Kdo chce svůj majetek zhodnocovat, musí se více odvázat. Byty už stačit nebudou

Správa majetku už nespočívá jen ve snaze hledat pouze investice bez rizika. Klíčem k úspěšné ochraně, ale i zhodnocování majetku bude schopnost přijmout nejistotu jako přirozenou součást investování, správně rozložit portfolio a dlouhodobě dodržovat investiční strategii.

Novinkou je, že u soukromých investorů i v případě bank bude pomáhat tvořit investiční portfolio a ve volbě individuální strategie umělá inteligence.

Ani ta ale samozřejmě nemůže zabránit výkyvům trhu a dočasným poklesům hodnot majetku. Bankéř nebo investiční poradce tak musí s technologiemi efektivně pracovat, o svoji práci ale v dohledné době nepřijde. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou o trendech ve správě majetku minulý týden uspořádaly Seznam Zprávy.

Současná geopolitická situace a na ni navázaný vývoj světové ekonomiky naznačují, že období nízké inflace a levných peněz, jež jsme si donedávna užívali, bylo spíše výjimkou než pravidlem. Geopolitická nejistota, častější ekonomické výkyvy a kolísající, často spíš vyšší inflace se stávají novým standardem, na který se musí přizpůsobit nejen banky, ale především samotní investoři.

„Je potřeba zvykat si na to, že inflace nebude dlouhodobě nízká, může být kolísavá. A to samozřejmě má dopad na to, jak budeme klientům portfolio strukturovat, jestli tam bude víc těch konzervativních, nebo i jiných nástrojů,“ řekl v úvodu debaty David Kögler, ředitel každodenního bankovnictví v Penta Bank.

Podle Michala Anderleho, ředitele bankovního poradenství v Deloitte, se současná situace z určitého pohledu může jevit jako něco výjimečného, přesto je pouze pokračováním ekonomických cyklů.

„Ty jsou možná kratší, mají nějaké indikátory, které jsou společné, spouštěčem ale může být pokaždé něco jiného. Pro investora, který přemýšlí dlouhodobě a strategicky, ovšem mohou být tyto krátkodobé výkyvy do určité míry příležitostí,“ řekl Anderle a dodal, že současná situace se nijak významně nevymyká z toho, co už zkušení investoři pamatují.

Základní principy investování se tedy ani dnes nemění. Nadále platí význam dlouhodobého přístupu, diverzifikace a vhodného rozložení portfolia mezi růstová a konzervativnější aktiva. Přesto, jisté změny v uvažování se pozorovat dají.

„Myslím si, že nastává čas, abychom se zamýšleli nad tím, jakým způsobem dál diverzifikovat. Přinášet do toho další prvek, který je nekorelovaný s tím, co standardně dělají akcie a dluhopisy,“ myslí si David Kögler. Vnímá tendence přidávat do portofolia nové třídy aktiv, které ještě nejsou běžně dostupné pro retailovou klientelu.

„To mohou být třeba private equity nebo prostě startupy, mohou to být private debt… Prostě nová třída aktiv, která v těch portfoliích zatím standardně nebyla úplně viditelná.“

Většímu rozšíření tohoto typu investic napomáhá digitalizace, tokenizace a možnosti investovat i do menších podílů aktiv, která byla dosud dostupná především institucionálním investorům.

„Urychlí to možnosti implementace alternativních aktiv na straně bank a stejně tak i na straně klientů, kteří si tak budou moci vytvářet nová portfolia,“ věří Kögler.

Vedle nových aktiv přišla řeč také na ta tradiční, českými investory dlouhodobě upřednostňovaná. Patří mezi ně zejména nemovitosti, které ve střední Evropě zůstávají důležitou součástí portfolií.

