Trhy zachvátila AI horečka. Bankéři ale varují před prasknutím bubliny

Ceny akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci (AI) rostou tak rychle, že britská centrální banka bije na poplach. Podle Bank of England jsou ocenění některých technologických gigantů už tak vysoko, že se trh stává křehkým a jakékoliv zklamání kolem vývoje AI by mohlo vyvolat prudkou reakci investorů.

„Riziko prudké korekce vzrostlo,“ uvedl Finanční politický výbor centrální banky ve své říjnové zprávě. Dodal, že na mnoha ukazatelích se ocenění technologických akcií blíží úrovním z období internetové bubliny na přelomu tisíciletí.

Mezi lety 1995 a vrcholem této bubliny v roce 2000 vystřelil technologický akciový index Nasdaq o více než 600 procent. Když ale euforie kolem internetu splaskla, trh se zřítil – během dvou let ztratil zhruba tři čtvrtiny své hodnoty a smazal všechny předchozí zisky.

Hlavní americký index S&P 500 je dnes z velké části tažen malou skupinou gigantů – především firem jako Nvidia, Microsoft nebo Alphabet. Podle britské měnové autority pět největších společností nyní tvoří asi 30 procent hodnoty celého indexu, což je nejvyšší podíl za posledních 50 let.

Akcie technologických gigantů se dnes obchodují za ceny, které jsou násobně vyšší, než odpovídá jejich očekávaným ziskům – zjednodušeně řečeno, investoři platí hodně jen za sliby do budoucnosti.

Banka upozorňuje, že přehnaný optimismus kolem schopností a ekonomického přínosu AI může narazit na realitu. Hrozí například, že vývoj nebude tak rychlý, jak investoři doufají, nebo že se objeví úzká hrdla v dodávkách elektřiny, datové infrastruktury a čipů.

Rizikem je i odtok kapitálu v případě, že se ukáže, že některé technologie nebo přístupy k AI nejsou tak průlomové, jak se původně zdálo. To by mohlo tvrdě zasáhnout i firmy, které nyní investují obrovské prostředky do budování datových center a AI infrastruktury.

Britská centrální banka zároveň varuje, že další otřes může přijít z americké měnové politiky. Pokud by se kvůli politickým tlakům otřásla nezávislost amerického Fedu, mohlo by to vyvolat prudkou reakci na finančních trzích. Dopady by tak pocítila i Evropa.

„Provozní nezávislost centrální banky je základem měnové a finanční stability,“ uvádí zpráva Bank of England. „Náhlá nebo výrazná změna vnímání důvěryhodnosti Fedu by mohla vést k prudkému přecenění dolarových aktiv, včetně amerických státních dluhopisů, s potenciálem vyšší volatility.“

Bank of England se sice k cenám aktiv vyjadřuje pravidelně – je to součást jejího mandátu pro finanční stabilitu –, tentokrát je ale tón zprávy ostřejší. Centrální banka výslovně varuje před „nataženými“ valuacemi technologických firem spojených s umělou inteligencí a před rizikem prudké korekce.

Zároveň ujišťuje, že samotný finanční systém by měl podobný otřes ustát. Britské banky podle ní disponují dostatečnými kapitálovými rezervami a jsou na případné výkyvy na trzích připravené. Větší riziko ale vidí mimo tradiční bankovní sektor – hlavně ve fondech a investicích financovaných na dluh, které by mohly propad cen ještě prohloubit.

Současnou náladu na trzích dobře ukazuje právě dění kolem investičních fondů. V USA je dnes poprvé v historii víc burzovně obchodovaných fondů (ETF) než samotných akcií.

Rychle přibývá hlavně takzvaných pákových fondů, které umožňují investorům sázet na několikanásobné denní pohyby cen akcií nebo celých indexů – třeba dvojnásobné či trojnásobné. Tyto produkty tak mohou vynést vyšší zisk, ale také mnohem větší ztrátu, pokud se trh otočí opačným směrem.

