Poslanci se po měsících dohadů shodli, Nejvyšší stavební úřad nebude

Poslanci se dohodli na novém stavebním zákoně a Nejvyšší stavební úřad ani jemu podřízené krajské stavební úřady nevzniknou. Stavební úřady tak zůstanou dál při obcích. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti hlavně dopravní a energetické stavby. Novela nového stavebního zákona má také ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Nyní ji dostane k projednání Senát. Poté ji dostane k podpisu prezident.

Zda přesměrovat stavební správu zcela pod taktovku státu, jak zamýšlela původní verze zákona z rukou bývalé vlády, nebo ponechat rozhodování na obcích. Právě to byla jedna z nejpalčivějších otázek novely stavebního zákona.

Podle současné koalice by byl úspěch centrálního stavebního úřadu poněkud nejistý, ale přitom by stál příliš peněz.

„Není možné zřídit obrovskou soustavu stavební správy jen „na zkoušku“, bylo by to neúčelné vynakládání finančních prostředků, které je v rozporu s principy racionálního zákonodárce. V současné situaci napjatých veřejných rozpočtů není možné hazardovat s prostředky daňových poplatníků,“ okomentoval problém poradce pro stavební zákon Lukáš Blažej z ministerstva pro místní rozvoj.

Kolik stavebních úřadů zůstane v tomto modelu nakonec zachováno, to bude podle slov Lukáš Blažeje, poradce pro stavební zákon, v rukou samospráv.

„Jedním ze základních cílů novelizace stavebního zákona je komplexní a funkční digitalizace, která však představuje zvýšené nároky na vysokorychlostní a spolehlivé internetové připojení, odpovídající technické vybavení stavebních úřadů a důkladné zaškolení úředníků,“ uvedl.

Se vznikem státní stavební správy a přechodem stavebních úřadů pod stát počítal nový stavební zákon z roku 2021, který prosadila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Zrychlit stavební řízení měl hlavně díky dodržování lhůt. Tehdejším opozičním stranám, které nyní tvoří vládní koalici, se ale vznik nového státního úřadu nelíbil a rozhodly se ho zrušit. Novela zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Na některých pozměňovacích návrzích se koalice dohodla s opozicí, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Strany bývalé opozice tvrdily v minulém volebním období, že plánovaná změna ochromí stavební řízení. Bývalá vláda naopak vyzdvihovala například zastupitelnost úředníků a důraz na dodržování lhůt. Nemělo se tak stát třeba, že by úřad kvůli onemocnění jednoho úředníka nefungoval. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) ale dnes zopakovala, že toto riziko na malých stavebních úřadech potrvá.

V pátek se během jednání Poslanecké sněmovny nejednalo ale pouze o novele stavebního zákona. Na pořadu dne bylo také hlasování o zákonu o jednotném environmentálním stanovisku (JES), který se stavebním zákonem neodmyslitelně souvisí. I to se podařilo schválit.

Společně mají zajistit, aby žadatel o stavební povolení obdržel snáze stavební povolení a nemusel zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Stanovisko by za něj mohl zjišťovat stavební úřad.

Konkrétně JES bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Stavebník by měl na jednom místě získat veškerá potřebná razítka.

Změna má přinést vyšší přehlednost, srozumitelnost a zrychlit povolování staveb. Zákon musí, stejně jako v případě novely stavebního zákona ještě projednat Senát a podepsat prezident. V účinnost má vstoupit od ledna 2024.

Sněmovna při schvalování mimo jiné rozhodla, že Plzeň ani Liberec nedostanou možnost vydávat své vlastní stavební předpisy. Tato možnost zůstane zachována pouze Praze, Brnu a Ostravě. Proti návrhu se vyslovil i ministr Bartoš. Argumentoval například snahou sjednotit právní předpisy i tím, že města mohou mít své regulační plány. Poslanci navíc rozhodli, že stavební předpisy v těchto městech nesmějí upravovat stavby technické infrastruktury.

Novela ve schválené podobě by měla také umožnit legalizaci některých černých staveb. Návrh v tomto směru prosadila ve výboru pro veřejnou správu poslankyně STAN Eliška Olšáková. Podle poslankyně půjde hlavně o různé zahradní kolny či pergoly, u nichž lze očekávat splnění podmínek. Aby bylo možné stavbu legalizovat, musí být v souladu s územním plánem obce či územními opatřeními, bude rovněž nutný soulad s veřejnými zájmy či požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a další, popsala jednu z podmínek. Bude také nutný souhlas například u sousedů.