„Máme sice v portfoliu některé typy nových, řekněme i alternativnějších aktiv, ale je to spíš minoritní. Investujeme hlavně do technologií v našich výrobních firmách a hodně také do nemovitostí, což si myslím, že je taková dobrá kotva i v těch turbulentních dobách,“ uvedl zakladatel investiční skupiny Purposia Group Jan Hasík.

I realitní trh ale podléhá ekonomickým cyklům a jak se shodli hosté debaty, přestože do dobře sestaveného investičního portfolia nemovitosti patří, nelze ani u nich očekávat pouze jednostranný růst.

„V Česku a na Slovensku mají velcí investoři do nemovitostí dvakrát větší expozici, než je tomu standardně na západě. My jsme v tomhle trošičku unikát, přece jenom ty nemovitosti nám sedí víc a prostě sáhnout si na tu cihlu je pro nás důležitější než cokoliv jiného. Ale já si myslím, že to tak má být, a real estate prostě bude i nadále standardní součástí portfolií.“

Díky snadnému přístupu k informacím dnes klienti bank lépe chápou, že bezriziková investice, která současně ochrání úspory před inflací a zajistí atraktivní dlouhodobý výnos, neexistuje. Stejně tak si uvědomují, že spořicími účty nebo garantovanými výnosy třeba z termínovaných vkladů inflaci prostě neporazí. A stále více lidí také přijímá skutečnost, že kolísání hodnoty portfolia je přirozenou cenou za dlouhodobé zhodnocení majetku. Posun je patrný zejména u mladší generace, která je zvyklá investovat do ETF, jednotlivých akcií nebo i kryptoměn a s investičním rizikem automaticky počítá.

Přesto, největší neznámou při investování stále nejsou samotné trhy, ale právě chování investorů. Mnoho z nich i přes deklarovaný dlouhodobý investiční horizont až příliš často podléhá emocím, snaží se tak zvaně časovat trh a během průběžných propadů své investice prodávají. A tím si dlouhodobé výnosy většinou spíš snižují. Právě proto bude i nadále důležitou roli hrát zkušený bankéř, který klientovi pomůže držet zvolenou strategii.

Umělá inteligence bude podle hostů debaty do správy majetku promlouvat stále více. Efektivní analýzou velkého množství dat dnes pomáhá nejen při vývoji investičních produktů, ale postupně také při tvorbě investičních doporučení šitých na míru přímo konkrétnímu investorovi.

„Co se týká konstrukce portfolia i jeho správy, dokáže procházet rychleji data, reporty, dokáže nějaké signály číst možná i rychleji než člověk. Ten ale na konci toho procesu nesmí chybět. Má totiž úkol, aby tyto informace kvalitně využil,“ myslí si Michal Anderle.

V Penta Bank se snaží nové technologie maximálně využívat. „V bance nám to velmi usnadňuje přípravu produktu. To, co nám před rokem, dvěma, před pěti lety trvalo měsíce, než se ten produkt připravil, než se nadesignoval, než se vytvořil nějaký prototyp, než se to otestovalo, tak to dneska pomocí AI uděláte za týden. A máte otestovaný prototyp, na kterém jste schopní modelovat různé scénáře,“ popisuje David Kögler, jak AI promlouvá do každodenní praxe banky. Zároveň ale upozorňuje, že využití umělé inteligence přímo v kontaktu s klienty představuje nepoměrně složitější proces.

„Nasadit AI jako chatbot, který si bude povídat s klientem, to ale v našem oboru stále není dost dobře představitelné.“

Podle Köglera by AI měla bankéři a klientovi pomáhat k dosahování cílů. Ale nebude to fungovat tak, že banka na klienta nasadí AI nástroj a ten jej tak zvaně vyřeší.

„Digitální nástroje jsou prostředkem k tomu, abychom v maximální míře zlepšili služby, ale bankéř tady pro klienta zůstane.“

Umělá inteligence tak pravděpodobně nenahradí vztah mezi klientem a bankéřem, ale bude jejich spolupráci významně podporovat.

Partnerem debaty byla Penta Bank.