Jak vypadá byt, kde metr stojí 175 tisíc a má velikost kontejneru

Život na třinácti metrech čtverečních. Pro některé tíseň, kterou si v bydlení jen těžko dokážou představit, pro jiné zase šance na investici, kterou si kvůli nižší pořizovací ceně mohou dovolit.

Malometrážních bytů, které v jedné místnosti nabízejí kuchyň, ložnici i obývák, na trhu v posledních letech přibývá. V letošním roce se na pražský trh dostává téměř nejvíce malých bytů za posledních několik let.

„Na vrcholu byla nabídka bytů do 25 metrů čtverečních v roce 2018. Pravdou je, že letošní rok začíná aspirovat na druhé místo v pořadí malých bytů. Zatím je jasně druhý v kategorii bytů do 20 metrů čtverečních,“ uvádí analytik Cenové mapy František Brož.

Příkladem takového projektu, který v Praze nabízí jednopokojové bydlení, je rezidence Prosecká vyhlídka, za kterou stojí nemovitostní fond Vertex Fund.

Jde o přestavbu třípodlažního objektu sloužícího původně jako hotel. Dům má být v rámci rekonstrukce plně uzpůsoben k dlouhodobému bydlení v jednotkách, které budou vzhledem k malé metráži zkolaudovány jako ubytovací jednotky. Vznikne jich celkem 46 s výměrami od 13 do 35 m2.

Jak zařídit malý byt si můžete přečíst v článku na webu Proženy.cz.

Co se týká prodejních cen, jednotky zde stojí od 2,25 milionu korun do 4,29 milionu korun. V konkrétním případě se jeden metr čtvereční jednotky o třinácti metrech prodává za přibližně 175 tisíc korun. Aktuální celotržní průměr u pražských novostaveb sahá k 150 tisícům, ukazují srpnová data Cenové mapy.

Podle Kariny Tochtarové, spoluzakladatelky fondu u projektů s malometrážními ubytovacími jednotkami, je malá rozloha jednotek většinou kompenzována společným vybavením pro rezidenty přímo v domě.

„Ten bývá vybaven prádelnou, klubovnou, fitness nebo recepcí a úložné prostory, které by dlouhodobému nájemníkovi jinak mohly chybět, rozšiřují sklepy a sklady náležící jednotlivým majitelům. Bydlení je tak vhodné i na dlouhodobý pronájem ve vysokém standardu s veškerým potřebným vybavením,“ uvádí.

Jednopokojové bydlení má podle jejích slov dvě hlavní skupiny klientů. Většinou jde o mladé kupující, kteří mají jednotku jako startovací nemovitost. Jsou tu ale samozřejmě i konzervativní investoři, kteří jsou si vědomi přidané hodnoty takto likvidního produktu v době, kdy je v Praze nedostatek malometrážních jednotek pro účely pronájmu,“ říká Tochtarová.

Jednotky o rozměrech pod dvacet metrů čtverečních se v Praze za poslední rok objevily ale i v dalších projektech, jako je například Rezidence Nekázanka nebo Depo Grébovka.

„Malometrážních bytů se do 90. let vzhledem k centrálně plánované výstavbě především panelových sídlišť realizovalo velmi malé množství. Situace se však změnila. Příklon k malometrážním bytům je znát zejména v Praze a větších českých městech již od nástupu ‚moderního developmentu‘,“ potvrzuje Petr Hána, realitní expert Deloitte.

„Počet menších bytů v kategoriích 1+ a 2+ na trhu roste téměř nepřetržitě. V roce 2014 na trh v těchto kategoriích přišlo 63 procent celkové nabídky a v loňském roce 2021 byl nárůst na 72 procent celkové nabídky. V letošním roce je to zatím 71 procent,“ doplňuje František Brož, analytik Cenové mapy.

Příklon k bytům s malou užitnou plochou podle odborníků způsobuje hned několik faktorů.

„Malometrážní byty jsou vzhledem k nižší celkové ceně dostupnější pro kupující. Plní funkci investičního nástroje a vzhledem k demografickým trendům, kdy žijeme déle, delší dobu žijeme sami a více se rozvádíme, jsou pro bytový trh vhodnější,“ vysvětluje za Deloitte Petr Hána.

Mnoho malometrážních bytů také vzniklo v projektech zaměřených na kompletní rekonstrukce činžovních domů v centru Prahy.

„Jde zpravidla o transformaci starých bytů na ‚ubytovací jednotky‘. Na trhu se tak objevují i byty o velikosti například 13 m2. Zde však jde o extrémní byty, které se mohou nacházet v centrech měst a jsou primárně zaměřené na využití pro krátkodobé ubytovací platformy či co-living,“ dodává Hána.

V rámci rekonstrukcí se však podle analytika Františka Brože na trhu vyskytují rekonstrukce i jiných staveb než původních bytových domů. „Často může jít o stavby ubytovacího nebo hotelového typu nebo také administrativní a sociální stavby,“ doplňuje.

Možným úskalím, které by neměl minout žádný z potenciálních kupujících, je fakt, že ubytovací jednotky, jak jsou tyto malometrážní byty zpravidla vedeny, nejsou to samé jako běžné byty. Právě z důvodu jejich velikosti je pražské stavební předpisy a stavební zákon neumožňuje takto kolaudovat a jsou vedeny jako nebytové prostory.

Konkrétní rozdíly přibližujeme v tabulce níže.