Podle dat společnosti ETF Trends tvoří přibližně čtvrtinu všech nově zakládaných fondů v roce 2025 právě tyto pákové ETF. Zájem o ně je obrovský – podle Bloombergu se s nimi na amerických burzách obchody výrazně zintenzivnily a jsou jedněmi z nejživějších segmentů trhu.

Na riziko pákových ETF přitom už dříve upozornila i americká Komise pro cenné papíry (SEC). „Tyto ETF se snaží dosáhnout svého cíle pouze v rámci jednoho dne, což je může činit nevhodnými pro dlouhodobé investory,“ varuje regulátor. Dodává také, že „pákové fondy, včetně těch zaměřených jen na jednu konkrétní akcii, nesou složitá rizika a nejsou vhodné pro každého investora.“

I velcí správci aktiv, například Vanguard, proto upozorňují, že podobné investice se nepoužívají pro dlouhodobé spoření, ale spíše pro krátkodobé spekulace a že rozhodně nejsou pro každého. Rostoucí popularita těchto fondů je podle expertů dalším signálem, že na trzích převažuje chuť po riziku a rychlém zisku, což se ale nemusí vyplatit.

Ne všichni odborníci ale sdílejí obavy z přehřátí trhu. Podle hlavního stratéga banky Goldman Sachs Petera Oppenheimera rekordní růst technologických akcií zatím ještě neznamená vznik nové bubliny.

„Valuace technologického sektoru jsou napjaté, ale ne na úrovních, které by odpovídaly historickým bublinám,“ uvedl Oppenheimer ve své analýze. Podle něj současný růst podporuje solidní ziskovost firem, především gigantů jako Nvidia, Broadcom nebo Microsoft, které těží z rostoucí poptávky po umělé inteligenci a zlepšující se produktivity.

Index Nasdaq 100 se podle Goldman Sachs obchoduje přibližně na 28násobku očekávaných zisků, zatímco desetiletý průměr činí zhruba 23. Oppenheimer ale připomíná, že největší technologické firmy mají dnes výrazně silnější bilance a stabilnější příjmy než v době internetové horečky, což podle něj dělá současnou situaci odlišnou od klasické spekulativní bubliny.

Na obavy britské centrální banky navázal i Mezinárodní měnový fond (MMF), který ve středu upozornil, že trhy přeceňují dopad umělé inteligence na produktivitu a hospodářský růst. Pokud očekávání zklamou, může dojít ke zpomalování investic i k poklesu hodnoty akcií napříč sektory.

„Dnešní ocenění směřuje k úrovním, které jsme viděli v době internetové horečky před 25 lety,“ cituje šéfku MMF Kristalinu Georgievovou list Financial Times a připomíná bublinu zmiňovanou výše.

Na vysoké valuace přitom upozornil i šéf americké centrální banky Jerome Powell. Koncem září prohlásil, že ceny akcií jsou „poměrně vysoko“, a Fed ve své poslední zprávě o finanční stabilitě dodal, že ocenění aktiv zůstává nadprůměrné.

Také Jamie Dimon, šéf největší americké banky JPMorgan Chase, mluví o zvýšeném riziku. Ve čtvrtečním rozhovoru pro BBC uvedl, že je „mnohem víc znepokojen než ostatní“, pokud jde o možnou korekci amerických akcií.

Dimon ale zároveň dodal, že načasování je prakticky nemožné odhadnout – může přijít za půl roku, ale klidně i za dva roky.

Podle bankéře by investoři měli být mnohem obezřetnější, protože svět je dnes mnohem nejistější a nebezpečnější, než býval. Mezi hlavní rizika zařadil geopolitiku, rostoucí zadlužení, politické napětí a militarizaci světa. „Úroveň nejistoty by měla být v hlavách lidí mnohem vyšší, než je běžné,“ dodal.