Hlavní obsah

Češi zásobují energií domácnosti v Turecku. Oproti jiným uspěli a vydělávají

Jakub Fajfr, ředitel Energo-Pro pro strategii a rozvoj, popisuje na hrázi 9. největšího jezera v Turecku další plány firmy v zemi.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

22. 6. 13:37

Skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře má v Turecku další plány a z vodního díla Alpaslan 2 chce mít hybridní elektrárnu využívající i soláry. Jeho elektrárny v Turecku vydělávají a zásobují stovky tisíc domácností.

Článek

Vodní elektrárna na deváté největší přehradě v Turecku Alpaslan 2 je v provozu už rok a čtvrt. SZ Byznys navštívil jako první z médií dostavěné dílo, které je zároveň největší přehradou postavenou soukromým investorem v zemi.

Energo-Pro Jaromíra Tesaře koupilo elektrárnu už rozestavěnou. Celková investice nakonec dosáhla částky 550 milionů amerických dolarů (12,6 mld. korun), z toho přes 300 milionů (7 mld. korun) investovalo do dostavby Energo-Pro. Část z vlastní kapsy, zbytek financovaly MUFG (Mitsubishi UFJ Financial Group, japonská bankovní holdingová společnost, pozn. red.) a Česká exportní banka. Velkou část úvěru garantovala exportní pojišťovna EGAP.

Uvažujeme o změně licence na této vodní elektrárně na takzvanou hybridní a přidání zhruba 42 megawattů instalovaného výkonu v solárech na pozemky umístěné pod elektrárnou.
Jakub Fajfr, výkonný ředitel pro strategii a rozvoj, Energo-Pro

„Se stávajícím portfoliem sedmi vodních elektráren v Turecku jsme spokojeni. Co se týká dalšího rozvoje v této zemi, uvažujeme o změně licence na této vodní elektrárně na takzvanou hybridní a přidání zhruba 42 megawattů instalovaného výkonu v solárech na pozemky umístěné pod elektrárnou,“ řekl přímo na hrázi u elektrárny SZ Byznys Jakub Fajfr, výkonný ředitel skupiny pro strategii a rozvoj, s tím, že podíl solárů na výkonu elektrárny by byl asi 15 procent.

Znamenalo by to podle něj energii pro dalších 20 tisíc domácností v Turecku a pro jeho skupinu roční přínos zisku před odpisy, zdaněním a odečtením úroků (EBITDA) o necelých 5 milionů eur.

Investice, kterou Jakub Fajfr odhaduje na 30 až 35 milionů eur, se má rozjet do konce roku 2023. „Zažádali jsme o změnu licence. Jeden úřad už nám ji odsouhlasil, čekáme na vyjádření druhého úřadu a pak bychom pokračovali s přípravou samotného projektu,“ upřesnil jeden z šéfů Energo-Pro pro SZ Byznys.

Firma by chtěla využít dobrých slunečních podmínek v této části země, kam se člověk dostane po dvouhodinovém letu z Istanbulu do města Muş, hlavního města stejnojmenné provincie ve Východní Anatolii, a pak zhruba půlhodinovou jízdou autem směrem do hor.

Ve špičkách by výkonu pomohla přidaná fotovoltaika, proud by se nemusel vyrábět z vody, mimo špičky by pak k výrobě posloužila právě zadržená voda z přehrady.

Energo-Pro

  • Majitelem je miliardář Jaromír Tesař, podle Forbesu 16. nejbohatší Čech v roce 2021.
  • Vlastní a provozuje 39 vodních elektráren ve 4 zemích – v Bulharsku, Gruzii, Turecku a České republice.
  • Celkový instalovaný výkon je 1 138 MW a loňská výroba elektřiny dosáhla 3,3 TWh. Kromě hydroenergetiky se zabývá také prodejem elektřiny koncovým zákazníkům, přičemž v Bulharsku a Gruzii využívá její distribuční sítě 2,5 milionu klientů.
  • Skupina zaměstnává téměř 10 tisíc lidí.
  • Její součástí je i výrobce turbín a strojů pro vodní energetiku Litostroj Group.

Mimo Turecko zvažuje skupina Jaromíra Tesaře navýšení instalovaného výkonu také v Bulharsku, a to investicemi do jiných obnovitelných zdrojů, zejména solárních elektráren. I v Kolumbii chce postavit vodní elektrárny, v současné době začala s projektem o výkonu 20 MW.

Skupině se celkově dařilo i v prvním čtvrtletí roku. Podle hospodářských výsledků, které dnes SZ Byznys poskytla, konsolidované výnosy za 1. čtvrtletí 2022 dosáhly 400,4 milionu eur, tedy o 83 procent více než v 1. čtvrtletí roku předchozího. K nárůstu došlo zejména v segmentu distribuce a dodávek elektřiny v Bulharsku, a to hlavně díky výraznému navýšení průměrné prodejní ceny elektřiny.

Provozní zisk před odpisy a zdaněním dosáhl v 1. čtvrtletí 2022 šedesáti milionů eur, což představuje nárůst o 55 procent ve srovnání s 38,7 milionu eur v 1. čtvrtletí 2021. K nárůstu přispěly oba hlavní segmenty skupiny – jak výrobní, tak segment distribuce a dodávek elektřiny.

První jednotka tureckého Alpaslanu 2 byla uvedena do provozu v říjnu 2020. V roce 2021 vyrobila 609 gigawatthodin. „To odpovídá roční spotřebě přibližně 213 tisíc tureckých domácností. Pro představu je to třeba dvakrát Hradec Králové,“ upřesňuje Jakub Fajfr na hrázi vodního díla.

