidských práv nebo polská Kampaň proti homofobii.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené