Hlavní obsah

Důvěra v ekonomiku je na dně. Skeptičtí jsou podnikatelé i spotřebitelé

Foto: Prusa Research

Ilustrační fotografie.

Reklama

Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v dubnu největší pokles od začátku sledování. Klesla na 74,8 bodu. Pod osmdesátibodovou hranici spadl indikátor důvěry naposledy v březnu 2009, tedy v době vrcholící finanční krize.

Článek

Důvěra v dubnu rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli. Důvodem je strach z pandemie koronaviru, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěru v ekonomiku statistici sledují od roku 1993, začínali ale s jinou metodikou, než kterou používají nyní.

„Konjunkturální průzkumy potvrzují, že ekonomika zažívá v souvislosti s pandemií koronaviru a následnými opatřeními naprosto bezprecedentní šok, a důvěra podnikatelů i spotřebitelů atakuje historicky nejnižší hodnoty. Bohužel ani očekávání pro nejbližší měsíce nejsou příliš optimistická,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Důvěra mezi podnikateli klesla o 19,3 bodu na hodnotu 73,8 bodu, snížila se ve všech odvětvích. Ve službách je na úrovni 70,5 bodu, což je nejníže od počátku sledování. V průmyslu byla naposledy nižší v březnu 2009.

„Není překvapením, že se spotřebitelská i podnikatelská důvěra propadla. Udivující je ale bezprecedentní hloubka propadu,“ komentovala čísla ředitelka P2P investiční platformy Bondster Jana Mücková.

„Podnikatelé čelí obrovskému poklesu poptávky a ani z odpovědí na očekávaný vývoj v příštích třech měsících nevyplývá, že by se mohla v krátkodobém horizontu vrátit na úroveň před zavedením mimořádných opatření,“ upřesnil vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Například mezi podnikateli v průmyslu zhruba 45 procent dotázaných uvedlo, že hlavní překážkou růstu je nedostatečná poptávka. Ve stavebnictví si více než třetina podnikatelů stěžovala na nedostatek zaměstnanců, zhruba pětina pak na nízkou poptávku. Asi třetina podnikatelů ve službách uvedla jako největší bariéru růstu skupinu blíže nespecifikovaných překážek, podle komentářů se jednalo ve většině případů o mimořádná opatření v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Mezi spotřebiteli se důvěra snížila o 20,4 bodu na 80,1 bodu. Spotřebitelé tak ekonomickou situaci a její výhled hodnotili nejhůře od ledna 2013. „Mezi spotřebiteli rezonovaly ze všeho nejvíce obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, výrazně se však zvýšily i obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace,“ vysvětluje Obst.

„Obávám se, že právě spotřebitelská (ne)důvěra bude významným faktorem prohloubení následující krize. Lidé se prostě ještě více budou bát a to zabrzdí ekonomické oživení. Navíc není jisté, zda se hospodářství naplno nastartuje po odeznění vládních opatření, a větší jistotu zcela jistě nepřináší ani nesystematická podpora vlády směrem k podnikům, která je administrativně příliš náročná,“ dodává Mücková.

Sběr dat za podnikatelskou část konjunkturálních průzkumů se konal v období od 1. do 17. dubna, za spotřebitelskou část od 1. do 16. dubna. „Vnímání aktuálního stavu a očekávání ze strany podnikatelů a spotřebitelů tak již v publikovaných datech v plné míře reflektují přijímaná opatření proti šíření koronaviru,“ uvedl ČSÚ.

Reklama

Doporučované