Článek
Čínská vláda bedlivě sleduje jeden pro ni klíčový údaj, který zjišťuje, jak se úbytek pracovní síly projeví jak na domácí ekonomice, tak na globálním růstu jako celku. Čína je totiž druhou největší ekonomikou světa.
Čínská vláda minulý týden oznámila, že podíl závislých seniorů v Číně ve srovnání s populací v produktivním věku loni vzrostl na 23 % a překonal tak podíl dětí, který činil 22 %. Podle analytiků představují nejnovější údaje významný milník, protože Čína se potýká se stárnutím populace, které by mohlo mít dopady na rodiny, důchody a výdaje na zdravotní péči.
Peking se v posledních letech připravuje na rostoucí podíl seniorů a zároveň vybízí mladší generace k uzavírání sňatků a páry k tomu, aby měly více dětí.
Nejnovější údaje čínského Národního statistického úřadu ukazují, že v Číně nyní žije více než 223 milionů lidí ve věku 65 let a více, což představuje téměř 16 % celkové populace země. Zároveň je zde přibližně 213 milionů dětí ve věku do 14 let.
K těmto statistikám nebyl zveřejněn žádný oficiální komentář. Čínským státem kontrolovaný zpravodajský server Global Times však napsal, že „vstup země do fáze mírně stárnoucí společnosti“ je výsledkem kombinace několika faktorů, včetně „velikosti minulých porodních kohort“ a delší průměrné délky života.
Tento posun by mohl znamenat větší zátěž pro systémy důchodového zabezpečení, zdravotní péče a dlouhodobé péče, zároveň však může přinést nové příležitosti v takzvané „stříbrné ekonomice“, která se zaměřuje na starší spotřebitele, uvedly noviny.
„Jedná se spíše o odraz historického trendu v demografickém vývoji než o krátkodobý jev,“ citoval deník Global Times slova jednoho z výzkumníků.
Demografická změna je „symbolická“ a mohla by naznačovat, že se větší část veřejných výdajů přesune z rodin a škol na důchody a zdravotní péči, uvedl pro BBC profesor Stuart Gietel-Basten z Hongkongské univerzity vědy a technologie.
Může to také představovat problém pro ambice celé země, protože by to mohlo omezit její hospodářský růst i kupní sílu obyvatel, uvedl Mu Zheng, přednášející sociologie na Národní univerzitě v Singapuru.
Stárnutí čínské populace je způsobeno kombinací různých faktorů, mezi něž patří rychlá urbanizace a dopady kontroverzní politiky jednoho dítěte, která platila od roku 1980 do konce roku 2015.
Tato strategie, jejímž cílem bylo udržet rychlý růst čínské populace pod kontrolou, podle odhadů čínské vlády od svého zavedení zabránila narození přibližně 400 milionů dětí, ačkoli tento počet je sporný a odhady se liší. Právě tato politika sehrála klíčovou roli v úbytku obyvatelstva a znamená, že je méně mladých lidí, kteří by mohli podporovat rostoucí počet starších příbuzných, uvedl Mu.
Navzdory uvolnění omezení týkajících se velikosti rodin se však Pekingu stále nedaří přesvědčit páry, aby měly více dětí, a porodnost klesá na historická minima.
Mezi další faktory, které přispívají k úbytku dětí, patří měnící se role pohlaví, rostoucí životní náklady a vyšší úroveň vzdělání, které vyvíjejí tlak na porodnost, uvedl také Mu.
Peking zařadil další podporu pro seniory mezi opatření svého pětiletého hospodářského plánu, který byl oznámen na začátku tohoto roku. Finanční pomoc důchodcům tvoří stále větší část výdajů čínské vlády. Podle oficiálních údajů pobíralo ke konci roku 2025 přídavky a dotace pro seniory více než 53 milionů starších lidí.
Deník Global Times poznamenal, že mnoho lidí vstupujících do období stáří, kteří se narodili v 50. až 70. letech minulého století, má obecně vyšší příjmy než předchozí generace, silnější kupní sílu a je zdravějších.
K měření stárnutí populace se běžně používá ukazatel závislosti, který však někteří odborníci zpochybňují s tím, že jeho rozsah je příliš omezený. Gietel-Basten uvedl, že používání těchto statistik s sebou nese riziko „odebírání samostatnosti“ starším lidem – z nichž mnozí jsou podle něj mylně prezentováni jako závislé osoby. Navíc tyto statistiky nezohledňují zlepšení v oblasti zdravotní péče, řekl serveru BBC.
