Změna v zásobách státu: Přibudou balíčky jídla pro vojáky

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Správu státních hmotných rezerv (SSHR) čeká letos změna fungování – poprvé ve své historii vyzkouší systém takzvaných rezervací. Zásoby pro případ nouze totiž nově nemusí pouze vlastnit, ale může si je rezervovat u soukromníků.

„Od letošního ledna máme možnost vypisovat tendry na rezervace státních hmotných rezerv. V tuto chvíli připravujeme smluvní podklady,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ Byznys šéf SSHR Pavel Švagr.

V praxi to bude fungovat tak, že například v případě tendru na maso už nemusí SSHR skladovat maso mražené, ale u soukromníka si zarezervuje živé stádo. „A teprve když přijde krizový stav, tak se z rezervace přepneme do klasického nákupního stavu,“ dodává Švagr. Takové rezervace lze použít nejenom u potravin, ale zejména i při tendrech pro Ministerstvo zdravotnictví a při rezervaci léků.

Podle Švagra povede novinka k velkým úsporám. „Například udržovat mražené maso je energeticky poměrně náročné,“ dodává. Pilotní projekt na rezervace chce SSHR spustit už během prvního pololetí.

Novinkou ve státních rezervách budou letos i potravinové balíčky – například pro armádu. „Jsou to rozmanité potravinové balíčky, které mají pokrýt denní výživovou hodnotu snídaně, obědu i večeře,“ vysvětluje Švagr. SSHR nakoupila v koordinaci s armádou 20 tisíc denních balíčků za cenu 23 milionů, které budou postupně dodávány do května.

„Myslím, že tahle zakázka nebyla poslední, předpokládám, že v průběhu letošního roku určitě vypíšeme ještě jednu podobnou,“ říká Švagr.

Nové potravinové balíčky, ale i systém rezervací mají do budoucna pomoci zvýšit potravinovou bezpečnost země na 15 dní. Teď se totiž pohybujeme na dni a půl a to chce česká vláda postupem času změnit. „Plán rezerv je v tuto chvíli s každým rokem o jeden den strategické potravinové zásoby navýšit. V nejhorší situaci to tedy budeme splňovat za 14 let,“ vysvětluje Švagr s tím, že dnes by takový jednorázový nákup potravin vyšel na deset až 12 miliard korun.

Jen pro letošní rok plánuje SSHR 140 tendrů v hodnotě 1,5 až dvou miliard korun. „Je to v různých oblastech, od potravin přes stroje a zařízení až po investice do našich skladů,“ vysvětluje ředitel podniku.

Zatímco potravinovou bezpečnost musí SSHR teprve navyšovat, ropnou bezpečnost (která je stanovena na 90 dní) země už díky loňskému nákupu suroviny za miliardu korun splňuje. Tady však čeká rezervy obří výměna. V tuto chvíli jsou totiž zhruba dva miliony tun ropy a ropných produktů ruského původu a SSHR čeká jejich obměna na ropu neruskou.

„Samozřejmě do budoucna s ruskou ropou nepočítáme. V tuto chvíli máme s Unipetrolem a Mero zřízenou pracovní skupinu a velice intenzivně řešíme problematiku této záměny,“ říká Švagr a upozorňuje přitom hned na několik možných úskalí.

Tím prvním jsou peníze. Neruská ropa bude pochopitelně dražší než ta stávající. „To může znamenat doplatek ze státního rozpočtu několik miliard korun,“ říká Švagr. Druhá otázka je pak technologická. „Musí to být ropa, která je dlouhodobě skladovatelná a dlouhodobě zpracovatelná,“ vysvětluje.

K obměně ale kvůli zajištění strategické bezpečnosti země nedojde dříve než na začátku příštího roku. „Pokud by se s výměnou začalo hned, byla by ohrožena bezpečnost země. V případě, že by došlo k zastavení ropovodu Družba a netekla sem ruská ropa, druhým ropovodem (IKL) nebude možné tuzemské rafinerie zabezpečit,“ vysvětluje Švagr. Ročně totiž Česko zpracovává osm milionů tun ropy. Téměř polovina proudí ropovodem IKL, druhá pak ropovodem Družba.

Rezervy ve spolupráci s Mero a Orlen Unipetrol proto chtějí počkat, dokud nebude navýšena kapacita ropovodu TAL.

SSHR chce také v nejbližších pěti letech vystavět nový sklad. „Zmonitorovali jsme naše sklady a máme představu, že bychom pro tuto přestavbu chtěli využít jeden z našich stávajících skladů. V tuto chvíli jsme ve stavu studie proveditelnosti,“ dodává Švagr. Sklad má vyjít na půl miliardy korun.

„My máme sklady, které byly postaveny před rokem 1989, ty kapacity nejsou dostatečné a nejsou ani moderní, ať už energeticky z hlediska skladovacích mechanismů, ale i z hlediska personálního,“ říká Švagr.