Článek
Důvodů, proč lidé pojištění nechtějí, existuje celá řada. Většina lidí bez pojištění domácnosti uvedla, že zkrátka nevlastní nic cenného, současně však 16 procent respondentů zmínilo, že na pojištění domácnosti nemají dostatek financí.
Pro srovnání, v Česku je pojištěno zhruba 55 procent nemovitostí, zatímco v západní Evropě je to přes 90 procent.
Alarmující je však především fakt, že se Češi o své pojistky moc nestarají, a to zejména o výši pojistné částky. Správně pojištěnou nemovitost má jen třetina Čechů s pojištěním domácnosti.
Z průzkumu, který v roce 2021 realizovaly pojišťovna Kooperativa s agenturou Ipsos, vyplývá, že 41 procent Čechů neví, na jakou hodnotu má svou nemovitost pojištěnou. A pouze 42 procent lidí si svou pojistnou smlouvu v posledních pěti letech aktualizovalo.
„Polovina pojistných smluv byla uzavřena před rokem 2012 a každá desátá nebyla nikdy aktualizovaná,“ vysvětluje Milan Káňa, mluvčí pojišťovny Kooperativa.
Jestliže nejčastěji si Češi pojišťují své domácnosti, na druhé straně spektra pak najdeme pojištění schopnosti splácet úvěr nebo hypotéku či pojištění vozu proti krádeži. Oba tyto produkty využívá méně než pětina české populace.
V případě životního pojištění uvedla téměř pětina z těch, kteří jej nemají, že nejsou přesvědčeni o tom, že by jim pojišťovna v případě pojistné události opravdu vyplatila přislíbenou částku.
Podle Jana Bojka, šéfa rozvoje a prodeje pojištění v České spořitelně, Češi pojištění rádi, a přitom mylně zaměňují s investováním. „Často očekávají, že jim pojištění přinese finanční návratnost, tedy že se jim investované peníze do pojistného vrátí. Následkem pak může být nespokojenost s pojistným plněním a prohlubování obecné nedůvěry v pojištění,“ říká Bojko.
Podle dat OECD se v Česku podíl vybraného pojistného celkově rovná 2,9 procenta HDP, což je desátý nejnižší výsledek ve 27 sledovaných evropských zemích. Evropský průměr činí 6,8 procenta.
„Do ukazatele celkové výše pojištěnosti se však v jednotlivých zemích promítá celá řada faktorů, jako jsou legislativně rozdílné daňové režimy, struktura a vyspělost ekonomiky, hodnota osobního majetku či odlišné penzijní systémy. Míru pojištěnosti je tedy potřeba brát s rezervou a posuzovat každou zemi individuálně,“ osvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. Milan Káňa, tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa, v této souvislosti také poukázal na fakt, že v Česku neexistuje komerční zdravotní pojištění.
Zajímavé rozdíly lze však ve struktuře pojištění sledovat i mezi českými regiony. Nejvíce pojištěných je mezi obyvateli Vysočiny (97 %) a Karlovarského kraje (96 %). Naopak ani jednu z pojistek nemá 15 procent obyvatel Moravskoslezského kraje.
Ještě větší rozdíly se pak objevují v tom, jaké pojistky si obyvatelé jednotlivých krajů sjednávají. Například Pražané si v českém kontextu nadprůměrně často sjednávají cestovní pojištění, ale naopak podprůměrně životní a úrazové pojištění. Situace je zcela opačná právě na Vysočině, ale i v Královéhradeckém kraji. V těchto krajích využívá cestovní pojištění podstatně méně lidí, zato si zde více než polovina obyvatel zřídila životní pojistku.
„Regionální rozdíly v typech pojištění mohou být dány rozdílnými potřebami obyvatel, jejich věkem, strukturou bydlení, finanční gramotností, ale také strukturou zaměstnanosti a typem vykonávané pracovní činnosti,“ říká Tereza Hrtúsová. Vliv bude mít určitě i míra rozvinutosti trhu se společnostmi a jednotlivci, kteří uzavírání pojistek lidem nabízejí.
Index finančního zdraví Čechů
Index finančního zdraví je společným projektem České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a datového portálu Evropa v datech. Jeho cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel ČR ve vybraných oblastech. V letošním roce jimi jsou:
- Finanční gramotnost
- Zadlužení
- Platební chování
- Investice
Projekt čerpá data primárně z pravidelného sociologického dotazování reprezentativního vzorku populace (sběr dat provádí agentura Ipsos) a datových zdrojů Sociologického ústavu AV ČR a České spořitelny. Index finančního zdraví je součástí dlouhodobého výzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu finančního zdraví.
Více na www.indexprosperity.cz.
Celkově je pro Čechy typická výraznější role neživotního pojištění, tedy že více myslí na svůj majetek než na to, že se jim může přihodit úraz s trvalými následky.
„Životní pojištění má v Česku na celkovém pojistném, to znamená na celkové částce, kterou lidé vynaloží na pojištění, jen 29% podíl, což nás řadí na konec žebříčku. Průměrem zemí OECD je zhruba 50 procent,“ potvrzuje analytička České spořitelny.
