Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ani ne dvě procenta. Tolik mladých v Česku trpělo v roce 2023 závažnou materiální a sociální deprivací. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu. Ta navíc ukazují, že poprvé je podíl deprivovaných vyšší u mužů než u žen.
I přes drobný nárůst tak Česko patří mezi země, kde jsou lidé ve věku 15 až 29 před deprivací relativně v bezpečí. Z 31 států jsme skončili na sedmém místě, průměr Unie je 6,1 procenta.
Nejmenší podíl byl v době měření ve Slovinsku, kde se deprivace týkala půl procenta mladých, na děleném druhém místě skončilo Lucembursko s Rakouskem, které těsně překonaly hranici jednoho procenta.
Naopak v Bulharsku je podíl deprivovaných mladých necelých 19 procent, v Rumunsku jde dokonce o každého čtvrtého.
Průměr Unie se navíc v posledních letech mírně zvyšuje. Stále jde sice dlouhodobě o klesající trend, nicméně oproti roku 2019 je nárůst více než půl procentního bodu.
Mladí jsou věková skupina, kde podíl sociálně a materiálně deprivovaných je mírně nižší oproti celkové populaci. Pokud bychom však počítali pouze s chudobou, je mladá populace mírně ohroženější než ta celková. Míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením byla u lidí ve věku 15 až 29 let 24,5 procenta, o necelé tři procentní body více než u celkové populace.
Jako sociálně a materiálně deprivované lidi počítá Eurostat ty, kteří si nemohou dovolit alespoň sedm ze třinácti ukazatelů deprivace. Mezi ty na individuální úrovni patří například internetové připojení, možnost výměny obnošeného oblečení, dva páry správně padnoucích bot, možnost volnočasových aktivit nebo možnost se setkat s rodinou či přáteli u jídla či vína alespoň jednou za měsíc.
Na úrovni domácností pak mezi ukazatele patří například schopnost čelit neočekávaným výdajům, možnost zaplatit si jednou za rok alespoň týdenní dovolenou mimo domov, schopnost udržovat doma přiměřené teplo nebo moci si dovolit alespoň obden jídlo s masem nebo vegetariánským ekvivalentem.
