Článek
Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel tuto sobotu ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp s odvoláním na rodinu.
Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám. Vycházel z takzvané Frankfurtské školy, kam je vedle zakladatele Maxe Horkheimera řazen třeba Theodor Adorno, Erich Fromm, literární kritik Walter Benjamin či filozof Herbert Marcuse.
V uplynulých desetiletích zkoumal Habermas proměny, jimiž prošla německá společnost, politická levice, kritická teorie, ale také samotný projekt a cíle evropské integrace. Habermas vyzval občany Evropské unie, aby se stali evropskými patrioty a podporovali ústavní federalismus.
Německý filozof, který se narodil 18. června 1929 a v dětství prodělal dvě plastické operace, jelikož měl od narození rozštěp, považoval sám sebe za pokračovatele osvícenského racionalismu a razil myšlenku takzvaného komunikativního rozumu. Zjednodušeně řečeno, demokratické společnosti jsou tím legitimnější, čím víc se v nich veřejnost podílí na politickém rozhodování. Tuto myšlenku Habermas prosazoval již na počátku 60. let minulého století, kdy vydal svou slavnou habilitační studii Strukturální přeměna veřejnosti.
Habermasovo dílo se vždy vyznačovalo stálostí základních témat, jako jsou občanská společnost a veřejnost, stát blahobytu a krize jeho legitimity, ústavní demokracie, lidská práva nebo neschopnost národního státu čelit tlakům globalizace.
Podle Habermase existují dva druhy jednání - komunikativní a instrumentální. To druhé se nejvíce projevuje ve sféře reklamy a politiky a je nežádoucí. Naopak komunikativní jednání je přirozené, spravedlivé, tedy žádoucí. Habermas vypracoval teorii podmínek, za nichž bude možná normální, nenarušená, srozumitelná a důvěryhodná komunikace.
Rodák z Düsseldorfu studoval filozofii na univerzitách v Göttingenu, Curychu a v Bonnu, kde získal v roce 1954 doktorát. Působil jako profesor filozofie a sociologie na univerzitách, byl i ředitelem Institutu Maxe Plancka. V roce 2003 získal Cenu prince Asturského v oboru sociálních věd - podle nadace se stal „nejlepším představitelem druhé generace filozofů Frankfurtské školy a velkým myslitelem současné Evropy.“ Porota vyzdvihla jeho přínos k pochopení postindustriální společnosti a označila jej za „klasika sociálních věd a filozofie v tradici Kanta, Hegela a Marxe, ale také Webera, Parsonse a Millse“. Získal i další ceny. Jednou z jeho posledních knih je Krize Evropské unie z roku 2012.
V roce 2021 Habermas odmítl cenu, kterou mu udělili ve Spojených arabských emirátech, kde jej také označili za kulturní osobnost roku. Původně podle médií ocenění přijal, ale později si to rozmyslel s tím, že mu v přijetí brání jeho názor na „současný politický systém ve Spojených arabských emirátech“. Rada, která cenu uděluje, na své webové stránce uvedla, že Habermasova rozhodnutí „lituje, ale respektuje ho“.
V únoru 2023 se Habermas vyjádřil k válce na Ukrajině, která začala rok předtím. V deníku Süddeutsche Zeitung zveřejnil článek, kde varoval před třetí světovou válkou, volal po jednání o míru a upozorňoval na morální odpovědnost Západu. V listopadu toho roku vydal Habermas spolu s dalšími autory prohlášení ohledně konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, ve kterém tvrdili, že izraelská vojenská odpověď na útok Hamásu byla v „zásadě oprávněná“, byť lze klást otázky ohledně její přiměřenosti a civilních obětí.
