Hlavní obsah

Hampl: Extra daní pro ČEZ a banky to začne. Pak vláda zdaní i lidi

Koho musí Česko zdanit, aby se vymanilo z dluhů? Rozhovor s bývalým viceguvernérem ČNB, ekonomem Mojmírem Hamplem.Video: Markéta Bidrmannová

 

Reklama

Do pěti až osmi let vláda lidem zvedne daně. Zdanění fyzických osob bude muset vrátit tam, kde bylo před covidem, myslí se ekonom Mojmír Hampl. Další peníze by si vláda podle něj měla stáhnout z bank a energetických firem.

Článek

Navzdory tvrzení řady ekonomů si politici zatím odmítají přiznat, že budou muset zvýšit daně. I podle Mojmíra Hampla je to sice bolestivá, ale nevyhnutelná cesta: „Žádná snadná cesta k řešení strukturálního deficitu už není. Před sebou máme jen obtížné cesty,“ uvedl pro SZ Byznys člen Národní rozpočtové rady.

„Do 5 až 8 let se zdanění práce nás jako fyzických osob vrátí tam, kde bylo před rokem 2021. Teď, když lidi zažívají tak obrovský šok z růstu cen a nákladů, se to ale dělat nebude,“ míní bývalý člen rady ČNB Hampl. Daň z příjmu z 20 na 15 % snížilo před Vánoci 2020 vládnoucí hnutí ANO spolu s poslanci ODS a SPD.

Mojmír Hampl (46)

  • od ledna je členem Národní rozpočtové rady
  • v letech 2019–2021 ředitelem služeb pro finanční sektor v KPMG ČR
  • jako pedagog působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na VŠE v Praze
  • od roku 2008 do listopadu roku 2018 byl viceguvernérem České národní banky

Díru máme v rozpočtu permanentně

Milionům zaměstnanců přinesla změna každý měsíc do peněženek i tisíce navíc, hlavně tedy těm bohatším. Rozpočet každý rok ale připravila zhruba o 90 miliard korun. I tento výpadek nyní přispívá k tomu, že si stát v rozpočtu musí pravidelně půjčovat i na standardní chod. „My tam tu díru máme permanentně. Musíme si půjčovat i na běžný provoz. V rozpočtu rodiny by vám přišlo absurdní půjčit si na běžné platby. Ale v takovém stavu jsme,“ vadí Hamplovi.

Pro letošek se počítá se schodkem rozpočtu 280 miliard korun a i na další roky jsou plánované deficity. Kdybychom měli strukturální schodek vyřešit jen škrty, bylo by to bolestné: „Kdybychom to měli jedním škrtem pera vyřešit, musíme zrušit celé školství nebo celou armádu a ministerstvo vnitra,“ říká Hampl, kterého vláda po odchodu Evy Zamrazilové navrhla na předsedu Národní rozpočtové rady.

Zdaňte víc banky a energetiku, vyzývá Hampl

Aby se stát vymanil z minusů - i na další roky má naplánované hluboké schodky - měl by podle Hampla zvážit dočasně i extra daně na banky a energetický sektor. Princip tzv. windfall tax nastínil v rozhovoru pro časopis Ekonom.

Právě sektory bankovnictví a energetiky si totiž v poslední době přišly na mimořádné zisky. Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem je mimo jiné enormní růst cen komodit.

„Jednorázové dodatečné zdanění vám nevyřeší strukturální problém, ale umožní částečně financovat některé mimořádné výdaje, které teď máte. Ale ta díra tam zůstane,“ upřesnil pro SZ Hampl.

Windfall tax

  • Zdanění mimořádného zisku, který vznikl díky neočekávaným okolnostem, nikoli zlepšením služeb dané společnosti nebo odvětví.
  • Z anglického windfall – spadlé ovoce. V přeneseném významu neočekávaný, nezasloužený zisk, dar z nebes.
  • Jde o takzvanou „neočekávanou daň“, kterou například labouristická vláda Tonyho Blaira v roce 1997 zavedla na „nadměrné zisky privatizovaných veřejných služeb“.

Zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra, už připustily čtyři koaliční strany, jak zaznělo v České televizi. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady. TOP 09 a lidovci se chtějí bavit už o podobě daně.

Premiér Petr Fiala (ODS) ale uvedl, že sektorovou daň jako takovou kabinet zavádět nechce. „Nepovažujeme to za dobrou cestu,“ řekl. Začala ale diskuse o tom, jak vytvořit solidární prostředí, ve kterém by se ti, kteří mají díky cenám energií teď zvýšené zisky, podíleli na pomoci lidem, kteří se dostávají v důsledku cen energií do problémů, uvedl premiér.

Ze své pozice budoucího šéfa Národní rozpočotvé rady chce Hampl na kabinet Petra Fialy apelovat, aby peníze sbíral jinde: „Nevím, proč má stát tak štědře podporovat stavební spoření v časech, kdy máme nejvyšší úspory, co jsme kdy v dějinách měli. Nevím, jestli je třeba lidem v důchodu ze státního přispívat na to, aby si mohli spořit ve 3. pilíři,“ řekl ekonom.

Očekává Mojmír Hampl od nové bankovní rady ČNB, která nastupuje první prázdninový den, revoluci v měnové politice? A přijde na podzim recese? Celý rozhovor najdete nahoře ve videu.

Reklama

Doporučované