Článek
Na sýru Apetito v jednom z českých obchodních řetězců svítila letos v únoru cenovka 49,90 Kč. Při návštěvě stejné prodejny 8. prosince už na digitálním štítku stálo 54,90 Kč. Ani dva roky po velké inflační vlně to není nic neobvyklého. Ceny některých potravin letos vyskočily nahoru.
Třeba instantní káva, džemy, vejce nebo sladkosti vykazují meziroční zdražení v řádu jednotek až desítek procent.
Dopad inflace je ale velmi nerovnoměrný. Vedle citelného zdražení nastalo u jiných položek výrazné zlevnění. Důvodem je odlišná cenová strategie obchodníků, ale i rozdílná schopnost výrobců absorbovat zvýšené náklady.
Ukazuje to pravidelné srovnání zboží v rámci čtyř řetězců: Penny, Lidl, Albert a Tesco. Cílem nebylo zjistit, který z nich je pro zákazníky výhodnější, ale ukázat dynamiku cen potravin v letošním roce na konkrétních příkladech. Fotogalerie zachycuje období necelého roku – 11. února a 8. prosince 2025.
„Každý z obchodních řetězců hledá kombinaci, která je nejvýhodnější pro jejich zákaznickou skupinu. Každý ji má trochu jinou, zároveň každý nakupuje konkrétní produkt za jiné ceny podle toho, jaké nakupuje objemy a na co chce klást důraz v rámci portfolia daného výrobce,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, proč se některé ceny rozcházejí.
Obchodní řetězce svou cenovou politiku nekomentují. Do velké míry obchodníci kopírují konkurenci, ale neplatí to vždy. Ceny některých stejných položek se dost zásadně liší. Třeba oblíbené müsli Emco se u různých obchodníků v běžných cenách pohybuje od 85 korun do 126 korun za identické balení.
Svědčí to o různém přístupu k cenové strategii, která se zaměřuje na jiné typy zákazníků. Zatímco někomu se vyplatí prémiové položky „natáhnout“, aby dal větší prostor zlevnění těch nejzákladnějších potravin, pro jiné obchodníky je výhodné mít nižší marže u značkového zboží, protože by odlákal například rodiny s dětmi a mladé.
Třeba Penny aktivně „optimalizuje“ ceny podle významu položky pro zákazníky citlivé na cenu: základní potraviny a zboží každodenní spotřeby (mléko, maso, med, těstoviny, základní ovocné nápoje) se staly dostupnějšími, zatímco zboží spíše komfortní nebo doplňkové (snídaně, cereálie, prémiové sýry) zůstává v některých případech dražší nebo dokonce zdražuje.
Některé potraviny za necelý rok poměrně výrazně zlevnily. Litr slunečnicového oleje je nyní proti únoru levnější o 14 korun, med o 35 korun, sirup či margarín Rama o 5 korun.
U jiných položek se projevila zcela opačná dynamika. Apetito, Bellarom instantní káva, jahodový džem v Lidlu či Panzani omáčka v Tescu letos patří mezi nejvýrazněji zdražené položky. Zdražila také vejce. Oproti tomu zlevnilo máslo Pilos, vepřová krkovice, med v Penny nebo těstoviny Adriana v Tescu.
Tlak na zdražení nekončí
Některé mlékárny zdražily své produkty, jako jsou sýry, smetany, jogurty nebo jen mléko, protože cena suroviny se blížila k novým rekordům.
Z vyjádření Potravinářské komory je zřejmé, že tlak na navyšování cen v některých segmentech nekončí. „Letošní rok lze vnímat jako přechodnou fázi, která není plným návratem k předinflačnímu normálu, a pro výrobce potravin zůstává dynamickým prostředím. Značný tlak vytváří rostoucí ceny surovin a vysoké náklady na vstupy, konkrétně mzdy, energie, poplatky za obaly a přibývající administrativní zátěž. V mlékárenském průmyslu například producenti nejsou schopni promítnout veškeré náklady do finálního výrobku, což vede k tomu, že některé výrobky dodávají se ztrátou,“ uvedl mluvčí Marek Zemánek.
Vejce zdražují kvůli ptačí chřipce, ale také v důsledku přenášení nákladů na přestavbu chovů zemědělci do velkoobchodních cen. Káva letos zdražuje hlavně kvůli růstu cen suroviny na světových trzích. Špatné počasí a slabší úroda v Brazílii a Vietnamu zmenšily nabídku.
Zdražují výrobky, u nichž mají producenti dlouhodobě vyšší nákladovou zátěž – ať už kvůli cenám surovin, nebo kvůli tomu, že zákazníci jejich spotřebu vnímají jako „malý luxus“ a jsou ochotni si za ně připlatit. Obchodníci sem přenášejí část nákladů, zatímco u základního sortimentu riskují ztrátu cenově citlivých zákazníků.
U značné části potravin a nápojů se však cena za celý rok prakticky nezměnila, případně se pohnula jen o korunu. Platí to o některých jogurtech, uzeninách, mléčných výrobcích, mouce, některých sirupech či koření. V podstatě se tak inflační dynamika dostala do předcovidových let.
