Článek
Velké investice do baterií a energetických center nyní připravuje investiční fond Watt & Build skupiny Axelor, kterou založil Pavel Svoreň.
Ve dvou lokalitách plánuje vybudovat baterie o celkovém výkonu 12,5 megawattu (MW). „V jihočeských Mydlovarech půjde o baterii s výkonem 2,5 MW a u Olomouce bude baterie s kapacitou přes 10 MW,“ říká Svoreň. Projekt má na starosti tým pod vedením Adama Šmákala, ředitele energetiky skupiny Axelor.
V Mydlovarech se bateriové úložiště již dokončuje. Výstavba baterií u Olomouce začne na podzim a provoz se má spustit v prvním čtvrtletí roku 2026. „Půjde o souhrnnou investici okolo 200 milionů korun,“ dodává Svoreň.
Na začátku bude skupina investice do baterií financovat z fondu kvalifikovaných investorů Watt & Build a vlastního kapitálu skupiny. „Až se baterie postaví, tak se projekt přefinancuje bankovním úvěrem,“ popisuje Svoreň. Realizace projektů trvá podle něj rok a půl.
O fond je mezi investory zájem. „Máme v něm již 240 milionů korun. Měsíčně do něj přitékají desítky milionů,“ vypočítává Svoreň.
Boom baterií
Zájem investorů o baterie je v současnosti obrovský a začíná se srovnávat se solárním boomem z let 2009 a 2010. Bateriová úložiště chtějí budovat energetické skupiny ČEZ a Sev.en miliardáře Pavla Tykače, konsorcium společností Electree a InTeFin, Solar Global nebo například brněnská skupina DRFG podnikatele Davida Rusňáka. Už nyní jde o miliardy korun.
Úložiště slouží ke stabilizaci napětí v síti zejména tehdy, kdy dochází k výkyvům u výroby z obnovitelných zdrojů. Když tyto zdroje vyrábějí naplno, mohou jít ceny elektřiny během dne i do záporných hodnot. Naopak v zamračených bezvětrných dnech větrníky i soláry vyrábějí málo a cena energie letí prudce nahoru.
Baterie představují řešení těchto problémů stejně jako příležitost pro investory. Ti mohou vydělávat na službách při vyrovnávání výroby a spotřeby v síti (tzv. služby výkonové rovnováhy), kdy kapacitu baterie prodá provozovateli přenosové soustavy – státní společnosti ČEPS.
Na bateriích ale chce skupina Axelor vydělávat nejen poskytováním služeb výkonové rovnováhy, ale zejména obchodováním s elektřinou. „Spustili jsme vlastní agregátor flexibility – společnost AlphaGrid. Agregátor rozhoduje v rámci intradenního obchodování o tom, kdy a který zdroj se zapojí nebo vypne a kdy baterie bude ze sítě elektřinu přijímat a kdy ji naopak bude dodávat,“ popisuje Svoreň s tím, že vždy chtějí „pracovat jenom s elektřinou, kterou vyrobí buď naše zdroje, nebo zdroje, které máme v portfoliu ve správě“. Za společností AlphaGrid stojí Axelor společně s firmou EnerSpot Igora Schulmeistera.
Bateriová úložiště mohou totiž vydělávat také na rozdílné ceně elektřiny během dne. Když je na trhu elektřina levná nebo je dokonce za záporné ceny, tak se uloží do baterií. Ve špičkách se pak za vyšší ceny dodává zpět do sítě.
„Část kapacity baterie vyhradí pro ČEPS a zbytek použijí k tradingu,“ komentoval již dříve strategii investorů jednatel poradenské společnosti ENA Jiří Gavor s tím, že si investoři ladí díky bateriím svou pozici na trhu s elektřinou, kterou nakupují za spotové ceny. Ta během dne kolísá právě v závislosti na počasí, které ovlivňuje nejen výrobu energie v obnovitelných zdrojích, ale i její spotřebu.
Využitím agregátoru a obchodování s elektřinou se výrazně zkrátí návratnost investice a zároveň zvýší výnos. „Když máte baterku a dodáváte služby výkonové rovnováhy, tak se bavíme o návratnosti čtyři, pět nebo pět a půl roku. Ve chvíli, kdy budeme obchodovat s elektřinou, tak je návratnost dva a půl až tři roky,“ vypočítává Svoreň.
Axelor chce koupit i vlastní zdroje
Kromě baterek chystá Axelor i další investici v české energetice. „V říjnu plánujeme kupovat multizdrojové portfolio obsahující fotovoltaiku, baterie a plynové kogenerace,“ doplňuje Svoreň. Tím skupina získá i energetické zdroje. Na nákup již fungujících zdrojů chce Axelor podle Svoreně vynaložit v letošním roce kolem 400 milionů korun.
Velké plány má skupina rovněž v zahraničí. Na španělském trhu chce spustit agregátor flexibility, který tam má být jedním z prvních. „Ve Španělsku stavíme šest fotovoltaických elektráren s výkonem 40 megawattů. V rámci licence máme možnost připojit baterie a předpokládáme zapojení AlphaGridu,“ dodává Svoreň.
Otevřenost k zapojování bateriových úložišť do sítě podpořil podle Svoreně blackout, který na konci dubna zasáhl Španělsko, Portugalsko a část Francie. „Zrychlilo se schvalování zákona, který umožňuje využití baterií jako systému podpůrné soustavy, což předtím nebylo,“ popisuje šéf Axeloru.
Právě baterie totiž pomohou zvládat výkyvy v přenosové síti. „Budoucnost evropské energetiky se bez bateriových úložišť neobejde. S tím, jak se mění struktura energetiky, roste také potřeba regulovat výkon v elektrické síti a stabilizovat ji,“ upozorňuje Šmákal a dodává: „Mimo jiné proto, aby se předešlo rozsáhlým blackoutům, podobným tomu, jenž nastal letos v dubnu ve Španělsku nebo nedávno v Česku.“
Agregátory flexibility společně s vlastními zdroji by skupina Axelor podle Svoreně ráda rozjela kromě Španělska i v dalších evropských zemích. „Díváme se na Německo a uvažujeme i o Finsku.“
Boom baterií přichází nicméně v době, kdy se výhodnost investic do bateriových úložišť snižuje. „Před dvěma lety byla návratnost investic do baterií jeden rok, nyní je to čtyři až pět let,“ komentuje situaci na trhu Svoreň.
Cena baterie záleží podle něj na kvalitě a typu. „Celková cena včetně stavebních prací a dalších nákladů se pohybuje tak od 13 do 17 milionů za jeden megawatt,“ vypočítává Svoreň s tím, že mediánová cena je 14 milionů. Baterie ovšem vydrží až 20 let.
