Článek
Majitelům bytů, rodinných domů, pozemků a dalších nemovitostí v posledních dnech začaly chodit první výzvy k zaplacení daně z nemovitosti. Podle daňových odborníků si letos část plátců daně z nemovitých věcí bude muset oproti předchozím letům připlatit.
„Nárůst daně z nemovitosti loni šokoval značnou část vlastníků, stoupla totiž průměrně o 80 procent vlivem vládního konsolidačního balíčku. Pro letošek přislíbila řada obcí svým občanům daň snížit, aby jim aspoň částečně nárůst kompenzovala, jelikož její míru mohou ovlivňovat svými koeficienty,“ vysvětluje Ivan Kovář z poradenské společnosti BDO.
Jak se projevilo zvýšení daně z nemovitost v roce 2024:
Příklad výpočtu pro průměrný byt v Táboře:
Rok | Výpočet | Výsledná daň |
---|---|---|
2023 | 70 m² × 1,22 × 2 Kč × 2,5 × 2 | 854 Kč |
2025 | 70 m² × 1,22 × 3,5 Kč × 2,5 × 2 | 1 495 Kč |
Rozdíl | + 641 Kč |
Použité parametry:
- Velikost bytu: 70 m²
- Reálná plocha (včetně podílu na pozemku): 85,4 m²
- Sazba za m²: 2023: 2 Kč 2025: 3,5 Kč
- Koeficient podle počtu obyvatel Tábor: 2,5
- Místní koeficient Tábor: 2
Shrnutí:
Vlastník bytu o velikosti 70 m² v Táboře letos zaplatí na dani z nemovitosti 1 495 Kč. Oproti loňsku je to o 641 Kč více, což znamená zvýšení přibližně o 75 %.
Nakonec však podle jeho slov obcí snižujících daňovou zátěž pro své občany není tolik a některé obce naopak zdražovaly.
Zhruba šestina z více než šesti tisíc českých obcí využila možnost upravit výši daně z nemovitosti na celém svém území pomocí takzvaného místního koeficientu. Většina z nich využila koeficient ke zvýšení daně.
Příkladem skokového navýšení daně může být například Ústí nad Labem. To místní koeficient zvýšilo ze dvou na hodnotu pět, nicméně jen pro problémové vlastníky.
„Je to snaha vést majitele nemovitostí tím směrem, aby tam jednak bylo čisto a uklizeno a aby domy nehyzdily veřejný prostor,“ uvedl už dříve primátor města Petr Nedvědický (ANO).
Vyšší daň na průmysl i obchod
Většina obcí a měst se ale podle daňového poradce Petra Koubovského ze společnosti Rödl & Partner navzdory navýšení místního koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti, krokem míří zejména na prostory, které nejsou určené pro bydlení.
„Mnoho obcí chtělo zvýšit daň u průmyslových a obchodních lokalit se zvýšenou dopravní zátěží,“ uvedl daňový poradce.
Z čeho se skládá daň z nemovitosti?
Výši daně v jednotlivých obcích ovlivňuje trojice koeficientů, z nichž část je pro obce daná a část ovlivňují svým rozhodnutím.
Základní koeficient je stanovený podle počtu obyvatel. Obce ho pouze mohou zvýšit o jednu kategorii, a to konkrétně pro celou obec, jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo městskou část, nikoliv pro vybrané části obce.
Dále existuje inflační koeficient, který reaguje na výši inflace. Obce ho nemohou ovlivňovat a může být buď zachován, nebo stoupnut. Jeho hodnota nikdy meziročně neklesá. Jeho výše se tentokrát nezvyšuje, zůstává na hodnotě jedna.
Posledním je místní koeficient, který je hlavním nástrojem obcí k nastavení míry daně z nemovitých věcí. Nastavovat ho mohou libovolně jak pro celou obec, tak pro jednotlivé městské části, jednotlivé parcely, typy budov apod.
Stanovit ho lze ve výši 0,5 až 5,0. V případě hodnoty jedna se výše daně nijak nemění a použitím hodnoty od 0,5 do jedné tak mohou obce vypočtenou daň i účinně snižovat.
Příkladem, kde město navýšilo daně právě u průmyslových zón, je například Turnov. Zatímco majitelům domů a bytů stoupne daň úpravou koeficientu jen o zhruba čtrnáct procent, vlastníci objektů k podnikání zaplatí o 43 procent víc a majitelům rekreačních nemovitostí vzroste daň o dvě třetiny.
„Kdybychom nepřijali vyhlášku, tak by se zvýšila daň z nemovitostí trvale bydlícím obyvatelům o dalších 42 procent, naopak by se snížila pro majitele rekreačních objektů, garáží a pro podnikatele,“ řekl starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok).
Deset obcí daň snížilo
Ke snížení daně na celém území pomocí místního koeficientu sáhlo v celém Česku pouze deset obcí. Na nejnižší možnou hodnotu 0,5 ho nastavily čtyři obce, a to Balkova Lhota na Táborsku, Kouty na Třebíčsku, Kozomín na Mělnicku a Starý Hrozenkov na Uherskohradišťsku.
Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, loni se na ní vybralo 23,12 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 85,6 procenta.
Podle dat Finanční správy výzvu k zaplacení daně za nemovitost obdrží více než dva miliony poplatníků prostřednictvím datové schránky nebo na e-mail. Dalším zhruba dvěma milionům plátcům úřad doručí pokyn k zaplacení do jejich poštovní schránky do 23. května.
Následně je nutné částku uhradit do 31. května, respektive v případě, že částka přesahuje pět tisíc korun, lze ji rozdělit do dvou splátek, přičemž první je nutné zaplatit také do 31. května, druhou pak do 30. listopadu.
Statisícové pokuty
Kromě samotné daně budou plátci, kteří daňové přiznání nepodali do konce letošního ledna, vyzváni také k úhradě pokuty.
„Pokutou jsou 0,05 procenta ze stanovené daně denně,“ upozorňuje Ivan Kovář. „Pokud je ovšem celkový úrok z prodlení menší než tisíc korun, finanční správa pokutu nevymáhá,“ prozrazuje Ivan Kovář z BDO.
Vyměřená sankce může dosáhnout maximálně pěti procent z vyměřené daně či daňové ztráty. Částka zároveň nemůže být vyšší než 300 tisíc korun.