ETF zaplavují Wall Street. Je jich už víc než akcií

Pokud dnes investor uvažuje o obchodu, který zahrnuje víc než jen nákup či prodej jedné akcie, má k dispozici nepřebernou paletu možností. Řekněme, že chce vsadit na rozmach umělé inteligence – na amerických burzách najde zhruba 35 burzovně obchodovaných fondů (ETF), které se tomuto tématu věnují.

Podobné fondy existují i pro desítky dalších oblastí - od alternativních energií přes náboženské hodnoty a péči o domácí mazlíčky až po konopí či takzvané „meme“ akcie. Tato šíře nabídky má i symbolický rozměr. Ve Spojených státech totiž došlo k historickému zlomu - poprvé v dějinách je na tamních burzách více ETF než samostatných akcií.

Podle dat analytické společnosti Morningstar, na která upozornila agentura Bloomberg, se na konci letošního srpna počet ETF přehoupl přes 4 300, zatímco obchodovaných akciových titulů je zhruba 4 200. Jen letos do amerických ETF přiteklo přes 670 miliard dolarů nových investic – tempo, které směřuje k dalšímu rekordu. Celkový majetek v těchto fondech už přesahuje 11 bilionů dolarů.

Zatímco ještě před deseti lety tvořila ETF jen necelou desetinu všech investičních nástrojů na burze, dnes je to podle Bloombergu už zhruba čtvrtina.

ETF jsou investiční fondy, s nimiž se obchoduje podobně jako s akciemi. Investoři si kupují jejich podíly, přičemž fond obvykle sleduje určitý akciový index (například S&P 500), konkrétní sektor nebo nabízí složitější strategie. Popularita ETF v posledních letech prudce vzrostla – lákají na nízké poplatky, daňovou efektivitu a jednoduchý přístup k rozmanitým strategiím, které by si běžný investor sám těžko sestavil.

Do růstu popularity ETF podle ekonomů zásadně promlouvají právě jejich nízké náklady. „ETF nabízí levný způsob investování, kdy poplatková struktura je několikanásobně nižší ve srovnání s aktivně spravovanými akciovými a dalšími fondy,“ vysvětluje pro SZ Byznys Pavel Peterka, hlavní ekonom brokerské společnosti XTB.

Podle něj jsou právě nízké poplatky, diverzifikace a nízké bariéry vstupu jedněmi z hlavních motorů zájmu o ETF, který bude v příštích letech ještě sílit. „Nezapomínejme, že světová populace postupně bohatne a lidé si stále častěji najdou cestu na finanční trh. Velká část z nich pak právě přes ETF,“ dodává.

Objemy obchodů s jednotlivými akciemi jsou sice zatím v USA násobně vyšší, postupně se ale tento rozdíl podle něj může smazávat, jak ETF dál porostou. Množící se počty nových fondů navíc nepovažuje za problém, spíše za přirozený důsledek konkurence a inovací.

„I u ETF na stejný akciový index má investor hned několik možností – třeba v jaké měně chce investovat nebo zda preferuje váhy firem podle velikosti, či rovnoměrné zastoupení všech společností,“ vysvětluje Peterka.

Jen v roce 2024 bylo spuštěno rekordních 757 nových ETF a letos tempo ještě zrychlilo - v první polovině roku se objevilo 469 fondů, tedy téměř o polovinu víc než loni a více než dvojnásobek oproti pětiletému průměru, popisuje Bloomberg.

To přepočtem na obchodní dny odpovídá zhruba čtyřem novým ETF denně. Výrazný podíl mají kryptoměnové produkty - jen na bitcoiny existuje téměř 70 fondů a třetina z nich byla spuštěna teprve letos. Po loňském schválení bitcoinových ETF navíc přibyly i fondy navázané na ether, druhou největší kryptoměnu po bitcoinu.

Významnou roli hrají i aktivně řízené ETF, které se snaží konkurovat tradičním podílovým fondům a nabízejí profesionální správu v moderní, burzovně obchodované formě. Novinkou posledních let jsou takzvané „single-stock“ ETF, tedy fondy zaměřené na jedinou akcii. Na rozdíl od prostého nákupu akcie jejich smyslem nebývá dlouhodobé držení, ale krátkodobá spekulace.

Často využívají pákový efekt, kdy fond násobí denní pohyb akcie – například dvojnásobně či trojnásobně. Pokud akcie vzroste o dvě procenta, pákové ETF může vydělat čtyři až šest procent, ovšem stejně se znásobují i ztráty. Některé z těchto produktů fungují dokonce inverzně a umožňují investorům jednoduše sázet na pokles ceny akcie, aniž by museli využívat složitější mechanismy, jako je tzv. shortování.

Přestože ETF přinášejí investorům širší možnosti, jejich rychlá expanze má i stinné stránky. „Výběr je skvělý, dokud se nestane přítěží. Existuje paradox příliš mnoha možností, kdy se investoři mohou cítit spíše paralyzováni než obohaceni,“ říká pro Bloomberg Douglas Boneparth, zakladatel poradenské společnosti Bone Fide Wealth.

Podle něj je dnes obtížné poznat, zda investor sází na smysluplnou strategii, nebo jen na líbivý marketingový produkt. „V současné době existuje ETF na všechno – umělou inteligenci, domácí mazlíčky, konopí, portfolia zaměřená na ‚woke‘ i anti-woke‘ investory. Je těžké říct, zda z dlouhodobého hlediska investujete do něčeho smysluplného,“ upozorňuje.

Další riziko představuje fakt, že ne všechny fondy na trhu dlouho vydrží. Jen loni zaniklo v USA téměř 200 ETF a letos ve světě stovky dalších. Likvidace mohou pro investory znamenat nepříjemné daňové dopady i nutnost hledat alternativu. Zatímco základní indexové fondy skutečně umožňují levně a efektivně investovat, část novinek je podle odborníků spíše krátkodobým experimentem, který může rychle zmizet z nabídky.