Článek
Počítejte se mnou. Každý den se U Fleků vypije přes 2500 piv. Od založení pivovaru v roce 1499 po současnost uběhlo zhruba 192 500 dní. Dohromady se tak U Fleků za dobu jeho existence mohlo vypít zhruba 480 milionů piv.
„Největší vytížení máme od Velikonoc do konce června a pak od září do listopadu. Můj prapradědeček Václav Brtník sem nastoupil v roce 1898 a sládkem se stal o sedm let později. Já jsem již čtvrtá generace, která zde řemeslo vykonává. Ve čtrnácti letech za mnou přišla babička, zeptala se, jestli bych nechtěl dělat sládka, a já kývl,“ říká současný sládek U Fleků Michael Adamík.
Pivovar si i pod jeho vedením zakládá na tradičních postupech výroby a v nabídce má pouze svou vlastní značku piva, která je vařena ještě s alchymistickým přístupem k řemeslu. Černá i světlá třináctka od Fleků totiž patří k nepasterizovaným pivům, jež je podle sládka živé.
Tato piva díky kvasinkám zachovávají podle tvůrců původní magii tekutiny. Sládci jsou na tento prvek náležitě pyšní. Každý rok U Fleků uvaří 3 tisíce hektolitrů piva, což objemem vydá na menší plavecký bazén.
Alchymie piva
Prvek rozhodující o tom, jestli bude pivo tmavé, nebo světlé, určuje zrno. Tmavé pivo je podle Adamíka takové díky pražení sladu. K tomu dochází v pražících bubnech podobně jako například u kávy. Díky procesu získá pivo částečně kávovou chuť, aroma i barvu.
„První krok výroby je našrotování sladu vyráběného z ječmene. My ho skladujeme na sladové půdě. Do světlého piva používáme dva druhy sladu, do tmavého čtyři. Zrna pošleme do šrotovníku v určitém poměru, který znám jako sládek jenom já,“ popisuje Adamík.
Zrno sládek nasype do šrotovníku a z něj putuje do varny. Pak se musí smíchat s teplou vodou, postupně ohřívat a vařit. Následně se od tekutiny oddělí slad a do zbývající tekutiny přisype sládek chmel. Pak tekutina steče na takzvaný štok.
Tuto středověkou technologii chlazení používá pivovar U Fleků jako jeden z posledních podniků na světě. Ze štoku steče zchlazená tekutina do tanků ve sklepeních pivovaru. V tancích čeká devět dnů, pak se přečerpá do druhého oddělení, kde dozrává.
Unikátní české firmy
Seznam Zprávy Byznys přinášejí v prázdninovém seriálu příběhy firem, značek nebo míst, které vznikly před staletími a stále fungují.
„Z chladícího štoku se takzvaná mladina načerpá do tanku, přidáme kvasnice a začíná fáze kvašení, kdy se jednoduché cukry přemění na alkohol, a tím tady vzniká pivo. Tekutina v tancích zraje devět dnů. Potom se pivo přečerpá do jiného oddělení, kde dozrává, dokvašuje a získává správný chuťový profil,“ popisuje závěrečnou fázi pivní cesty Adamík.
Příběh, který se píše už 500 let
V patnáctém století, kdy vznikl pivovar U Fleků, se ulicemi Prahy prohnala náboženská revoluce, husitské tažení i krvavá defenestrace. Pivovar přežil světové války i znárodnění, které dopadlo na předky dnešního sládka Michaela Adamíka. Jeho rodině v roce 1949 komunisté podnik zabavili a majitele vyhnali. Po Sametové revoluci byl rodině navrácen pivovar i restaurace.
Prostor o kapacitě 1200 míst je rozdělen na 400 míst k sezení na zahrádce a 800 uvnitř v sálech. Celková kapacita posezení pro hosty činí z U Fleků největší restauraci v republice. Každý ze sálů má vlastní příběh prosáklý historií.
„Rytířský sál postavili v šestnáctém století. Každá z židlí v tomto sále je jiná a jejich design reprezentuje městečko s pivovarem. Pravděpodobně jde o nejstarší část celého komplexu. Architektonické rozložení místnosti napovídá, že zde stála kdysi kaplička, protože před vznikem U Fleků zde vařili pivo mniši,“ poukazuje na jedno ze specifik podniku místní průvodce Stanislav Derungs.
U Fleků se díky třináctce, atmosféře a příběhu prokreslenému na stěny pivovaru scházela i umělecká elita českého národa. Mezi mnoha jinými to byl například malíř Mikoláš Aleš, herec Jindřich Plachta nebo spisovatel Jaroslav Hašek. Tito a mnoho dalších ikon českých dějin v pivovaru sedávalo, aby zde rozjímaly u půllitrů.
