Článek
Britská vláda oznámila, že mimořádnou daň zvanou windfall tax pro ropné a plynárenské firmy zruší, pokud ceny klesnou klesnou na nebo pod stanovenou úroveň ve dvou po sobě následujících čtvrtletích. Pokud ne, daň zůstane v platnosti do března 2028. Zastavení této daně by snížilo celkovou daňovou sazbu pro energetické firmy ze 75 % na 40 %.
Neočekávaná daň cílí na firmy, které těží z něčeho, za co nenesly odpovědnost. Británie ji zavedla loňský rok, aby pomohla financovat schéma ke snížení účtů za energie nejen pro domácnosti, ale i podniky.
Zisky energetických firem v poslední době prudce vzrostly, zpočátku kvůli rostoucí poptávce po zrušení omezení kvůli covidu-19 a poté kvůli ruské invazi na Ukrajinu zvýšily ceny energií. Ceny ropy a plynu však nyní klesly ze svých maxim.
Windfall tax
- Zdanění mimořádného zisku, který vznikl díky neočekávaným okolnostem, nikoli zlepšením služeb dané společnosti nebo odvětví.
- Z anglického windfall – spadlé ovoce. V přeneseném významu neočekávaný, nezasloužený zisk, dar z nebes.
- Jde o takzvanou „neočekávanou daň“, kterou například labouristická vláda Tonyho Blaira v roce 1997 zavedla na „nadměrné zisky privatizovaných veřejných služeb“.
Energetické firmy naléhaly na ministry, aby snížili neočekávanou daň, a varují, že to způsobuje, že společnosti stahují investice.
V dubnu největší britský producent ropy a zemního plynu Harbour uvedl, že v důsledku neočekávané daně zruší 350 pracovních míst ve Spojeném království. Francouzský ropný gigant TotalEnergies také podstoupil podobné kroky. Například snížil svou plánovanou investici v Severním moři v roce 2023 o čtvrtinu kvůli rozšíření neočekávané daně.
Britské ministerstvo financí přiznalo, že právě kvůli tomu dospěli k rozhodnutí, že je možné mimořádnou daň zrušit, píše BBC. Uvedlo, že jakýkoli pokles investic ohrožuje dlouhodobou budoucnost domácí nabídky Spojeného království. To by znamenalo více dodávek ze zahraničních zdrojů a zvýšení cen energií pro koncové uživatele.
Obchodní organizace Offshore Energies UK toto oznámení o dani uvítala, ale varovala, že průmysl stále čelí výzvám. „Je to krok správným směrem, ale k obnovení důvěry v náš sektor bude potřeba udělat mnohem víc,“ řekl její generální ředitel David Whitehouse. Podobně se k prohlášení postavil gigant Shell.
Změnu neočekávané daně avšak kritizovala britská Strana zelených. „Zdá se, že vláda je ráda, že umožňuje těmto obrovským korporacím nejen zničit klima, ale také profitovat z krize životních nákladů, ke které samy přispěly,“ míní spolupředseda Zelených Adrian Ramsay.
Neočekávaná daň v Česku
V Česku zavádí podobný přístup vládní daňový balíček, který počítá s mimořádnou daní z neočekávaných zisků vycházející z parametrů nařízení Evropské unie. Začala platit od 1. ledna 2023 po dobu tří let pro všechny mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby i zpracování fosilních paliv.
Státy dle nařízení EU mají povinnost použít takto vybrané peníze od firem na pomoc spotřebitelům s placením historicky vysokých účtů za energie.
Česká vláda původně předpokládala, že díky mimořádné dani a odvodům z firemních nadměrných tržních příjmů z výroby elektřiny vybere více než 100 miliard korun. Jak ale vyplývá z materiálů pro jednání výboru pro rozpočtové prognózy, které zveřejnilo ministerstvo financí, částka se bude pohybovat pouze kolem 40 miliard korun.
Stát se ve výpočtu spletl o hrozivých 60 miliard v době, kdy chtěl tímto opatřením dorovnat rozpočet připravený o příjmy ze zrušené superhrubé mzdy.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v dubnu uvedl, že výběr peněz bude nižší, než očekával. Nicméně by se podle něj měly současně snížit výdaje na kompenzaci vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.
