Článek
Češi museli v loňském roce víc sahat do úspor, naštěstí ale ještě bylo z čeho čerpat. Zatímco v roce 2021 jsme dokázali šetřit bezmála pětinu svých příjmů, podle Indexu prosperity a finančního zdraví, který vychází z dat loňského roku, ale už tento podíl klesl k 16 procentům. Míra úspor českých domácností je však stále nad úrovní v období před pandemií koronaviru, kdy se pohybovala okolo 12 procent.
„V letošním roce už opět došlo k růstu míry úspor domácností, což je ovlivněno obezřetnějším chováním způsobeným růstem cen, a tedy poklesem spotřeby. Dle posledních dostupných dat za druhé čtvrtletí letošního roku činila míra úspor českých domácností 18,8 procenta. Vysoká míra úspor je však tažena vysokopříjmovými domácnostmi. Nízkopříjmové domácnosti, které mají zároveň vysoký sklon ke spotřebě, aktuálně tvoří velmi malé, často žádné úspory,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Přestože je vytváření rezerv především doménou vysokopříjmových domácností, připravenost domácností s nižšími příjmy na neočekávané výdaje v Česku roste. Podle Eurostatu sice téměř 52 % Čechů s nízkým příjmem stále potřebnou finanční rezervu nemá, oproti loňskému ročníku jsme si ale v tomto ohledu o osm procentních bodů polepšili, což nás posunulo z 15. na devátou příčku napříč EU.
Index finančního zdraví Čechů
Index finančního zdraví je společným projektem České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a datového portálu Evropa v datech. Jeho cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel ČR ve vybraných oblastech. V letošním roce jimi jsou:
- Finanční gramotnost
- Zadlužení
- Platební chování
- Investice
Projekt čerpá data primárně z pravidelného sociologického dotazování reprezentativního vzorku populace (sběr dat provádí agentura Ipsos) a datových zdrojů Sociologického ústavu AV ČR a České spořitelny. Index finančního zdraví je součástí dlouhodobého výzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu finančního zdraví.
Více na www.indexprosperity.cz.
Z kvalitativních průzkumů České spořitelny ale vyplývá, že vlastní finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů má jen čtvrtina nízkopříjmových klientů. Tvorba finanční rezervy pro ně totiž není jednoduchá. Více než polovina z nich (57 %) je přesvědčena, že příjem jim stačí jen na pokrytí nezbytných výdajů, přičemž veškeré výdaje musí velmi pečlivě plánovat.
„Naštěstí jsou tito lidé poměrně otevřeni dobře míněným radám, jak lépe pracovat se svým rozpočtem a zlepšit spořicí návyky. Loni jsme jim například pomáhali s ověřováním nároku a s žádostí o státní dávky. Skrze přímou komunikaci jsme oslovili více než 130 tisíc klientů, kteří mohli požádat stát o finanční pomoc,“ říká Monika Hrubá, která má v České spořitelně na starost strategii finančního zdraví.
Podle Indexu finančního zdraví jsou v Evropské unii nejzdravějšími zeměmi Nizozemsko, Lucembursko a Rakousko. Mají především velmi málo nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy a obecně vysokou schopnost spořit. V čele srovnání jsou ale třeba i v ukazateli, který popisuje poměr výdajů, který v domácnostech připadá na potraviny, jejich podíl je nejmenší.
Finanční zdraví Čechů je v celkovém srovnání zemí EU ohodnoceno 12. příčkou z 27.
Platby za elektřinu, plyn a pohonné hmoty představují 6,1 procenta ze všech pravidelných výdajů, které Češi mají. Je to šesté nejvyšší číslo v EU. A to jsme si v porovnání s loňskem o tří příčky polepšili.
Statistiky postihující situaci v roce 2023 nás ale vzhledem k dopadům krize energií ze začátku letošního roku v unijním srovnání dost možná zase pošlou ke dnu.
Bydlíme ve svém, Evropa si půjčuje
Trojici států s nejlepším finančním zdravím však spojuje poměrně překvapivá skutečnost, kterou je vysoká zadluženost domácností. Domácnosti prvního Nizozemska patří v unijním kontextu k druhým nejzadluženějším a „stříbrné“ Lucembursko je pak nejzadluženější z celé EU.
„Vysoký podíl zadlužení domácností vůči příjmům v zemích, jako je Lucembursko nebo Nizozemsko, je ovlivněn zejména strukturou vlastnictví nemovitostí a jejich cenami. V Nizozemsku sice mají vlastní nemovitost víc než dvě třetiny domácností, 60 % však k tomuto účelu čerpá hypotéku nebo jiný úvěr. To je důsledkem vysoké dostupnosti úvěrů na bydlení a daňovým zvýhodněním vlastníků nemovitostí v Nizozemsku,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová.
Vysoký podíl vlastnictví nemovitostí na hypotéku je patrný také v zemích, jako je Švédsko, Dánsko, Belgie či Lucembursko. V Česku žije ve vlastní nemovitosti 77 % domácností, jen 21 % domácností však na svou nemovitost čerpá hypotéku.
