Prodej elektromobilů loni srazil únik informací

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předposlední. Tolikáté skončilo v mezinárodním srovnání sledujícím podíl elektrických a hybridních aut na celkových registracích nových vozů Česko. Méně už to bylo jen v Chorvatsku, naopak ve Skandinávii tvořila vloni nová elektrická auta a hybridy nadpoloviční většinu.

„Z velké části je to dáno zcela chybějící koncepční a dlouhodobou podporou ze strany státu, zejména v porovnání s dalšími zeměmi,“ říká Petr Horák, mluvčí Svazu dovozců automobilů. „A to nejen ve formě přímých dotací, ale i například využitím některých benefitů, jako je zvýhodnění vjezdu do měst nebo snadnější parkování apod.“

To se děje například v Norsku, kde jsou čistě bateriové elektromobily osvobozené od daní uvalených na spalovací motory a stát investoval do veřejných nabíječek. Výsledek je, že země předpokládá konec prodeje aut se spalovacími motory v příštím roce a už letos by mohla elektrická auta na silnicích v zemi převládat. V loňském roce tvořily elektrická a hybridní auta 90 % všech nově registrovaných vozů.

Česko je od tohoto cíle daleko. Podle Horáka je za nízkým podílem v Česku i vysoká pořizovací cena a nedostatečná objektivní komunikace výhod a nedostatků elektrických nebo elektrifikovaných vozidel. Mezi veřejností podle něj stále kolují různé mýty a předsudky.

Loňské prodeje negativně ovlivnila paradoxně i plánovaná podpora. „Kvůli nešťastnému úniku informace o chystané podpoře z MPO loni na podzim se prodeje elektrických aut na konci loňského a začátku letošního roku prakticky zastavily,“ vysvětluje Horák. „Takže doufáme, že podpora trh s elektromobily u nás opět rozhýbe.“

Ani na peníze od státu ale nedosáhne každý – jak Horák dodává, podpora je vypsaná pouze pro podnikatele, a to na nová nebo maximálně půl roku stará auta. Financování zase musí být přes leasingové společnosti. „Uvidíme, s jakým výsledkem nakonec budeme rok 2024 uzavírat, vývoj budeme pozorně sledovat,“ dodává mluvčí.

Prodat více elektromobilů se pak samozřejmě snaží i samotné automobilky. Například Hyundai ke státní dotaci přidává slevu až 300 tisíc, nový elektromobil si tak zákazník může koupit za 622 tisíc korun bez DPH. Konkrétní čísla pak přináší Volkswagen Financial Services (VWFS) – v prvním týdnu platnosti dotačního programu uzavřelo s VWFS smlouvu o financování elektromobilu koncernu včetně žádosti o dotaci 76 zákazníků.

Česko navíc podle Horáka na elektromobilitu připravené je. „V České republice je pro 22 500 elektromobilů k dispozici přes 4600 nabíjecích bodů, v tomto ohledu na tom jsme ve srovnání s ostatními zeměmi EU velice dobře, patří nám 13. místo,“ popisuje jeden z ukazatelů. „Navíc většina těchto nabíjecích bodů nabíjí certifikovanou zelenou elektřinou,“ dodává a zároveň tím vyvrací argument, že elektroauta jezdí na neekologické zdroje elektřiny.

„Jednotliví dodavatelé elektrické energie mají různé programy pro elektromobilitu,“ vypočítává snahu státu o zlepšení ekologičnosti dopravy.

„Ministerstvo dopravy vypisuje výzvy z programu OPD (Operační program Doprava; pozn. red.) na výstavbu nabíjecích stanic a Ministerstvo životního prostředí podporuje fotovoltaické elektrárny využitelné i pro domácí nabíjení. Na sídlištích a v podobných lokalitách je výstavba problematičtější, ale například v Praze se již rozjíždí projekt nabíjecích bodů na stožárech veřejného osvětlení,“ pokračuje Horák v popisu situace. „Při zvýšení počtu vozidel je nezbytné rozvoj nabíječek urychlit a zde je v ČR nastavena koncepce státu lépe.“

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale vidí ještě další překážky. V rozhovoru pro Seznam Zprávy v únoru letošního roku uvedl dva faktory, které podle něj způsobí průlom - cenu elektromobilu do 600 tisíc a slibovaný dojezd až 1200 kilometrů.

To se zdá jako daleká budoucnost. V nedávném testu dojezdu Všeobecného německého autoklubu ADAC zvítězilo elektrické BMW iX. To na jedno nabití ujelo 610 km. V testu norských novinářů zase bodovala Tesla model S Long Range, která na jedno nabití ujela 634 kilometrů. Vozy ovšem stojí 2,5, respektive 1,7 milionu korun.

Horák pak také upozorňuje na čím dál přísnější unijní legislativní požadavky na emise CO₂. V nejbližší budoucnosti se tak pravděpodobně složení vozidel na silnici bude poměrně výrazně měnit, je možné i odhadnout jak.

„Jednotlivé automobilky mají své strategie pro čistě elektrické, elektrifikované a další vozy a je čistě na nich, s jakou nabídkou osloví své zákazníky, aby splnily legislativní požadavky,“ vysvětluje Horák. „Automobil s hybridním pohonem dává největší smysl v přechodném období do roku 2030, poté již bude patrně jeho výroba postupně tlumena.“

Výhody hybridu vidí například v tom, že podobně jako u aut se spalovacím motorem stačí tankovat palivo a není třeba externě dobíjet baterii. Na tu je ale auto přesto schopné zvládnout kratší vzdálenost.

„V neposlední řadě jsou hybridy cenově dostupné. To v České republice hraje rovněž důležitou roli a podíl hybridních vozidel k čistě spalovacím stále roste,“ dodává. „Při stáří českého vozového parku přes 16 let a chybějící koncepční dlouhodobé podpoře BEV (elektromobil na baterie; pozn. red.), je to elegantní cesta, jak aktuálně na české silnice dostat nové, bezpečné a ekologické vozy.“