Elektrárna na sebe podle něj od loňska už vydělává. Její příspěvek do skupinové EBITDY byl 40 milionů eur.

Dolarový tarif máte zatím garantovaný na 10 let. Znamená to záruku, že přinejmenším první dekádu nemůžete v Turecku prodělat?

Ano, je to taková jistota pro investory, že za těch prvních deset let se jim investice vrátí. V Turecku provozujeme ještě pět dalších vodních elektráren, u kterých tento takzvaný YEKDEM tarif skončil v roce 2020, a u těch je současná prodejní cena kolem 1 200 tureckých lir za megawatthodinu, což odpovídá asi 82 dolarům.

Dolarový tarif

Elektrárny uvedené do provozu do 30. 6. 2021 mohou participovat ve schématu, které umožňuje čerpat výkupní tarif ve výši 73 USD/MWh v prvních 10 letech provozu.

    • Navíc v prvních pěti letech provozu elektrárna získává dodatečných 13 USD/MWh za tzv. local content bonus. Tedy za to, že části turbíny byly vyrobeny v Turecku.
    • Každý rok se může firma rozhodnout (v listopadu/prosinci), zda chce, aby elektrárna byla i v dalším roce v tomto YEKDEM systému, nebo může prodávat za tržní ceny.
    • Historicky do roku 2015 byly tržní ceny vyšší, než je YEKDEM tarif, to samé nastalo v průběhu 2. pololetí 2021.
    • Současná tržní cena v Turecku je 2000–2500 tureckých lir za 1 MWh (120–150 USD/MWh).
    • Pro stávající nekonvenční elektrárny, které nejsou v režimu YEKDEM, byl zaveden od dubna strop na ceny elektřiny ve výši 1200 tureckých lir za 1 MWh, měsíčně se upravuje v závislosti na vývoji FX a inflace.

Ale v minulém roce odpovídala průměrná cena třiceti až čtyřiceti dolarům. V Turecku se stejně jako v jiných zemích v Evropě zvýšily od druhého pololetí loňského roku ceny elektřiny.

Turecko budí obavy, že podmínky pro podnikání se mohou kdykoliv náhle měnit. Jakou máte garanci? Nemáte obavy, že by vám v Turecku krachl byznys?

Riziko vždycky existuje, ale neobáváme se. Garanci, že nedojde ke změně, nemáme, nicméně v oblasti regulace energetiky toto tvrzení o změně podmínek podle mě neplatí. YEKDEM tarif je na trhu od roku 2005 a v průběhu jeho platnosti nedošlo ke změně podmínek pro stávající elektrárny. Když to porovnáme s Evropou, s Českou republikou, u nás byly také investice do solárních elektráren a pak proběhly retroaktivní změny v tarifu, respektive v dodatečném zdanění. To tady není.

Na druhou stranu si v Turecku spousta firem, západních korporací, lidově řečeno vylámala zuby. Včetně českých. Čím si vysvětlit, že vám se tady daří?

My k tomuto trhu přistupujeme úplně jinak než ostatní firmy, které se účastnily privatizací a kvůli působení v Turecku šly do společných podniků s tureckými holdingy či vlivnými rodinami. Od roku 2006 působíme na trhu samostatně, máme turecký management a můžeme být více vnímáni jako místní firma.

Navíc je náš fokus na vodní energetiku. My jsme nechtěli investovat do distribuce ani tepelných elektráren. Oproti nim mají ty vodní mnohem větší marži. Pokud firmy investovaly do konvenčních výrobních zdrojů, akvizic distribucí, pak se mohly potýkat s nesouladem mezi jejich původní investicí a financováním v zahraniční měně a příjmy, které mohly být naopak v lokální měně. A ta v posledních letech oslabila.

Přesto, obecně, označil byste podnikání v Turecku pro zahraniční firmy jako rizikové?

Investice v našem sektoru považuji za bezpečné. Pokud půjde o výrobní firmu, která bude inkasovat v tureckých lirách, pak pro ni investice může být riziková, nebo řekněme méně návratná, než čekala.

Dá se vůbec stavět v zemi, kde je inflace přes 73 %?

Ano, dá. Zaprvé jsme stavěli v období 2018–2020, kdy inflace ještě nebyla tak vysoká, zadruhé cena stavebních prací nerostla tak jako inflace, to znamená v dolarovém vyjádření se nám investice neprodražila.

Jak se obecně vašeho podnikání dotýká nejen inflace, ale obecně ekonomická situace země?

Nepřímo. Rostou některé náklady v tureckých lirách. Například mzdy. Když máte vysokou inflaci, neznamená to ale, že vám ve stejném poměru rostou mzdy. A především ceny energií nejsou přímo závislé na turecké liře. Na druhou stranu současný makroekonomický vývoj nepomáhá zahraniční investorské komunitě, která má výhrady k vývoji některých ekonomických ukazatelů, a tím se snižuje atraktivita Turecka pro investice.

Jak se daří celé turecké divizi Energo-Pro?

Za loňský rok, když už jsme mohli započítat tyto nové projekty, turecké společnosti ve skupině generovaly přes 60 milionů eur EBITDA. Ještě o rok dříve to bylo asi 24 milionů eur. V letošním roce je možné očekávat výsledek ještě lepší, a to ze dvou důvodů: Od poloviny loňského roku rostou ceny elektřiny, za které zbývajících pět vodních elektráren provozovaných v zemi prodává. To jsou ty, kterým skončil na sklonku roku 2020 dolarový tarif. Navíc oproti loňskému roku očekáváme lepší hydrologii, tedy vyšší výrobu.

Celý rozhovor s Jakubem Fajfrem přímo od vodní elektrárny Alpaslan 2 v Turecku si pusťte v úvodním videu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované