Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
S výrobou vířivek začala rodina Kadlecových před třiceti lety v pronajaté moštárně. Od té doby se toho dost změnilo a nejenom samotná výroba. „Začínali jsme tím, že jsme dováželi skořepiny z Ameriky. Velice brzy ale začal táta směřovat k vlastní výrobě,“ vzpomíná v rozhovoru pro SZ Byznys Kateřina Kadlecová, majitelka výrobce vířivek USSPA.
„Když jsme začínali, nikdo netušil, co je to vířivka, tady to nemělo ani žádné označení. Devadesátá léta byla prostě úplně jiná doba, takže za sebou máme hodně vysvětlování. Dnes jsme ale v úplně jiné situaci. Lidé už chápou, že by o sebe měli pečovat a někde nabrat síly. Jsem za to moc ráda. Jednak je to fajn pro náš byznys, ale je to i kvalitní regenerace,“ říká Kadlecová.
Tento posun ve společnosti vedl i k růstu tržeb, v roce 2023 firma překonala čtvrt miliardy korun, za loňský rok očekává 300 milionů korun.
USSPA výrobky vyváží do dvaceti zemí. „Každou chvíli něco pošleme i na Ukrajinu. To bývalo naše silné odbytiště,“ dodává Kadlecová s tím, že aktuální zakázky jsou pro ni znamením, že lidé i během války chtějí žít a svému životu něco dát.
Jinak ale mezi největší trhy patří Švýcarsko, Francie, Polsko a Španělsko. „Výkonnost jednotlivých zemí se mění podle toho, jaké tam máme partnery,“ dodává Kadlecová.
Španělsko je zatím jedinou zahraniční pobočkou, kde USSPA nespoléhá na tamní dealery a má tam vlastní dceřinou firmu. Ty by teď ráda přidala i v dalších zemích. „Hodně o tom přemýšlíme a zvažujeme, kde bychom to chtěli mít víc pod kontrolou. Je to totiž opravdu rozdíl, když máme vše ve svých rukách a nejsme závislí na dealerech,“ vysvětluje Kadlecová. Rozdíl mezi prodejem napřímo nebo pomocí prostředníků se ukázal v posledních letech, kdy se po covidovém boomu trh zabrzdil.
„Pro nás to totiž znamenalo hledat nové cesty, ale pro dealery to byl jen signál vyčkat, než se situace změní,“ říká Kadlecová.
Čína je pro nás jasné „no go“
O přesunu výroby mimo Česko společnost ale neuvažuje. „Ano, jsou tu země, kam se chodí za levnou výrobou, ale my máme své morální hranice. Země jako Čína by naši výrobu samozřejmě zlevnily, ale pro nás je to ‚no go‘. Naopak se snažíme rozvíjet naše know-how, inovovat a sázet na design a dlouhou životnost našich produktů z Česka,“ říká Kadlecová.
I to je jeden z důvodů, proč se sama angažuje v iniciativě Druhá ekonomická transformace, kde je právě značka „Česko“ nyní jedním z velmi aktuálních témat.
„Česká republika je skvělá země pro podnikání i skvělé místo pro žití, ale my si to moc neuvědomujeme. Neříkáme to, ale my jsme země s předvídatelným fungováním,“ říká Kadlecová.
Celému českému průmyslu by ale podle ní pomohlo výrazné posílení renomé země. „Sice už jsme se v tom vnímání hodně posunuli, ale máme na víc. Do našeho obrazu za hranicemi jsme zatím nedokázali propsat to, v čem jsme vážně dobří,“ myslí si podnikatelka.
Švýcar si může říct o vyšší marži
Jako příklad země, kde to funguje naprosto skvěle, uvádí například Švýcarsko. „U produktu vyrobeného ve Švýcarsku si výrobce může dovolit říct o vyšší marži a produktu se prostě věří. My, když půjdeme prodávat do Německa, musíme být mnohonásobně lepší než Němci, aby nás brali alespoň stejně seriózně jako produkt z Německa,“ dodává Kadlecová.
Pochybnosti o českých výrobcích a české kvalitě by se podle ní ale daly cílenou prací odstranit.
„Naším cílem je, aby se český brand řízeně budoval. Je potřebný jednotný příběh, jednotný směr, nesmí to být roztříštěné,“ říká.
Jako jeden z možných „symbolů“, jak propagovat Česko, vidí třeba naši kreativitu ve smyslu nacházení cest. „My ty věci vždy rozchodíme, najdeme způsob, jak je vyrobit a tohle by pro mě mohla být součást celého příběhu,“ dodává Kadlecová.
Upozorňuje, že i v rámci české značky je potřeba měnit nastavené myšlení lidí. „My máme tendenci být často spíš odtažití a to je škoda. Když se k tomu začneme alespoň trochu hlásit a říkat, že jsme dobří, bereme tím část zodpovědnosti i na sebe a jedeme v tom společně. Neříkat si věty jako: My Češi, no to je hrůza,“ myslí si.
