Loterie za bilion dolarů. Proč největší firmy světa kupují zajíce v pytli

Píše se 20. leden 2025. Svět upíná oči na druhou inauguraci Donalda Trumpa. Staronový prezident Spojených států rozdává úsměvy na všechny strany. Pokládá ruku na Bibli, aby složil přísahu. Následně dostane slavnostní nálada v USA políček.

Čína oznamuje, že tamní společnost DeepSeek vypouští do světa jazykový model AI, jenž dosáhne nejlepších výsledků amerického modelu ChatGPT od firmy OpenAI. Aby hořkosti nebylo málo, zvládne čínský model stejné výsledky za nižší cenu než ten americký.

„Pro žádného Američana by nemělo být přijatelné žít ve světě, ve kterém nás Čína předčí v oblasti AI a sklízí ekonomické a vojenské výhody,“ komentoval situaci o pár dní později Trumpův poradce pro umělou inteligenci David Sacks.

Vše nabírá rychlé obrátky. Roste potřeba vítězství v technologické válce. Toho jedna z velmocí dosáhne, pokud jako první spustí takzvanou obecnou umělou inteligenci (AGI). Strojové učení se schopnostmi přesahujícími lidské ve všech vědních oborech budí současně nadšení i hrůzu.

Samostatná umělá inteligence, která dokáže programovat další jazykové modely, a tím se sama „rozmnožovat“, získá přístup a schopnosti pracovat se všemi poznatky člověka uloženými v digitálním prostoru lépe než člověk samotný, předpokládají vědci. Nikdo neví, co AI s těmito schopnostmi udělá. Dokáže během vteřiny vylepšovat zbraňové systémy toho, kdo ji kontroluje, vynalézat rychlostí nedostupnou člověku. Díky škálování se její existence přirovnává ke vzniku státu plného geniů.

„Dopad obecné umělé inteligence bude zásadní. Za pár let budou všechny domácí spotřebiče chytřejší než vy. Málokdo si dnes dokáže plně domyslet důsledky probíhající revoluce pro ekonomiku, vzdělávání i fungování společnosti,“ potvrzuje pro SZ Byznys šéf technologického startupu Recombee a pedagog Českého vysokého učení technického Pavel Kordík.

Jen do vývoje umělé inteligence ve Spojených státech, v jehož čele stojí OpenAI, přitékají investice, které za letošní rok přesáhly bilion dolarů, uvádí deník Financial Times. Po celé zemi se staví datová centra, protože „superinteligence“ potřebuje k běhu obří výpočetní kapacitu. Výsledkem si ale nemohou být jisté ani technologické firmy, jejichž peníze vývoj obecné umělé inteligence pohání. Rizika i šance jsou obrovské.

„Nejvíc mě znepokojuje naivní představa, že to všechno půjde bez pojistek. Bezpečnost AI se neřeší globálně. Představte si model, který se sám učí, vyhodnotí jiný systém jako hrozbu a začne na něj útočit. Nemusí chtít zničit lidi, stačí, že zkolabují sítě. Bez pravidel riskujeme chaos,“ varuje William Kubik, analytik J&T Banky zaměřující se na USA a technologie.

Vysoké tempo vývoje budí očekávání i kvůli tomu, že na AGI sázejí největší firmy na světě. V centru amerického vývoje stojí výrobce čipů Nvidia s nejhodnotnějším startupem planety - OpenAI. Do hry se však připojují Oracle, AMD a další firmy, které chtějí stát u vzniku pomyslné země géniů. Mezi nimi protékají miliardové investice a poskytují si vzájemně také technologické kapacity. Ve Spojených státech vzniká ucelený technologický ekosystém s nepředstavitelným množstvím kapitálu. V centru stojí OpenAI jako vývojář a Nvidia jako dodavatel čipů.

„Americké firmy vědí, že pokud nebudou první, bude to Čína – a nikdo jiný už není ve hře. Generální ředitel Nvidie Jensen Huang odhadl, že Čína je jen ‚kousek za Amerikou‘. Polovina všech AI vývojářů jsou dnes Asiaté. USA mají větší kapitál, ale Čína levnější mozky. Proto se investuje bez přestávky – je to závod o to, kdo vyčerpá zdroje dřív,“ komentuje dění Kubik.

Peking zvolil k závodění podle investora a odborníka na Čínu Daniela Vořechovského jiný přístup. Do vývoje promlouvají všechny z velkých firem jako Huawei, Tencent či Alibaba. Netvoří spolu ale celistvý ekosystém a v centru vývoje nestojí jedna společnost. Čínská vláda si od vývoje také drží větší odstup, než je tomu v případě administrativy Donalda Trumpa.

„Čína se poučila. Dřív chtěla mít jednoho státního šampiona, který povede vývoj. Dnes nechává prostor trhu. Soukromé firmy jako Huawei, Alibaba, Baidu nebo Tencent mezi sebou soutěží, stát jim vytyčuje jen rámec. Vláda vše z povzdálí kontroluje. Neúspěchy tak padají na hlavu manažerů, ale úspěchy Peking prezentuje jako vítězství celé země,“ vysvětluje Vořechovský.

Na obou stranách závodu roste množství kapitálu, které vývoj spolkne, a na obou se nedostavují výsledky. Šéf OpenAI Sam Altman slibuje, že vývojáři dosáhnou cíle do konce Trumpova mandátu, tedy do začátku roku 2029. Elon Musk slibuje výsledek do konce roku 2026. Zatím ale výsledky nikdo nevidí a množí se pochyby o úspěšnosti mise.

„Je to sázka na budoucnost a víru, že kdo tam bude první, bude ovládat ekonomiku zítřka. Na rozdíl od dotcomové bubliny z devadesátých let však dnešní firmy generují reálné zisky. Mají infrastrukturu, na které jejich experimenty stojí. Google, Meta či Alibaba vydělávají obrovské peníze, takže jejich investice nejsou čistá spekulace. Ale že se v tom utopí hromada kapitálu, o tom nepochybuji,“ komentuje Vořechovský.

Souběžně s nárůstem skepse získává Sam Altman téměř božskou moc nad trhy. Na začátku září tvůrce ChatGPT uzavřel dohodu o koupi speciálních AI čipů od Broadcomu v hodnotě až 10 miliard dolarů. O dva týdny později Altman řekl, že Nvidia do Open AI investuje až 100 miliard dolarů. Dne 6. října pak startup oznámil dohodu s dalším výrobcem čipů AMD.

To vše se stalo během jediného měsíce – a jen v oblasti čipů. Oznámení o spolupráci s Broadcomem, Nvidií a AMD přidala těmto výrobcům čipů na tržní hodnotě téměř 200, 160 a přes 60 miliard dolarů. Akcie Oracle vyskočily o více než 250 miliard dolarů poté, co vyšla najevo smlouva s OpenAI, a hodnota firmy se přehoupla přes 900 miliard. Během necelého roku vznikl ekosystém firem přeposílajících si stovky miliard na produkt, u nějž neznají jeho dopady, a ani například neví, jak ho budou napájet.

„Do konce desetiletí mají datová centra vyžadovat dvacetkrát víc energie než celá Česká republika. A my celosvětově nedokážeme tento požadavek žádným zdrojem uspokojit. Nevím tedy, jestli to dokáže Čína, protože do jejího systému nevidím, ale Západ to nedokáže,“ předkládá realitu Kubik.

Pochyb je spousta, nadějí zrovna tak. Jak závody dopadnou, nikdo neví, a lidstvo tak může jen doufat, že technologičtí miliardáři vědí, co dělají.